Články s tagem: lidská práva

Otázka prioritizace pacientů v přístupu ke zdravotní péči během pandemií infekčních nemocí, které mají specifický průběh a tím i vliv na dostupnost vzácných zdrojů ve zdravotnictví je velmi palčivým tématem. Jaké byly přístupy v České republice a v Německu během pandemie COVID-19? Jaké jsou možnosti právního zakotvení pravidel?

Brno 18. března (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky, která nesměla přenocovat u syna na jednotce intenzivní péče a následně žádala omluvu a odškodné. Potvrdil tak verdikt, podle kterého právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní.

Článek se věnuje povinnosti států vyšetřovat porušení práva na život zakotveného v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.

Článek je věnován posouzení přípustnosti cílených likvidací v kontextu materiální stánky práva na život obsažené v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v rozhodovací praxi příslušných kontrolních orgánů.

Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce

Praha 18. února (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyplatilo za nezákonné sterilizace žen za minulého režimu dosud zhruba 340 milionů korun.

Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).

Brusel/Bratislava 30. ledna (zpravodajové ČTK) - Evropská komise oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU.

Podle úpravy obsažené ve školském zákoně nemůže soukromá škola vzniknout, pokud by to bylo v rozporu s celostátním nebo krajským dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Tato právní úprava již byla předmětem kontroly ústavnosti ze strany Ústavního soudu, kde v testu ústavnos­ti obstála

Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

V demokratickém právním státě je nemyslitelné, aby byli soudci k věcem, které mají projednávat a rozhodovat, přidělováni arbitrárně či netransparentně (např. na základě a/sympatií k žalobci).

Segregace Romů v českém školství je přetrvávajícím a závažným společenským problémem. Tento článek se jí věnuje podrobně.

Ústavní soud nezrušil ustanovení zákoníku práce o převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu

Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.

Brno 31. října (ČTK) - Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud.

Nově zakotvené ustanovení § 318a trestního zákoníku otevírá otázku, kde končí legitimní občanská či profesní činnost a začíná postih za jednání „pro cizí moc“. Článek analyzuje legislativní okolnosti jeho přijetí, interpretační nejasnosti i možné ústavněprávní důsledky.

Tento judikát měsíce navazuje na jeden z dřívějších, konkrétně na judikát měsíce listopadu 2024.

Praha 22. října (ČTK) - Za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině při výuce na základní škole potvrdil dnes odvolací soud učitelce Martině Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest.

Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.

Brusel 29. září (ČTK) - Evropská komise je znepokojena změnami v ústavě schválenými minulý pátek slovenským parlamentem. ČTK to dnes sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie, který zdůraznil, že unijní právo je nadřazeno národním zákonům včetně ústavy.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.