Nová regulace kratomu jako tzv. psychomodulační látky
Rok 2025 byl, pokud jde o legislativní přístup ke kratomu a obecně k tzv. psychomodulačním látkám, rokem významných změn. Po několika letech faktického „právního vakua“ mezi přísnou regulací návykových látek a téměř neregulovaným prodejem nových psychoaktivních látek přichází samostatný, relativně přísný, nicméně nekriminalizační režim.
Co je cílem nové regulace
Základem jeho právní úpravy je zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění po novele č. 321/2024 Sb. účinné od počátku roku 2025. Zákonodárce jí reagoval na dosavadní stav, kdy český právní řád do té doby neobsahoval žádnou právní úpravu psychoaktivních látek (byť jde o látky s deklarovaným nízkým zdravotním a společenským rizikem) a nakládání s nimi. Zmiňovány byly zejména látky jako kratom, „nízkopotentní“ konopí a další nové psychoaktivní substance, které nejsou kontrolovány na úrovni OSN nebo EU, ale přitom se reálně na trhu objevují a objektivně mohou jistá zdravotní rizika představovat, zejména pak pro děti a mladistvé. Jejich stále ještě nová právní úprava má umožnit jejich efektivní a rychlou regulaci, a to v návaznosti na jejich výskyt v tuzemské maloobchodní nabídce realizované především prostřednictvím internetu nebo prodejních automatů. Deklarovaným cílem změn byla možnost tento trh regulovat a vykonávat na něm efektivní kontrolu za účelem minimalizace zdravotních rizik, aniž by muselo dojít k zařazení těchto látek na seznam omamných a psychotropních látek a k souvisejícím dopadům v rovině trestněprávní. Tento krok je obecně vnímán jako racionální, efektivní, a přitom potřebný přinejmenším do doby, než dojde ke zhodnocení veškerých zdravotních a společenských rizik užívání těchto látek.
Lze tedy shrnout, že cílem nové regulace je chránit veřejné zdraví zejména dětí a mládeže a zajistit kontrolu kvality, složení a marketingu spjatého s prodejem těchto látek, stejně tak jako zabránit kriminalizaci prostého držení těchto látek dospělými osobami.
Co je psychomodulační látkou
Zákon o návykových látkách nově pracuje s kategorií tzv. psychomodulačních látek. Ty definuje jako nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo závažné sociální dopady na jednotlivce a společnost a jsou současně uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek. Do této kategorie jsou rovněž řazeny výrobky z těchto látek.
Jsou tedy podskupinou tzv. psychoaktivních látek, nicméně nejsou považovány za klasické omamné a psychotropní látky ve smyslu příloh zákona o návykových látkách, přičemž rozhodující je míra rizika, které jejich užívání s sebou nese; do této kategorie jsou zařazovány jen látky, jež dle současného stavu poznání nepředstavují ve smyslu zákona závažné riziko.
Režim je tak dvoustupňový, kdy zákon o návykových látkách stanoví obecný rámec v čele s definicí a vymezením základních povinností, o které konkrétní látky (a tedy rozsah působnosti režimu) se jedná však určuje až prováděcí nařízení vlády seznam konkrétních látek obsahující. Tím je nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek publikované pod č. 456/2025 Sb. a účinné od 12. 11. 2025.
Kratom a jeho extrakt v seznamu psychomodulačních látek
Aktuálně jedinými zástupci tzv. psychomodulačních látek uvedenými ve zmíněném vládním nařízení jsou kratom jakožto rostlinná směs původem z listů rostliny Mitragyna speciosa obsahující alkaloidy mitragynin nebo 7-hydroxymitragynin, a dále kratom extrakt jakožto přípravek vyrobený z kratomu se shodnými účinnými složkami. Vymezený režim se tak vztahuje nejenom na „čistou“ rostlinu, ale také na výrobky z ní, ať již ve formě extraktů či jiných přípravků.
Technická a informační regulace
Uvedené nařízení tedy pouze stanoví, že kratom a kratom extrakt spadají do kategorie psychomodulačních látek, samo o sobě však neřeší legální způsob prodeje, nutná varování či jiné legislativní požadavky technického charakteru. Zde svou roli hraje prováděcí vyhláška vydaná Ministerstvem zdravotnictví, a sice vyhláška o psychomodulačních látkách publikovaná pod č. 448/2025 Sb., účinná od 8. 11. 2025 a provádějící zejména § 33e a § 33f zákona o návykových látkách.
