Nová regulace kratomu jako tzv. psychomodulační látky
Rok 2025 byl, pokud jde o legislativní přístup ke kratomu a obecně k tzv. psychomodulačním látkám, rokem významných změn. Po několika letech faktického „právního vakua“ mezi přísnou regulací návykových látek a téměř neregulovaným prodejem nových psychoaktivních látek přichází samostatný, relativně přísný, nicméně nekriminalizační režim.
Co je cílem nové regulace
Základem jeho právní úpravy je zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění po novele č. 321/2024 Sb. účinné od počátku roku 2025. Zákonodárce jí reagoval na dosavadní stav, kdy český právní řád do té doby neobsahoval žádnou právní úpravu psychoaktivních látek (byť jde o látky s deklarovaným nízkým zdravotním a společenským rizikem) a nakládání s nimi. Zmiňovány byly zejména látky jako kratom, „nízkopotentní“ konopí a další nové psychoaktivní substance, které nejsou kontrolovány na úrovni OSN nebo EU, ale přitom se reálně na trhu objevují a objektivně mohou jistá zdravotní rizika představovat, zejména pak pro děti a mladistvé. Jejich stále ještě nová právní úprava má umožnit jejich efektivní a rychlou regulaci, a to v návaznosti na jejich výskyt v tuzemské maloobchodní nabídce realizované především prostřednictvím internetu nebo prodejních automatů. Deklarovaným cílem změn byla možnost tento trh regulovat a vykonávat na něm efektivní kontrolu za účelem minimalizace zdravotních rizik, aniž by muselo dojít k zařazení těchto látek na seznam omamných a psychotropních látek a k souvisejícím dopadům v rovině trestněprávní. Tento krok je obecně vnímán jako racionální, efektivní, a přitom potřebný přinejmenším do doby, než dojde ke zhodnocení veškerých zdravotních a společenských rizik užívání těchto látek.
Lze tedy shrnout, že cílem nové regulace je chránit veřejné zdraví zejména dětí a mládeže a zajistit kontrolu kvality, složení a marketingu spjatého s prodejem těchto látek, stejně tak jako zabránit kriminalizaci prostého držení těchto látek dospělými osobami.
Co je psychomodulační látkou
Zákon o návykových látkách nově pracuje s kategorií tzv. psychomodulačních látek. Ty definuje jako nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo závažné sociální dopady na jednotlivce a společnost a jsou současně uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek. Do této kategorie jsou rovněž řazeny výrobky z těchto látek.
Jsou tedy podskupinou tzv. psychoaktivních látek, nicméně nejsou považovány za klasické omamné a psychotropní látky ve smyslu příloh zákona o návykových látkách, přičemž rozhodující je míra rizika, které jejich užívání s sebou nese; do této kategorie jsou zařazovány jen látky, jež dle současného stavu poznání nepředstavují ve smyslu zákona závažné riziko.
Režim je tak dvoustupňový, kdy zákon o návykových látkách stanoví obecný rámec v čele s definicí a vymezením základních povinností, o které konkrétní látky (a tedy rozsah působnosti režimu) se jedná však určuje až prováděcí nařízení vlády seznam konkrétních látek obsahující. Tím je nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek publikované pod č. 456/2025 Sb. a účinné od 12. 11. 2025.
Kratom a jeho extrakt v seznamu psychomodulačních látek
Aktuálně jedinými zástupci tzv. psychomodulačních látek uvedenými ve zmíněném vládním nařízení jsou kratom jakožto rostlinná směs původem z listů rostliny Mitragyna speciosa obsahující alkaloidy mitragynin nebo 7-hydroxymitragynin, a dále kratom extrakt jakožto přípravek vyrobený z kratomu se shodnými účinnými složkami. Vymezený režim se tak vztahuje nejenom na „čistou“ rostlinu, ale také na výrobky z ní, ať již ve formě extraktů či jiných přípravků.
Technická a informační regulace
Uvedené nařízení tedy pouze stanoví, že kratom a kratom extrakt spadají do kategorie psychomodulačních látek, samo o sobě však neřeší legální způsob prodeje, nutná varování či jiné legislativní požadavky technického charakteru. Zde svou roli hraje prováděcí vyhláška vydaná Ministerstvem zdravotnictví, a sice vyhláška o psychomodulačních látkách publikovaná pod č. 448/2025 Sb., účinná od 8. 11. 2025 a provádějící zejména § 33e a § 33f zákona o návykových látkách.
