Možnosti obrany nevybraného uchazeče

Je tomu tak zejména proto, že vyrozumění uchazeče o tom, že nebyl vybrán, není podle názoru soudu rozhodnutím ani osvědčením, a tak jej nelze soudně napadnout.

Rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 316/2016, dále uvádí, že zatímco první kolo výběrového řízení před výběrovou komisí je formální postup s konkrétními požadavky (jejichž porušení lze napadnout námitkami), v druhém kole výběrového řízení zákon volbu služebního orgánu nijak neomezuje (pouze stanoví požadavek, že s vybraným uchazečem musí souhlasit nadřízený). V prvním kole se tedy vybírají nejkompetentnější uchazeči o státní službu na základě objektivních kritérií a v druhém kole si služební orgán vybírá takového uchazeče, se kterým se mu bude nejlépe spolupracovat a může tedy rozhodnout i na základě sujbektivních kritérií, jako jsou osobnostní či povahové vlastnosti.

Jelikož druhé kolo není svázáno žádnými objektivními pravidly, nemůže soud v takové věci provést přezkum. Jiná situace by nastala, pokud by nevybraný uchazeč tvrdil, že byl diskriminován na základě jednoho z důvodů podle antidiskriminačního zákona. Uchazeč v této věci se však pouze domáhal toho, aby byl vybrán, protože byl jediným uchazečem vzešlým z prvního kola. Podle soudů má správní orgán právo nevybrat ani jednoho z více úspěšných uchazečů, natož pokud byl pouze jeden, a uchazeč nemá v žádném případě nárok, aby byl vybrán.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde