Exekuční vymáhání dlužného výživného – teoreticky již i s úrokem z prodlení
Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.
S účinností od 28.02.2017 je dle § 921 odst. 2 občanského zákoníku možné po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Ten dosud soudy v řízení o výživném nepřiznávaly, Nejvyšší soud možnost přiznávání úroků z prodlení po účinnosti nového občanského zákoníku dokonce ve svém stanovisku výslovně odmítl. Novela občanského zákoníku nicméně právo žádat úrok z prodlení zakotvila. Změna je to zdánlivě logická – dluh na výživném je dluhem jako každý jiný a není důvod, proč by z něj neměl oprávněnému připadnout také úrok z prodlení.
Exekučně vymáhat je možné pouze pohledávky, ke kterým máme tzv. exekuční titul – v tomto případě pravomocný rozsudek. Abychom tedy mohli vymáhat úroky z prodlení, potřebujeme je mít přiznané také v rozsudku. Zde mohou nastat dvě situace:
1. Rozsudek upravující povinnost hradit výživné dosud nebyl vydán.
Od účinnosti novely je teoreticky možné po soudu požadovat, aby nám přímo v rozsudku přiznal právo na úrok z prodlení v případě nehrazení výživného. Po soudu bychom tak reálně požadovali, aby vytvořil exekuční titul k nároku, který ještě nevznikl, a vznikne pouze v případě, že dlužník nebude plnit svou primární povinnost platit výživné. Jak na takový požadavek budou soudy reagovat, je proto nejisté.
2. Povinnost platit výživné je založena již vydaným rozsudkem.
Pokud již máme v ruce pravomocný rozsudek, kde není upravena povinnost hradit úroky z prodlení, nemůžeme na jeho základě úroky vymáhat, a to i přes výslovné znění občanského zákoníku. Jediná možnost, jak úroky získat, je v takovém případě požadovat přiznání úroků z dlužného výživného od března 2017 novou žalobou. S tím se ovšem pojí nemalé komplikace. Předně vyvstanou další náklady na soudní řízení, které mohou výrazně převyšovat vymáhanou částku. Krom toho bude mnohdy žalobcem nezletilé dítě, které je oprávněné z výživného. Podání žaloby ale není běžným jednáním za nezletilého a k podání žaloby je tak zapotřebí souhlas soudu. Znamená to, že pro vymožení úroků z prodlení je třeba zahájit nejméně tři řízení – o vyslovení souhlasu soudu s právním jednáním za nezletilého, o přiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení a exekuční řízení na jejich vymožení.
Z naší zkušenosti vyplývá, že ačkoli exekutoři a soudy odmítají vymáhat úroky nepřiznané v rozsudku, současně nejsou schopni nabídnout žádný rozumný způsob řešení této situace. S napětím proto očekáváme první soudní výklad tohoto zákonného paradoxu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: vendula.mayerova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




