Články s tagem: nájemní smlouva

Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?

Pronajímatelé by měli již před začátkem nájmu myslet na to, jak nastaví zúčtovací období, jak budou mezi nájemce objektu rozděleny náklady na prostory, které nejsou přímo měřeny podružným měřidlem, případně jak a kdy budou zúčtovávat zálohy.

Správně a efektivně nastavená logistika a skladování vždy byly, a i dnes jsou středobodem jakéhokoliv obchodu se zbožím a jedním z ukazatelů úspěšného obchodu. Jakékoliv komplikace v těchto oblastech mohou mít zásadní dopady do závazkové a finanční stability podniků.

Bytová potřeba jakožto jedna ze stěžejních potřeb v lidském životě dlouhodobě nezůstává stranou právní regulace.

V nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 26 Cdo 3644/2022-139 ze dne 14. 3. 2023 byla řešena otázka, zda má nový nájemce povinnost k náhradě vůči předchozímu nájemci za převzetí jeho zákaznické základny.

Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.

Contract management (neboli česky správa smluv) označuje souhrn důmyslných postupů, jejichž smyslem je dosažení fungujícího smluvního vztahu.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu je možné nepřevzít pronajímané nebytové prostory pro vady vylučující jejich řádné užívání a současně odstoupit od nájemní smlouvy. Občanský zákoník přitom počítá pouze s výpovědí jako jednoho z možného způsobu ukončení nájemní smlouvy.

Nejvyšší soud se přiklonil k názoru, že je možné zrušit nájemní smlouvu postupem stanoveným v § 2000 občanského zákoníku.

V praxi není výjimkou, že nájemce užívá byt na základě nájemní smlouvy uzavřené před mnoha lety, ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. („starý občanský zákoník“). Bohužel není výjimkou ani to, že takto uzavřená smlouva je z nějakého důvodu neplatná.

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

Institut nájmu patří v praxi k velmi hojně se vyskytujícím závazkům. V souvislosti s rekodifikací civilního práva hmotného došlo v roce 2014 ke zrušení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, přičemž zákonodárce přemístil úpravu do občanského zákoníku, jenž tento druh nájmu nazývá nájmem prostor sloužících podnikání. A právě této modalitě nájmu je zasvěcen dnešní rozhovor.

Přemýšlíte o otevření pobočky na Slovensku? Nebo tam snad hodláte pronajímat kanceláře? A už máte prostory zkolaudovány? Pokud ne, měli byste zpozornět. Zatímco v České republice lze uzavřít nájemní smlouvu i na nezkolaudované či dokonce dosud neexistující prostory, na Slovensku je situace komplikovanější. Jak zjistíte v tomto článku, právní úprava našich sousedů dopadající na uzavírání nájemních smluv se od té naší značné liší. Nebylo tomu tak ale vždy.

Uzavřeli jste jako pronajímatel nájemní smlouvu na byt nebo prostor sloužící podnikání, ale nájemce řádně nehradí nájemné nebo smlouvu jinak porušuje? Smlouvu jednoduše vypovím, pomyslí si většina pronajímatelů. Že správně sepsaná výpověď nájemní smlouvy však není samozřejmostí a zdánlivě nevýznamné opomenutí může znamenat neplatnost výpovědi, nám nedávno opět připomněl Nejvyšší soud.

Článek přibližuje, jak se judikatura Ústavního i Nejvyššího soudu dívá na problematiku "dvojího nájmu". Mohou se užívací práva zřízená dvěma různými nájemními smlouvami dvěma různým nájemcům překrývat, pokud jsou s tím všechny strany obeznámeny a dokonce s tím souhlasí?

Ve své advokátní praxi jsem se nejednou setkal s dotazem klienta v postavení pronajímatele, zda lze v současné době jednostranně zvýšit nájemné nájemci, když uzavřeli nájemní smlouvu za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 31. 12. 2013 (dále jako „SOZ“), přičemž nyní je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „NOZ“) a konečně, že zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon č. 107/2006 Sb.“) byl zrušen.