Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty

Případ se týká spolupráce společnosti IZIP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Oba muži vinu v minulosti popřeli. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, výsledek ČTK řekla jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není dostupné.

Soudy se případem začaly zabývat v roce 2019. Oba muži si původně u Městského soudu v Praze vyslechli šestileté tresty vězení. Rozhodnutí potvrdily i vrchní a Nejvyšší soud. Ústavní soud ale v roce 2023 mimo jiné vytkl Nejvyššímu soudu, že procesně chyboval, když Paškovi s Čurdou neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání.

Nejvyšší soud pak napodruhé rozsudek zrušil a kauzu vrátil k městskému soudu. Ten pak znovu rozhodl o vině obou obžalovaných, opět uložil šestiletý trest, který pak vrchní soud o rok zmírnil, a to zvláště s ohledem na dobu, která od spáchání skutku uplynula. “Je potřeba k tomu přihlédnout, a to soud prvního stupně neučinil,” uvedl loni předseda odvolacího senátu Radek Hartman.

Součástí pravomocného rozhodnutí je pro oba muže i pětiletý zákaz činnosti a peněžitý trest dva miliony korun.

Firma IZIP dříve provozovala pro VZP elektronické zdravotní knížky a portál pro komunikaci s lékaři či zaměstnavateli. Pašek s Čurdou se podle obžaloby rozhodli na této spolupráci obohatit na úkor IZIP. V roce 2008 proto nechali uzavřít zprostředkovatelské smlouvy, podle nichž měla Čurdova FINIM dopomoci IZIP k rozšíření kontraktů s pojišťovnou.

Smlouvy však byly podle obžaloby účelové a FINIM žádnou zprostředkovatelskou činnost neprováděla. Čurda přesto jménem své firmy vystavoval společnosti IZIP faktury, které Pašek nechal proplácet. Pašek se pak nechal ve FINIM zaměstnat a Čurda mu část získaných peněz vyplatil jako mzdu. Obžaloba kvalifikovala jednání mužů jako zpronevěru, soudy ale dospěly k závěru, že šlo o podvod. Oba muži mají nyní znovu možnost obrátit se na Ústavní soud.