Není důvod začerňovat podpisy úředníků, rozhodl Nejvyšší správní soud

K nejvyšší instanci správního soudnictví doputoval případ, který má počátek v Karlovarském kraji. Muž požádal Městský úřad Sokolov o poskytnutí kopie usnesení o zastavení přestupkového řízení. Měl podezření, že listina je antedatovaná, a pochybnost, kdo ji ve skutečnosti podepsal. Úřad mu vyhověl jen částečně. Začernil osobní údaje člověka, jehož se rozhodnutí týkalo, i podpis úřední osoby na usnesení.

Rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Karlovarského kraje. Konstatoval, že podpis je jako osobní údaj v praxi zneužitelný. Je prý nutné respektovat osobní a soukromý život úřední osoby. Muž se obrátil na Krajský soud v Plzni, který jeho žalobu zamítl, NSS však verdikt zrušil.

“Výkon veřejné moci není soukromou záležitostí veřejných osob,” uvedl NSS. Zdůraznil, že existuje celá škála informací o úřednících, které mají soukromou povahu a nevypovídají o úřední činnosti: například jakému fotbalovému klubu fandí nebo zda mají na zahradě bazén. Podpis na správním rozhodnutí je však součástí výkonu veřejné funkce.

Rozhodnutí NSS znamená, že úřady musí při poskytování správních rozhodnutí zachovávat i podpisy úředních osob, pokud je žadatelé požadují. “Pokud by úřední osoba vnímala poskytování grafického znázornění svého vlastnoručního podpisu jako problémové, může zvolit elektronický podpis, a to ideálně ve verzi, která nezobrazí v digitálním podpisu grafické provedení podpisu vlastnoručního,” stojí v rozsudku.

V informačním sporu nyní znovu rozhodne Krajský úřad Karlovarského kraje, bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.