Povinnosti související s provozem kamerových systémů
Provozovatelé kamerových systémů jsou zvyklí označovat monitorované prostory informační cedulí, která na pořizování záznamu upozorňuje. V článku rozebíráme best practice ve vztahu k vizuální i obsahové podobě informační cedule i piktogramu.
Obecným požadavkem při používání kamerových systémů je, aby si subjekty údajů, tj. fyzické osoby vstupující a nacházející se v monitorovaném prostoru, byly vědomy toho, že jsou monitorovány. Důraz je kladen na transparentnost, a proto by subjekt údajů by být vždy o pořizování záznamů informován v rozsahu dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů („Sbor“) vydal již v roce 2020 pokyny, které se týkají zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky. V těchto pokynech Sbor mimo jiné popisuje best practice v oblasti poskytování informací subjektům údajů formou vícevrstevného přístupu k informacím.
V rámci první vrstvy informační cedule by měl správce osobních údajů uvádět informace, které jsou z pohledu subjektu údajů nejdůležitější. Příkladem se bude jednat např. o podrobnosti o účelech zpracování, totožnosti správce a existenci práv subjektu údajů dle GDPR. Součástí první informační vrstvy mají být také informace o nejvýznamnějších dopadech zpracování, mezi takové informace může spadat například vymezení oprávněných zájmů, za jejichž účelem je zpracování prováděno. Má-li správce osobních údajů pověřence pro ochranu osobních údajů, pak by měly být v první vrstvě subjektu údajů také sděleny kontaktní údaje pověřence. Povinnou součástí informační cedule je potom odkaz na podrobnější druhou vrstvu informací.
Informační cedule první vrstvy by navíc měla obsahovat veškeré informace, které by mohly být pro subjekt údajů překvapující. Jako příklad překvapivých informací potom Sbor uvádí údaj o tom, že se záznamy přenášejí třetím stranám, a dále dobu uložení záznamů. Pokud tyto informace nejsou uvedeny, subjekt údajů by měl mít možnost spolehnout se, že existuje pouze živé monitorování (bez zaznamenávání údajů nebo přenosu údajů třetím stranám).
Nutno dodat, že je vhodné, aby informační cedule první vrstvy byla doplněna o piktogram kamery, ze kterého bude subjektu údajů jasné, že vstupuje do prostoru, který je monitorován. Piktogram společně s informační cedulí musí být umístěn na viditelném místě, ideálně v úrovni očí člověka. Subjektu údajů by také mělo být z informační cedule jasné, jaký prostor je monitorován, aby mohl případně přizpůsobit své chování. Doplníme, že informační cedule by měla být umístěna před vstupem do monitorovaného objektu a měla by umožňovat subjektů údajů seznámit se s informacemi ohledně zpracování před tím, než do monitorovaného prostoru vstoupí.
Druhou vrstvu informací by měl v rámci splnění informační povinnosti představovat podrobnější dokument, který bude obsahovat bližší informace o zpracování osobních údajů. Takový dokument může být umístěn například na vrátnici nebo recepci před vstupem do monitorovaného prostoru. Sbor doplňuje, že je žádoucí, aby byly informace druhé vrstvy dostupné subjektu údajů také online na webových stránkách, a to např. umístěním QR kódu na informační ceduli první vrstvy.
Z uvedených požadavků vyplývá, že se nároky na poskytování informací subjektům údajů zvyšují. Je tedy třeba dbát na to, že bude monitorovaný prostor vhodně označen a že před vstupem do prostoru bude mít subjekt údajů možnost seznámit se s informacemi o tom, jaké monitorování objektu probíhá.
Shrnutí Pokynů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení Úřadu pro ochranu osobních údajů
Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky ze dne 29. 1. 2020
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




