lidská práva

Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.

Brno 31. října (ČTK) - Zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, uvedl Nejvyšší správní soud.

Nově zakotvené ustanovení § 318a trestního zákoníku otevírá otázku, kde končí legitimní občanská či profesní činnost a začíná postih za jednání „pro cizí moc“. Článek analyzuje legislativní okolnosti jeho přijetí, interpretační nejasnosti i možné ústavněprávní důsledky.

Tento judikát měsíce navazuje na jeden z dřívějších, konkrétně na judikát měsíce listopadu 2024.

Praha 22. října (ČTK) - Za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině při výuce na základní škole potvrdil dnes odvolací soud učitelce Martině Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest.

Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.

Brusel 29. září (ČTK) - Evropská komise je znepokojena změnami v ústavě schválenými minulý pátek slovenským parlamentem. ČTK to dnes sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie, který zdůraznil, že unijní právo je nadřazeno národním zákonům včetně ústavy.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.