Judikatura k částečným zákazům hazardu

Nejvyšší správní soud mj. v rozhodnutích sp. zn. 6 As 292/2016 a 1 As 5/2017 konstatoval, že oproti situaci, kdy obec zakáže hazard nediskriminačně na celém svém území, musí obce při částečném zákazu být připraveny čelit námitkám ohledně svévole a diskriminace vůči konkrétním provozovatelům, kteří mají v důsledku nové obecní úpravy svou činnost ukončit.

Podle NSS je třeba vždy zvážit, na základě čeho místní samospráva přistoupila ke zvolené úpravě a zda takové řešení není diskriminační. Např. pokud se zákaz týká konkrétních adres a má dojít k zákazu pouze na jedné z adres tvořících jeden blok, je třeba takový postup racionálně zdůvodnit. Není-li taková právní úprava blíže vysvětlena, vede to spíše k závěru, že zde došlo k diskriminaci jednoho provozovatele vůči ostatním provozovatelům v daném bloku. Zdůvodnění, že byly adresy vybrány na základě požadavků jednotlivých městských částí či obvodů, je sice racionální z hlediska politického, avšak nikoliv z hlediska právního. Z právního hlediska je třeba předložit konkrétní argumenty ospravedlňující nerovné zacházení s jednotlivými adresáty práva a soud musí být schopen posoudit, zda kritéria, kterými se obec při úpravě řídila, jsou dostatečně racionální, objektivně ověřitelná a souladná s principem rovnosti a zákazem libovůle.

Celý text judikátů si můžete přečíst zde a zde