Krok za krokem k novému civilnímu řádu soudnímu
Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.
Dnes platný občanský soudní řád je normou, která byla přijata v roce 1963, tedy v době, kdy panovaly naprosto odlišné společensko-politické poměry. Byť se z této právní normy povedlo od jejího zavedení odstranit řadu nedostatků, potýká se dodnes s nepřehledností, nekonzistentností a mnohokrát i nejasností jednotlivých ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti se namísto dalších novel rozhodlo přikročit k radikálnímu řešení a nahradit stávající předpis novým civilním řádem soudním. Inspiračním zdrojem pro přípravu věcného záměru, zejména pokud se jedná o formulaci jednotlivých základních pravidel, byl především rakouský civilní řád soudní.
V listopadu 2017 byl představen věcný záměr nového civilního řádu soudního. K definitivní podobě procesního kodexu nás ovšem čeká ještě dlouhá cesta, neboť práce na paragrafovém znění má ministerstvo v plánu teprve letos. S ohledem na význam předpisu bychom Vás nicméně již nyní rádi informovali o základních principech a největších změnách, které by s sebou nový procesní kodex měl přinést.
Soudy mají především důsledně dbát dodržování tzv. dispoziční zásady. Věcný záměr nového civilního řádu soudního vkládá občanské soudní řízení - dá se říct - plně do rukou jeho účastníků. Soud má býti ten, kdo celý proces formálně vede a dohlíží na něj.
Na druhou stranu by v zájmu objasnění pravdy mělo býti soudu umožněno aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu, má tedy dojít k převzetí některých prvků tzv. vyšetřovací zásady, která se uplatňuje v nesporných řízeních.
Věcný záměr také počítá s koncepcí větší procesní ekonomie. Rozhodnutí soudu musí být nejen správné, musí však přijít také včas. Věcný záměr proto obsahuje několik institutů, které mají za cíl urychlit občanské soudní řízení a bude-li to možné, rovněž snížit náklady s ním spojené.
Mimo těchto koncepčních otázek zasluhují zmínku zřejmě dvě nejzásadnější odlišnosti věcného záměru civilního řádu soudního oproti dnes účinnému občanskému soudnímu řádu. První z nich se týká tzv. advokátských sporů, druhá povahy dovolání, které se má stát řádným opravným prostředkem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
