Povinnosti související s provozem kamerových systémů
Provozovatelé kamerových systémů jsou zvyklí označovat monitorované prostory informační cedulí, která na pořizování záznamu upozorňuje. V článku rozebíráme best practice ve vztahu k vizuální i obsahové podobě informační cedule i piktogramu.
Obecným požadavkem při používání kamerových systémů je, aby si subjekty údajů, tj. fyzické osoby vstupující a nacházející se v monitorovaném prostoru, byly vědomy toho, že jsou monitorovány. Důraz je kladen na transparentnost, a proto by subjekt údajů by být vždy o pořizování záznamů informován v rozsahu dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů („Sbor“) vydal již v roce 2020 pokyny, které se týkají zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky. V těchto pokynech Sbor mimo jiné popisuje best practice v oblasti poskytování informací subjektům údajů formou vícevrstevného přístupu k informacím.
V rámci první vrstvy informační cedule by měl správce osobních údajů uvádět informace, které jsou z pohledu subjektu údajů nejdůležitější. Příkladem se bude jednat např. o podrobnosti o účelech zpracování, totožnosti správce a existenci práv subjektu údajů dle GDPR. Součástí první informační vrstvy mají být také informace o nejvýznamnějších dopadech zpracování, mezi takové informace může spadat například vymezení oprávněných zájmů, za jejichž účelem je zpracování prováděno. Má-li správce osobních údajů pověřence pro ochranu osobních údajů, pak by měly být v první vrstvě subjektu údajů také sděleny kontaktní údaje pověřence. Povinnou součástí informační cedule je potom odkaz na podrobnější druhou vrstvu informací.
Informační cedule první vrstvy by navíc měla obsahovat veškeré informace, které by mohly být pro subjekt údajů překvapující. Jako příklad překvapivých informací potom Sbor uvádí údaj o tom, že se záznamy přenášejí třetím stranám, a dále dobu uložení záznamů. Pokud tyto informace nejsou uvedeny, subjekt údajů by měl mít možnost spolehnout se, že existuje pouze živé monitorování (bez zaznamenávání údajů nebo přenosu údajů třetím stranám).
Nutno dodat, že je vhodné, aby informační cedule první vrstvy byla doplněna o piktogram kamery, ze kterého bude subjektu údajů jasné, že vstupuje do prostoru, který je monitorován. Piktogram společně s informační cedulí musí být umístěn na viditelném místě, ideálně v úrovni očí člověka. Subjektu údajů by také mělo být z informační cedule jasné, jaký prostor je monitorován, aby mohl případně přizpůsobit své chování. Doplníme, že informační cedule by měla být umístěna před vstupem do monitorovaného objektu a měla by umožňovat subjektů údajů seznámit se s informacemi ohledně zpracování před tím, než do monitorovaného prostoru vstoupí.
Druhou vrstvu informací by měl v rámci splnění informační povinnosti představovat podrobnější dokument, který bude obsahovat bližší informace o zpracování osobních údajů. Takový dokument může být umístěn například na vrátnici nebo recepci před vstupem do monitorovaného prostoru. Sbor doplňuje, že je žádoucí, aby byly informace druhé vrstvy dostupné subjektu údajů také online na webových stránkách, a to např. umístěním QR kódu na informační ceduli první vrstvy.
Z uvedených požadavků vyplývá, že se nároky na poskytování informací subjektům údajů zvyšují. Je tedy třeba dbát na to, že bude monitorovaný prostor vhodně označen a že před vstupem do prostoru bude mít subjekt údajů možnost seznámit se s informacemi o tom, jaké monitorování objektu probíhá.
Shrnutí Pokynů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení Úřadu pro ochranu osobních údajů
Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky ze dne 29. 1. 2020
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