Máme-li být konkrétní, v podrobnostech vymezuje:
- způsob uvedení údajů na jednotkovém balení, jímž může být například sáček či krabička, a na vnějším balení psychomodulačních látek, jímž může být například krabička obsahující více jednotkových balení
- S ohledem na § 33e zákona o návykových látkách jde zejména o identifikační údaje výrobku a výrobce, údaje o obsahu a složení včetně množství psychomodulační látky a aktivních látek, způsob vyznačení dávkování či forma návodu k použití, ale i mnohé další.
- způsob uvedení informačního sdělení pro spotřebitele, bezpečnostního varování o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami a zdravotního varování,
- Informační sdělení má spotřebiteli umožnit informované rozhodnutí, zda výrobek užít, a upozornit jej na jeho povahu a účinky, zdravotní varování zase mají poukazovat na obecná rizika nevhodného nebo nadměrného užívání. Tato varování mají obdobnou funkci jako varování na tabákových či alkoholických výrobcích, byť jejich přesná textace a podoba je pro psychomodulační látky specifická. Zde svou roli hraje právě vyhláška.
- technické požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti psychomodulačních látek včetně maximálního povoleného množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, maximálního povoleného množství aktivních látek v jednotkovém balení, maximální povolené koncentrace aktivních látek, zakázané prvky a rysy při uvádění psychomodulačních látek na trh a požadavky na maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci
- To znamená, že kratom a výrobky z něj nemohou být uvedeny na trh v libovolné síle či koncentraci a naopak musí splňovat jisté minimální standardy bezpečnosti a čistoty obdobně, jako je tomu u jiných regulovaných produktů.
- požadavky na správnou výrobní praxi pro výrobce psychomodulačních látek
- Zde jde o legální požadavky například na interní procesy výrobců a jejich kontrolu kvality, provozní a osobní hygienu, jejich výrobní provoz a zařízení, postupy a technologie, stejně tak jako o požadavky na strukturu a obsah související dokumentace, na balení a uchovávání výrobků, na nakládání s výrobními odpady apod.
- Regulace psychomodulačních látek má být v tomto ohledu přiblížena standardům pro potraviny, doplňky stravy či tabákové výrobky, zohledněn ovšem musí samozřejmě být specifický režim zákona o návykových látkách.
Srovnání regulace psychomodulačních látek s regulací dalších produktů
Primárně je třeba postavit najisto, že psychomodulační látky nejsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek. Zákonodárce deklaruje, že se na ně, pokud vyhovují výše popsaným požadavkům, nevztahuje trestněprávní režim jako na „klasické drogy“. Z příslušné právní úpravy ani z judikatury nevyplývá, že by samotné držení kratomu pro osobní potřebu bylo postihováno jako trestný čin či přestupek obdobný držení omamných a psychotropních látek. Riziko sankce lze primárně spatřovat u porušení povinností při jejich uvádění na trh a u porušení regulí majících za cíl ochranu nezletilých, jistou roli si lze představit také např. u ublížení na zdraví, obecného ohrožení, řízení pod vlivem návykové látky apod.
Psychomodulační látky samozřejmě nejsou ani alkoholem, jenž je regulován samostatně zejména zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jejich regulace je zaměřena na jiné aspekty jako limity účinných látek a jejich kvalita, varování před jejich užíváním apod., současně však sleduje jeden podobný cíl, a sice omezení přístupu nezletilých k nim a ochranu veřejného zdraví.
Pokud jde o tabákové výrobky a některé další nikotinové produkty, u nich se lze setkat například s požadavky na varování před jejich užíváním a škodlivými účinky, se zákazem určitých druhů reklamy či s omezením jejich prodeje mládeži. U psychomodulačních látek lze vysledovat obdobně silný důraz na označování balení a zdravotní a bezpečnostní varování, který však vychází z jiného právního základu, a sice primárně ze zákona o návykových látkách a z prováděcí vyhlášky o psychomodulačních látkách.
Shrnutí
Z nové právní úpravy plynou výrobcům a distributorům psychomodulačních látek v čele s kratomem jisté povinnosti. Je bezvýhradně nutné uvádět na trh příslušné výrobky jen tehdy, pokud jsou zcela v souladu s veškerými požadavky, jež na takové výrobky nová a výše stručně popsaná právní úprava představovaná zákonem o návykových látkách a prováděcími nařízením vlády a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví klade. Příslušné dozorové orgány mají pravomoc dodržování nových pravidel kontrolovat a v případě jejich porušení ukládat sankce.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.