Máme-li být konkrétní, v podrobnostech vymezuje:
- způsob uvedení údajů na jednotkovém balení, jímž může být například sáček či krabička, a na vnějším balení psychomodulačních látek, jímž může být například krabička obsahující více jednotkových balení
- S ohledem na § 33e zákona o návykových látkách jde zejména o identifikační údaje výrobku a výrobce, údaje o obsahu a složení včetně množství psychomodulační látky a aktivních látek, způsob vyznačení dávkování či forma návodu k použití, ale i mnohé další.
- způsob uvedení informačního sdělení pro spotřebitele, bezpečnostního varování o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami a zdravotního varování,
- Informační sdělení má spotřebiteli umožnit informované rozhodnutí, zda výrobek užít, a upozornit jej na jeho povahu a účinky, zdravotní varování zase mají poukazovat na obecná rizika nevhodného nebo nadměrného užívání. Tato varování mají obdobnou funkci jako varování na tabákových či alkoholických výrobcích, byť jejich přesná textace a podoba je pro psychomodulační látky specifická. Zde svou roli hraje právě vyhláška.
- technické požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti psychomodulačních látek včetně maximálního povoleného množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, maximálního povoleného množství aktivních látek v jednotkovém balení, maximální povolené koncentrace aktivních látek, zakázané prvky a rysy při uvádění psychomodulačních látek na trh a požadavky na maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci
- To znamená, že kratom a výrobky z něj nemohou být uvedeny na trh v libovolné síle či koncentraci a naopak musí splňovat jisté minimální standardy bezpečnosti a čistoty obdobně, jako je tomu u jiných regulovaných produktů.
- požadavky na správnou výrobní praxi pro výrobce psychomodulačních látek
- Zde jde o legální požadavky například na interní procesy výrobců a jejich kontrolu kvality, provozní a osobní hygienu, jejich výrobní provoz a zařízení, postupy a technologie, stejně tak jako o požadavky na strukturu a obsah související dokumentace, na balení a uchovávání výrobků, na nakládání s výrobními odpady apod.
- Regulace psychomodulačních látek má být v tomto ohledu přiblížena standardům pro potraviny, doplňky stravy či tabákové výrobky, zohledněn ovšem musí samozřejmě být specifický režim zákona o návykových látkách.
Srovnání regulace psychomodulačních látek s regulací dalších produktů
Primárně je třeba postavit najisto, že psychomodulační látky nejsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek. Zákonodárce deklaruje, že se na ně, pokud vyhovují výše popsaným požadavkům, nevztahuje trestněprávní režim jako na „klasické drogy“. Z příslušné právní úpravy ani z judikatury nevyplývá, že by samotné držení kratomu pro osobní potřebu bylo postihováno jako trestný čin či přestupek obdobný držení omamných a psychotropních látek. Riziko sankce lze primárně spatřovat u porušení povinností při jejich uvádění na trh a u porušení regulí majících za cíl ochranu nezletilých, jistou roli si lze představit také např. u ublížení na zdraví, obecného ohrožení, řízení pod vlivem návykové látky apod.
Psychomodulační látky samozřejmě nejsou ani alkoholem, jenž je regulován samostatně zejména zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jejich regulace je zaměřena na jiné aspekty jako limity účinných látek a jejich kvalita, varování před jejich užíváním apod., současně však sleduje jeden podobný cíl, a sice omezení přístupu nezletilých k nim a ochranu veřejného zdraví.
Pokud jde o tabákové výrobky a některé další nikotinové produkty, u nich se lze setkat například s požadavky na varování před jejich užíváním a škodlivými účinky, se zákazem určitých druhů reklamy či s omezením jejich prodeje mládeži. U psychomodulačních látek lze vysledovat obdobně silný důraz na označování balení a zdravotní a bezpečnostní varování, který však vychází z jiného právního základu, a sice primárně ze zákona o návykových látkách a z prováděcí vyhlášky o psychomodulačních látkách.
Shrnutí
Z nové právní úpravy plynou výrobcům a distributorům psychomodulačních látek v čele s kratomem jisté povinnosti. Je bezvýhradně nutné uvádět na trh příslušné výrobky jen tehdy, pokud jsou zcela v souladu s veškerými požadavky, jež na takové výrobky nová a výše stručně popsaná právní úprava představovaná zákonem o návykových látkách a prováděcími nařízením vlády a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví klade. Příslušné dozorové orgány mají pravomoc dodržování nových pravidel kontrolovat a v případě jejich porušení ukládat sankce.
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.



