Náhrada újmy a zlovolné jednání škůdce
Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ve věci odškodnění žalobkyně za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem soudní exekutorky. Odvolací soud podle NS pochybil, když odmítl zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné jednání exekutorky, její vědomé porušení povinností a následné pokusy zakrývat protiprávní postup.
V dubnu 2015 byla žalobkyně spolu se svými dětmi neoprávněně vyklizena z rodinného domu v Praze 4, a to v rámci exekuce vedené proti jiné osobě. Exekuci inicioval tehdejší manžel žalobkyně. Soudní exekutorka jednala v rozporu se zákonem, přestože žalobkyně neměla žádnou vazbu na povinného a v domě bydlela právem. Exekutorka nepostupovala pouze nedbale – soudy označily její jednání jako zlovolné, svévolné a následně doprovázené pokusy manipulovat důkazy.
Nesprávný úřední postup způsobil žalobkyni těžkou psychickou újmu, jejíž dopady potvrdily znalecké posudky. Soudy nižších stupňů již uznaly odpovědnost státu, přiznaly žalobkyni částku přes 650 tisíc korun, avšak odmítly další navýšení odškodnění. Odvolací soud především konstatoval, že motivace, úmysl či následné chování exekutorky nejsou relevantní pro výši náhrady za zdraví.
NS v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila, který byl zároveň soudcem zpravodajem, a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka s tímto zásadně nesouhlasil a zdůraznil, že zákon výslovně vyžaduje zohlednění okolností zvláštního zřetele hodných, které zahrnují jak přímý, tak nepřímý úmysl škůdce, stejně jako jakékoli zneužití autority či manipulaci. Vnímání zásahu do osobnostních práv je podle soudu výrazně citelnější, jednal‑li škůdce záměrně, a tato zvýšená intenzita zásahu se musí odrazit ve výši náhrady.
NS tak potvrdil svou ustálenou judikaturu a zdůraznil, že tento závěr plně odpovídá jeho předchozím rozhodnutím, v nichž výslovně uvedl, že úmyslné zavinění představuje důvod ke zvýšení náhrady nemajetkové újmy, protože prohlubuje závažnost zásahu do práv poškozeného.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu
Celý text rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3059/2025
Další články
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy
Ruská propaganda
Zákaz vysílání obsahu kanálu Russia Today se vztahuje i na internetové stránky, které jsou veřejnosti volně přístupné
Ověřování věku uživatelů pornografických webů
členské státy mohou vyžadovat ověřování věku uživatelů pornografických internetových stránek a zakázat šíření informací týkajících se silničních kontrol
Odmítnutí evropského zatýkacího rozkazu
Členský stát, který odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz z důvodu vězeňských podmínek ve vystavujícím členském státě, musí vynaložit veškeré úsilí, aby byl trest odnětí svobody vykonán na jeho území



