Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Jste první ženou v čele České advokátní komory. Jak toto prvenství vnímáte, nejedná se spíše o břemeno než o privilegium?
Vnímám to především jako velký závazek a přirozený vývoj. Pokud bychom to nazvali privilegiem, mohlo by to budit dojem, že jde o odměnu, ale v čele takové instituce jde vždy o službu. Termín „břemeno“ je zase příliš těžký – řekněme, že je to odpovědnost za symboliku, kterou toto prvenství nese.
Advokacie byla dlouho vnímána jako konzervativní, maskulinní svět, ale realita v kancelářích i soudních síních je už dávno jiná. Moje zvolení je spíše potvrzením toho, že v ČAK rozhodují schopnosti a vize, nikoliv gender. Chci, aby se na mé působení nevzpomínalo jen skrze přívlastek „první žena“, ale skrze konkrétní výsledky, které komunitě přinesu.
Na Kongresu Právní prostor vystoupíte s příspěvkem Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice. Jedná se o téma, kterému se chcete více věnovat i v rámci svého předsednictví v ČAK?
Absolutně. Téma ochrany důvěrnosti komunikace (advokátního tajemství) není jen „jedním z témat“, je to samotný fundament, na kterém advokacie stojí. Rozsudek ESLP ve věci Černý a ostatní, a proti němu poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jasně ukazují, že v oblasti trestního i daňového procesu, máme v České republice stále co zlepšovat, zejména pokud jde o aprobovanou praxi zpochybňování ochrany privilegované komunikace.
Během mého předsednictví bude ČAK aktivně prosazovat legislativní změny, které zajistí, aby státní moc nemohla pod záminkou trestního řízení „lovit“ informace v klientských spisech. Důvěrnost není výsadou advokáta, ale právem klienta. Bez ní se právo na obhajobu stává pouhou iluzí.
Kdybyste měla v rámci osvěty pro veřejnost zrealizovat jednu kampaň ČAK, o jakém tématu byste nejraději informovala?
Nejraději bych realizovala kampaň s názvem „Advokát jako preventivní lékař vašich práv“. Veřejnost má stále tendenci vyhledat advokáta až ve chvíli, kdy „hoří“ – když přijde žaloba nebo exekuce.
Chtěla bych lidi naučit, že konzultace nad smlouvou nebo rodinným vypořádáním dříve, než nastane konflikt, ušetří nejen peníze, ale i roky stresu. Cílem by bylo zbořit mýtus, že advokát je drahý a nedostupný luxus pro vyvolené, a ukázat ho jako partnera pro bezpečný život v moderní společnosti.
V České advokátní komoře jste mimo jiné i členkou výboru pro advokátní etiku. Jaké základní hodnoty by měl, podle Vás, každý advokát splňovat?
Pokud se bavíme o etických hodnotách, tak je to, myslím jasné. Každý advokát by měl mít v „DNA“ zakódovány tři věci: nezávislost, mlčenlivost a integritu.
Nezávislost: Musíme být schopni postavit se za klienta i proti tlaku státu nebo veřejného mínění.
Mlčenlivost: Ta musí být neotřesitelná.
Integrita (slušnost): Advokát může být tvrdý procesní soupeř, ale nikdy by se neměl snížit k nekalým praktikám. Naše profese stojí na důvěře, a tu lze ztratit jen jednou. Etika není jen soubor pravidel v brožuře, je to kompas, který nás vede v situacích, kde zákon mlčí. A slušnost a důstojnost by si měl advokát zachovat i v situacích, které s výkonem advokacie souvisí jen okrajově, protože primárně je vždy veřejností vnímán jako advokát.
Existuje v dějinách práva někdo, koho považujete za svůj profesní vzor?
Vždy mě inspirovala Dagmar Burešová. Byla to žena nesmírné odvahy, elegance a profesní preciznosti. Dokázala zastupovat lidi v beznadějných situacích proti totalitní moci (včetně rodiny Jana Palacha) a po roce 1989 se stala symbolem obnovené spravedlnosti. Její věta, že „strach je přirozený, ale nesmí nás ovládnout“, by měla být mottem každého advokáta, který se nebojí jít do složitých sporů. Byla důkazem, že v advokacii lze spojit empatii s nekompromisní odborností.
Máte nějakou vizi, jak byste chtěla, aby se na Vaše předsednictví v České advokátní komoře vzpomínalo?
Chtěla bych, aby se na mé období vzpomínalo jako na éru „otevřené a moderní Komory“.
Digitální: Aby byla administrativa pro advokáty co nejjednodušší.
Sebevědomá: Aby Komora byla slyšet při tvorbě zákonů a byla respektovaným partnerem státu.
Lidská: Aby i ten nejmladší koncipient nebo advokát z regionu cítil, že Komora je tu pro něj a že mu v obtížné situaci podá pomocnou ruku.
Mým cílem je za čtyři roky předat novému vedení Komoru jako instituci, která nehledí do minulosti, ale je připravena na výzvy 21. století.
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.




