Články s tagem: informační povinnost

Praha 25. března (ČTK) - Zamezit klamavému informování o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, má novela, kterou dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna.

Zajímá vás, kolik pokut rozdává Česká obchodní inspekce? Nebo jak rozhodují jiné úřady? Stačí se zeptat – díky právu na svobodný přístup k informacím vám musí odpovědět. V článku se dozvíte, co všechno se dá od veřejných institucí zjistit, jak takovou žádost podat a proč se vám to může hodit.

V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).

Brno 18. února (ČTK) - Podpis úředníka na správním rozhodnutí je sice osobním údajem, není však důvod jej začerňovat, pokud o dokumenty někdo požádá podle informačního zákona. Vypovídá totiž o úřední činnosti funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) v novém rozsudku, který dočasně zpřístupnil na úřední desce.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.

Významná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) poskytla podrobnější vhled do velmi aktuální diskuse v oblasti přístupu k datům v automobilovém průmyslu. Lepší dostupnost dat (nejen) o vozidlech zavádí i nový evropský předpis s názvem Data Act, který bude plně účinný od 12. 9. 2025. Jak to tedy je a na co se připravit?

Praha 17. října (ČTK) - Soud dnes zamítl žalobu organizace Kverulant, která po ministerstvu vnitra požadovala informace o speciálních rámech na policejních vozidlech. Ministerstvo je odmítlo poskytnout s odůvodněním, že obsahují obchodní tajemství.

Praha 3. srpna (ČTK) - Veškeré informace, které musí o sobě a o svých investičních produktech povinně zveřejňovat investiční společnosti a investiční fondy, budou nově bezplatně dostupné v Jednotném evropském přístupovém místě (ESAP, European Single Access Point).

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Mezi pravidelně připravované povinné dokumenty v rámci obchodních korporací patří také zpráva o vztazích, která se zaměřuje na vztahy mezi osobami v rámci podnikatelského seskupení. V tomto článku se podíváme podrobněji na proces její přípravy, povinné obsahové náležitosti a v neposlední řadě také na otázku jejího možného znaleckého přezkumu nařízeného soudem.

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Internetové lékárny nabírají každoročně na oblíbenosti pacientů. Současná společnost přesouvá na internet obstarávání jednotlivých věcí stále víc a víc. Ne jinak je tomu i v případě objednání a následného výdeje léčivých přípravků. Změna se tak dotkla i provozovatelů lékáren, u kterých je situace částečně odlišná, a z důvodu veřejnoprávních předpisů a s nimi souvisejících práv a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet. Samotnou kapitolu představuje sociální a odborná stránka věci, společně s nepředvídatelným vývojem do budoucna.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

V posledním čtvrtletí loňského roku jsme se konečně dočkali novely zákoníku práce, která k 1. 10. 2023 zavedla řadu významných změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Nejen vzhledem k množství, ale zejména k důležitosti těchto změn jsme se rozhodli pro Vás připravit osmidílný cyklus článků, ve kterých se postupně zaměříme na jednotlivé dílčí oblasti do detailu.

S ohledem na několikeré dotazy týkající se aktuální novely zákoníku práce a její účinnosti nám dovolte ve stručnosti shrnout a uvést následující.

Na úvod připomeňme, že právo na informace je ústavním právem, tedy právem té nejvyšší právní síly.

Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Provozovatelé kamerových systémů jsou zvyklí označovat monitorované prostory informační cedulí, která na pořizování záznamu upozorňuje. V článku rozebíráme best practice ve vztahu k vizuální i obsahové podobě informační cedule i piktogramu.

Produkty za spotové ceny, na nichž mohli spotřebitelé v minulosti de facto jen vydělat, se už v průběhu roku 2021 staly pro většinu spotřebitelů nevýhodné. Přesto od nabízení spotových produktů dodavatelé neustoupili, ba naopak. Co by měli dodavatelé při nabízení spotových produktů spotřebitelům sdělit? A co dodavatelům hrozí, pokud tak neučiní?

Právo na informace je právem ústavním, tedy právem té nejvyšší síly.

Praha 10. prosince (ČTK) - Ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů má vládní novela zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Zavedla by například finanční zálohu v případě rozsáhlého vyhledávání údajů. Předlohu posoudí výbor pro veřejnou správu, ústavně-právní výbor i branný výbor, zřejmě dozná změn.

Brno 21. ledna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek, podle kterého měl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zdarma poskytnout historické záznamy o srážkách a teplotách v Česku. O vydání záznamů ve strojově čitelném formátu požádal před pěti lety novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Důvodem zásahu NSS je aplikace nesprávného zákona, zjistila ČTK z úřední desky.

Stále častěji se v médiích objevují zprávy o kybernetických útocích, množství dat, která unikla, a také o pokutách udělených podnikatelům v souvislosti s incidentem. I přesto, že odpovědné společnosti implementují řadu bezpečnostních opatření a snaží se zajistit určitou míru ochrany svých informačních infrastruktur, těmto útokům není nikdy možné bezezbytku předejít.

Mým dnešním cílem je představit Vám nový zákon o registru smluv, tedy zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) nebo též „ZRS“. Zdá se, že téma registru smluv je velmi živé a diskutované, o čemž svědčí i zájem zákonodárce, jelikož již nyní se před druhým čtením nachází novela tohoto zákona, sněmovní tisk č. 699.

Výslovné zákonné zakotvení předsmluvní odpovědnosti vyvolalo potřebu zodpovězení mnoha otázek. „Koncentrace“ neurčitých právních pojmů v jediném odstavci značí, že pro použití § 1729 odst. 1 ObčZ bude stěžejní další výklad a budoucí soudní praxe.