Povinnosti související s provozem kamerových systémů
Provozovatelé kamerových systémů jsou zvyklí označovat monitorované prostory informační cedulí, která na pořizování záznamu upozorňuje. V článku rozebíráme best practice ve vztahu k vizuální i obsahové podobě informační cedule i piktogramu.
Obecným požadavkem při používání kamerových systémů je, aby si subjekty údajů, tj. fyzické osoby vstupující a nacházející se v monitorovaném prostoru, byly vědomy toho, že jsou monitorovány. Důraz je kladen na transparentnost, a proto by subjekt údajů by být vždy o pořizování záznamů informován v rozsahu dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů („Sbor“) vydal již v roce 2020 pokyny, které se týkají zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky. V těchto pokynech Sbor mimo jiné popisuje best practice v oblasti poskytování informací subjektům údajů formou vícevrstevného přístupu k informacím.
V rámci první vrstvy informační cedule by měl správce osobních údajů uvádět informace, které jsou z pohledu subjektu údajů nejdůležitější. Příkladem se bude jednat např. o podrobnosti o účelech zpracování, totožnosti správce a existenci práv subjektu údajů dle GDPR. Součástí první informační vrstvy mají být také informace o nejvýznamnějších dopadech zpracování, mezi takové informace může spadat například vymezení oprávněných zájmů, za jejichž účelem je zpracování prováděno. Má-li správce osobních údajů pověřence pro ochranu osobních údajů, pak by měly být v první vrstvě subjektu údajů také sděleny kontaktní údaje pověřence. Povinnou součástí informační cedule je potom odkaz na podrobnější druhou vrstvu informací.
Informační cedule první vrstvy by navíc měla obsahovat veškeré informace, které by mohly být pro subjekt údajů překvapující. Jako příklad překvapivých informací potom Sbor uvádí údaj o tom, že se záznamy přenášejí třetím stranám, a dále dobu uložení záznamů. Pokud tyto informace nejsou uvedeny, subjekt údajů by měl mít možnost spolehnout se, že existuje pouze živé monitorování (bez zaznamenávání údajů nebo přenosu údajů třetím stranám).
Nutno dodat, že je vhodné, aby informační cedule první vrstvy byla doplněna o piktogram kamery, ze kterého bude subjektu údajů jasné, že vstupuje do prostoru, který je monitorován. Piktogram společně s informační cedulí musí být umístěn na viditelném místě, ideálně v úrovni očí člověka. Subjektu údajů by také mělo být z informační cedule jasné, jaký prostor je monitorován, aby mohl případně přizpůsobit své chování. Doplníme, že informační cedule by měla být umístěna před vstupem do monitorovaného objektu a měla by umožňovat subjektů údajů seznámit se s informacemi ohledně zpracování před tím, než do monitorovaného prostoru vstoupí.
Druhou vrstvu informací by měl v rámci splnění informační povinnosti představovat podrobnější dokument, který bude obsahovat bližší informace o zpracování osobních údajů. Takový dokument může být umístěn například na vrátnici nebo recepci před vstupem do monitorovaného prostoru. Sbor doplňuje, že je žádoucí, aby byly informace druhé vrstvy dostupné subjektu údajů také online na webových stránkách, a to např. umístěním QR kódu na informační ceduli první vrstvy.
Z uvedených požadavků vyplývá, že se nároky na poskytování informací subjektům údajů zvyšují. Je tedy třeba dbát na to, že bude monitorovaný prostor vhodně označen a že před vstupem do prostoru bude mít subjekt údajů možnost seznámit se s informacemi o tom, jaké monitorování objektu probíhá.
Shrnutí Pokynů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení Úřadu pro ochranu osobních údajů
Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky ze dne 29. 1. 2020
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




