Ostatní

V první části dvoudílné studie o slovinské právní úpravě bezpečnosti lyžování se budeme věnovat excesivnímu přesunu odpovědnosti a vyloučení odborné veřejnosti ve slovinském lyžařském právu.

Na počátku 20. století, kdy se ženy teprve nesměle hlásily o svá práva a přístup k profesím, které byly výlučně doménou mužů, se v Benešově narodila dívka, která později otevřela ženám cestu do české advokacie.

Posuzování kolizních nehod mezi lyžaři vyžaduje vyvážení přednostních práv jednotlivých účastníků lyžařského provozu s obecnou prevenční povinností všech lyžařů chovat se obezřetně. Pravidlo FIS č. 3 stanoví, že lyžař jedoucí shora musí zvolit jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře před sebou. Klíčovou otázkou zůstává, zda je toto přednostní právo lyžaře v dolní pozici absolutní.

Tento článek se zabývá neuroprávem[1], tedy zejména novými neurotechnologiemi a možnostmi jejich užití s praktickými i teoretickými dopady v rámci stávajícího právního diskurzu.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.

Současná právní úprava odpovědnosti organizátorů lyžařských závodů v ČR, založená na imperativních ustanoveních technické normy ČSN 018027, je v evropském kontextu ojedinělá, právně problematická a odporuje ústavním principům legality, protože povinnosti by měly být stanoveny přímo v zákoně. Komplexní reforma by proto měla směřovat k přijetí nového zákona, který by zajistil právní jistotu a efektivní registraci a kontrolu všech závodních a tréninkových akcí.

Od průlomového rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2012, který poprvé výslovně přiznal odpovědnost organizátorům lyžařských tréninků za nedostatečná bezpečnostní opatření, se právní úprava této oblasti v České republice prakticky nezměnila. Tento článek kriticky analyzuje současný stav založený na technické normě ČSN 018027, porovnává jej s italskou, rakouskou a slovenskou právní úpravou a poukazuje na nutnost legislativní reformy, která by jasně a zákonným způsobem vymezila povinnosti organizátorů lyžařských závodů a tréninků.

Sázkové kanceláře v letošním roce vypsaly výrazný počet sázkových událostí na výsledky voleb do poslanecké sněmovny, a nezřídka kdy si lze vsadit i na volby jiné. Vsadit si lze na vítěze voleb, na volební účast, nebo na to, zda se prezidentem v roce 2028 stane Jaromír Jágr.

Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.

Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.

Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.

Zákonem o kybernetické bezpečnosti Česká republika transponuje směrnici NIS2 a zároveň ruší dosavadní zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o dílčí novelu zákona, ale o plnohodnotnou rekodifikaci oblasti kybernetické bezpečnosti.

V úterý 16. září 2025 proběhlo v prostorách pražského Obecního domu již druhé diskuzní setkání pořádané Advokátní asociací pro AI ve spolupráci s prg.ai. Workshop s názvem Regulace, AI a advokacie – zákulisí legislativy a advokátních inovací otevřel otázky nejen o budoucnosti regulace AI na evropské i národní úrovni.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 2. část - Odpovědnost provozovatelů a perspektivy harmonizace.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 1. část - Právní vakuum a jeho důsledky v judikatuře.

Partnerské či intimní vztahy na pracovišti nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Problém však nastává ve chvíli, kdy se do nich zapletou osoby v nerovném postavení, zejména členové vedení firmy a jejich podřízení. V takových případech přestává jít o soukromou záležitost a začíná se rozpadat důvěra v samotné základy firemní kultury. Média toto téma nedávno rozvířila. Odborníci přibližují, co už je za hranou a radí, jak situace řešit.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Firemní vozidlo jako zaměstnanecký benefit se stává stále populárnější nejen u vedoucích pracovníků, ale také u řadových zaměstnanců. Správné nastavení tohoto benefitu může přinést výhody nejen samotným zaměstnancům, ale i celé firmě.

JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

Nová česká právní úprava kyberbezpečnosti ve formě NZKB sice teprve vstupuje do života, ale přípravy jsou určitě na místě.

Když v roce 2020 vyšel najevo rozsáhlý skandál týkající se zneužívání tzv. coaching bugu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, čelil svět e-sportu dosud nejvýznamnějšímu etickému problému. Trenéři desítek týmů využívali herní chybu, díky níž mohli během zápasů sledovat soupeře nebo části herní mapy, které by jinak sledovat nemohli. Na základě vyšetřování e-sportovou integrity komisí ESIC bylo bez možnosti vyjádřit se potrestáno více než 30 profesionálních e-sportových trenérů, přičemž zákazy činnosti se pohybovaly v řádu měsíců až let.

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Mgr. Vojtěch Faltus je vedoucím regulatorního týmu v Aegis Law a ve své advokátní praxi se zaměřuje na stavební právo, energetiku a další regulovaná odvětví. Klientům pomáhá zvládat složitosti legislativy i byrokracie – zejména tam, kde inovace předbíhají právo. V rozhovoru se s ním budeme bavit o aktuálních výzvách ve stavebnictví, energetice i o tom, jak technologie mění právní služby a samotnou roli advokáta.