Není důvod začerňovat podpisy úředníků, rozhodl Nejvyšší správní soud
Brno 18. února (ČTK) - Podpis úředníka na správním rozhodnutí je sice osobním údajem, není však důvod jej začerňovat, pokud o dokumenty někdo požádá podle informačního zákona. Vypovídá totiž o úřední činnosti funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS) v novém rozsudku, který dočasně zpřístupnil na úřední desce.
K nejvyšší instanci správního soudnictví doputoval případ, který má počátek v Karlovarském kraji. Muž požádal Městský úřad Sokolov o poskytnutí kopie usnesení o zastavení přestupkového řízení. Měl podezření, že listina je antedatovaná, a pochybnost, kdo ji ve skutečnosti podepsal. Úřad mu vyhověl jen částečně. Začernil osobní údaje člověka, jehož se rozhodnutí týkalo, i podpis úřední osoby na usnesení.
Rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Karlovarského kraje. Konstatoval, že podpis je jako osobní údaj v praxi zneužitelný. Je prý nutné respektovat osobní a soukromý život úřední osoby. Muž se obrátil na Krajský soud v Plzni, který jeho žalobu zamítl, NSS však verdikt zrušil.
“Výkon veřejné moci není soukromou záležitostí veřejných osob,” uvedl NSS. Zdůraznil, že existuje celá škála informací o úřednících, které mají soukromou povahu a nevypovídají o úřední činnosti: například jakému fotbalovému klubu fandí nebo zda mají na zahradě bazén. Podpis na správním rozhodnutí je však součástí výkonu veřejné funkce.
Rozhodnutí NSS znamená, že úřady musí při poskytování správních rozhodnutí zachovávat i podpisy úředních osob, pokud je žadatelé požadují. “Pokud by úřední osoba vnímala poskytování grafického znázornění svého vlastnoručního podpisu jako problémové, může zvolit elektronický podpis, a to ideálně ve verzi, která nezobrazí v digitálním podpisu grafické provedení podpisu vlastnoručního,” stojí v rozsudku.
V informačním sporu nyní znovu rozhodne Krajský úřad Karlovarského kraje, bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
