Procesní právo

"Jedna věc je mít dobré předpisy, druhá pak mít dobré soudce, kteří je aplikují a vykládají," říká k limitům českého procesního práva civilního advokát Mgr. Jan Krampera, který vede litigační oddělení advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Praktické zkušenosti z exekucí prováděných soudními exekutory ukazují, že ochrana a obrana povinného a třetích osob je stále velmi aktuálním tématem. Pod pojmem třetí osoba se v nauce procesního práva obecně rozumí osoba odlišná od oprávněného a povinného, jejíž věc nebo jiná majetková hodnota byla postižena exekucí, přestože jde o práva nepřipouštějící exekuci.[1]

Tato právní úprava byla zavedena na ochranu dlužníků, kteří se mnohdy již před zahájením samotného insolvenčního řízení ještě více zadlužovali, když byli často nuceni čerpat na tyto služby úvěr. Na druhou stranu zde však nejsou reflektována dostatečně práva kvalifikovaných subjektů a ochrana dlužníka se tak může jevit v této oblasti jako bezbřehá. Právní úprava v otázce úhrady odměny kvalifikovaného subjektu je nevyvážená, vše je stanoveno výhradně ve prospěch dlužníka.

Věcný záměr civilního řádu soudního představuje komplexní změny mnoha procesních institutů. U některých se jistě dá mluvit o kroku vpřed, ale platí to i pro plánovanou úpravu dovolání?

Dlouho vedená diskuse o uzákonění institutu hromadných žalob známých především ze Spojených států přiměla české ministerstvo spravedlnosti pustit se do přípravy jeho zakotvení do českého právního řádu.

Dne 1. 7. 2017 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon o některých přestupcích.

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

Vývoj exekučního práva zaznamenal mnoho případů, kde byl stavěn exekutor do dvojí pozice - orgánu veřejné moci a podnikatele. Vždy se zvolil výklad práva pro exekutora méně výhodný. Žádný z těchto excesů práva však není tak intenzívní a do očí bijící jako aktuální situace týkající se vztahu exekučního a insolvenčního řízení. Tedy situace, kdy v průběhu exekučního řízení je podán insolvenční návrh a povinný projde úspěšně oddlužením.

Institut dokazování v občanském soudním řízení je zakotven v občanském soudním řádu, který důkladně popisuje způsoby dokazování před soudem, vyjmenovává jednotlivé druhy důkazních prostředků a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazů soudy (jako např. důkazu listinou, svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem apod.).

Notářské zápisy se svolením dlužníka k přímé vykonatelnosti jsou oblíbeným nástrojem věřitelů, jak zvýšit a především usnadnit dobytnost pohledávek za dlužníkem. Chyby při jejich sepisování však poměrně často vedou k tomu, že jako exekuční titul neobstojí a exekuce podle nich nemůže být provedena, čímž je zmařen jejich hlavní účel.

Jak jsme slíbili, postupně a s dostatečným předstihem vás provedeme navrhovanými změnami v oblasti občanského práva procesního, z nichž jednu pro klienty z nejzásadnějších, tvoří právě otázka povinného zastoupení strany sporu advokátem.

Vláda počátkem tohoto roku znovu předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh na změnu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), mnohými kritiky přezdívanou jako „dluhová amnestie“, kterou by mělo dojít ke zpřístupnění procesu oddlužení širšímu okruhu lidí než doposud.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni řadou povinností, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Jednou z nejdůležitějších z nich je povinnost mlčenlivosti.

V exekučním řízení platí, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. V únoru letošního roku skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení těch částí ustanovení § 28 a § 38 odst. 1 exekučního řádu (dále jen „e.ř.“), které umožňují oprávněnému zvolit si soudního exekutora, k němuž exekuční návrh podá.

„Ústavní soud není deus ex machina a soudci ústavního soudu nejsou blanickými rytíři,“ říká k možnému vlivu Ústavního soudu na současnou politicko-společenskou situaci jeho generální sekretář. Směřujeme k formální závaznosti judikatury? Formuje rozhodovací praxe Ústavního soudu veřejné mínění? Na tyto a další otázky odpovídá JUDr. Mgr. Ivo Pospíšil, Ph.D.

Jedním ze zásadních témat současnosti je vysoké zadlužení, dluhové pasti a rekordní počty exekucí. K řešení tohoto problému by měla přispět i další novela insolvečního zákona, která se nyní nachází na začátku legislativního procesu a jež by měla otevřít možnost tzv. oddlužení mnohem širšímu spektru dlužníků než doposud. Jak ale tyto návrhy hodnotí druhá strana, tedy věřitelé? O tom jsme hovořili s prezidentem České asociace věřitelů JUDr. Pavlem Staňkem.

Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.

Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.

Ve druhé části příspěvku jsou představeny aspekty volné soutěže soudních exekutorů a současně nároky na smlouvu o provedení dražby.

Datové schránky se staly rozšířeným pomocníkem při doručování písemností, a to zejména díky zákonné preferenci tohoto způsobu dodávání písemných vyhotovení různorodých úkonů orgánů veřejné moci. Datové zprávy také skýtají celou řadu výhod.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.

Dne 30. 9. 2017 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 296/2017 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změnám v úpravě institutu předběžného opatření, kdy změnou v ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ byla zásadním způsobem rozšířena použitelnost institutu doplatku jistoty k zajištění náhrady škody.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Ve druhé části příspěvku se autor zabývá samotným provedením exekuce vedoucí k odstranění stavby a otázkou nákladů za její provedení.