NSS přirovnal kampaň SPD k propagandě totalitních režimů, avšak nezasáhl

V rozhodnutí se postavil ke kampani SPD kriticky, ale stížnost voličky ze Středočeského kraje přesto zamítl. Nepodařilo se prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb, což je podmínka případného zásahu soudu. Kampaň SPD vypovídá podle NSS spíš o hnutí samotném, ostatní strany na ni mohly reagovat a voliči si nakonec sami udělali obrázek. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

Volička předložila soudu konkrétní příspěvky představitelů SPD na sociálních sítích, šlo zejména o zobrazení údajných migrantů s noži. Na základě počtu reakcí pod příspěvky pak odhadla, kolik voličů příspěvky ovlivnily, a zpochybnila zvolení poslanců Tomáše Doležala, Jana Hrnčíře a Radka Kotena.

“Jakkoli působí navrhovatelčin odhad racionálně, není v možnostech volebních soudů odhadnout, kolik z lidí, kteří dali jí uváděným příspěvkům ‘lajk’ či k nim připsalo souhlasný komentář, nakonec volilo SPD, kolik by tento subjekt volilo i bez ohledu na uvedené příspěvky, a kolik jiných potenciálních voličů mohlo být touto nenávistnou kampaní naopak zhnuseno a odrazeno od volby SPD,” stojí v rozsudku volebního senátu se zpravodajem Pavlem Molkem.

Rozhodnutí zdůrazňuje limity volebního soudnictví, ke kampani se ale staví kriticky. “Taková kampaň není skutečnou výpovědí ani o zobrazovaných cizincích, ani o osobách, jimž je kampaň určena, ale především o těch, kdo takovou kampaň vedou, tedy o SPD,” konstatoval soud. Zároveň zdůraznil, že téma migrace v předvolební kampani není samo o sobě tabu.

“Co však je a má zůstat v předvolební kampani nepřípustné, je podněcování nenávisti vůči jakékoli skupině lidských bytostí a vyvolávání strachu z nich, zvlášť při vědomí historické zkušenosti s nacistickou a komunistickou propagandou, která ve 20. století zobrazovala příslušníky jiných ras či jiných společenských tříd podobným způsobem, jako to činí nyní SPD, tedy jako hrozbu pro ‘naši’ společnost, před kterou je třeba ‘nás’ bránit všemi prostředky,” popsal soud.

NSS připomněl loňské usnesení Krajského soudu v Brně, který obdobnou kampaň v krajských volbách označil za “jednoduše pitomou, morálně pokleslou, se svými xenofobními, rasistickými a diskriminačními prvky přesahující meze elementární slušnosti a v konečném důsledku podceňující míru inteligence voličů”.

Podle NSS je “velmi nevkusné a nebezpečné, aby politická kampaň rozdmýchávala ve společnosti xenofobii a nenávist k jakékoli skupině obyvatel”. Jako možný důsledek takového působení soud zmínil případ Jaromíra Baldy, jenž v roce 2017 pokácel dva stromy na železniční tratě a způsobil nehody vlaků. Šířil také výhrůžné letáky, jimiž chtěl mimo jiné vzbudit zdání, že za tímto skutkem stáli džihádisté. Sympatizant SPD Balda se k činům doznal. Mimo jiné uvedl, že jej pronásledovaly hrůzné sny o migrantech.

Posouzení kampaně SPD z pohledu trestního práva přísluší orgánům činným v trestním řízení, zdůraznil NSS. Policie už hnutí i jeho předsedu Tomia Okamuru stíhá pro podněcování k nenávisti kvůli kontroverzním plakátům z kampaně před krajskými a senátními volbami. Na jednom z plakátů byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem “Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‘chirurgové’ z dovozu”.

NSS poukázal také na to, že styl kampaně je minimálně od krajských voleb předmětem široké veřejné diskuse a kritiky. “Ostatní kandidující subjekty tak měly možnost k ní zaujmout ve veřejné diskusi postoj. Je totiž právě primárně úkolem zbylých kandidujících subjektů, aby se v rámci politického boje proti takové volební kampani vymezily a pokusily se ji v mezích své čestné a poctivé volební kampaně využít ve svůj prospěch,” uvedl NSS.

SPD ve sněmovních volbách získalo 7,78 procenta hlasů a bude nejspíš poprvé součástí vládní většiny spolu s hnutím ANO a Motoristy. Před čtyřmi lety SPD podpořilo 9,56 procenta voličů.