Inflační doložka a její použití
Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.
V současné době se požadavky na začlenění inflační doložky do smluv začínají intenzivně vracet. Právě nyní je tedy vhodná doba k připomenutí si náležitostí obsahu a aplikace inflační doložky.
Zákonná úprava
Inflační doložka je smluvním institutem, její přesné znění však není upraveno v žádném zákonném předpise. Jedinou výjimkou je ust. § 2248 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), které je textováno jednoduše: „Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného“. Jak už z textu plyne, týká se citované ustanovení výhradně nájemních vztahů, a to jak nájmu bytů, tak nájmů celkově. A právě ujednáním o zvýšení nájemného může být i inflační doložka.
Citované zákonné ustanovení hovoří o tom, že lze ujednat každoroční zvýšení nájemného. Způsobů ujednání zvýšení nájemného může být tedy i více (např. měnová doložka chránící před kolísáním měnových rozdílů). Zdůraznit je také třeba slovo „každoroční“. V případě nájmů tedy zákon předpokládá zvyšování nájemného maximálně ročně, nikoli častěji. Toto je ale jediné pevné pravidlo, které zákon ukládá. I při ujednání způsobu zvýšení nájemného tedy existuje určitá smluvní volnost, která je limitována pouze obecnými zásadami. Například v případě nájmu bytů patří k těmto zásadám ochrana slabšího, tedy nájemníka, či zásada dobrých mravů.
Zákon89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
§ 2248
Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
