Krok za krokem k novému civilnímu řádu soudnímu
Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.
Dnes platný občanský soudní řád je normou, která byla přijata v roce 1963, tedy v době, kdy panovaly naprosto odlišné společensko-politické poměry. Byť se z této právní normy povedlo od jejího zavedení odstranit řadu nedostatků, potýká se dodnes s nepřehledností, nekonzistentností a mnohokrát i nejasností jednotlivých ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti se namísto dalších novel rozhodlo přikročit k radikálnímu řešení a nahradit stávající předpis novým civilním řádem soudním. Inspiračním zdrojem pro přípravu věcného záměru, zejména pokud se jedná o formulaci jednotlivých základních pravidel, byl především rakouský civilní řád soudní.
V listopadu 2017 byl představen věcný záměr nového civilního řádu soudního. K definitivní podobě procesního kodexu nás ovšem čeká ještě dlouhá cesta, neboť práce na paragrafovém znění má ministerstvo v plánu teprve letos. S ohledem na význam předpisu bychom Vás nicméně již nyní rádi informovali o základních principech a největších změnách, které by s sebou nový procesní kodex měl přinést.
Soudy mají především důsledně dbát dodržování tzv. dispoziční zásady. Věcný záměr nového civilního řádu soudního vkládá občanské soudní řízení - dá se říct - plně do rukou jeho účastníků. Soud má býti ten, kdo celý proces formálně vede a dohlíží na něj.
Na druhou stranu by v zájmu objasnění pravdy mělo býti soudu umožněno aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu, má tedy dojít k převzetí některých prvků tzv. vyšetřovací zásady, která se uplatňuje v nesporných řízeních.
Věcný záměr také počítá s koncepcí větší procesní ekonomie. Rozhodnutí soudu musí být nejen správné, musí však přijít také včas. Věcný záměr proto obsahuje několik institutů, které mají za cíl urychlit občanské soudní řízení a bude-li to možné, rovněž snížit náklady s ním spojené.
Mimo těchto koncepčních otázek zasluhují zmínku zřejmě dvě nejzásadnější odlišnosti věcného záměru civilního řádu soudního oproti dnes účinnému občanskému soudnímu řádu. První z nich se týká tzv. advokátských sporů, druhá povahy dovolání, které se má stát řádným opravným prostředkem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
