Den dezinformací
Vláda schválila novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, která jako nový významný den České republiky zavádí Den dezinformací. Ten připadá na 1. dubna a má poukázat na nezastupitelnou roli dezinformací při utváření české občanské společnosti
Přední čeští dezinformátoři tento krok oslavují – jejich každodenní nelehká práce se konečně dočkala uznání. Tohle jiní dezinformátoři označují za dezinformaci. Tvrdí, že žádný profesionální dezinformátor z nového svátku radost mít nemůže: taková politika vybízí k šíření dezinformací každého, a to i bez patřičných znalostí a schopností správně dezinformace sestavit a zacílit. To podle nich nevyhnutelně povede k poklesu kvality dezinformací v českém mediálním prostoru. Nekvalitní, po domácku vyráběné dezinformace totiž často neobsahují dostatečnou dávku pravdy, aby byly uvěřitelné, což u jejich příjemců může vyvolat kognitivní disonanci vedoucí v extrémních případech až k sebereflexi.
Po volbách se hovořilo o velkolepých investicích do dezinformační infrastruktury, včetně zřízení nového ministerstva dezinformací. Nakonec vláda přišla jen se zřízením pozice vládního zmocněnce pro dezinformace a oznámila, že zřízení celého nového ministerstva nikdy v plánu nebylo. Jak později zjistili investigativní novináři, žádný vládní zmocněnec pro dezinformace nikdy neexistoval. Tiskový mluvčí vlády tuto informaci potvrdil s tím, že to je pro tuto pozici příznačné, a zdůraznil, že vláda od začátku slibovala pouze vyhlášení významného dne – a tento slib plní. Opozice naopak tvrdí, že vláda předvolební sliby v oblasti dezinformací neplní a vyhlášení významného dne označuje za levné populistické gesto, které občanům této země kvalitní dezinformace nezaručí.
Podle některých ústavních právníků není zřejmé, zda je vyhlášení takového dne v souladu s Ústavou. Podle jiných ústavních právníků Ústava jeho vyhlášení naopak jednoznačně přikazuje a předchozí vlády jeho nevyhlášením soustavně podkopávaly právní stát.
Česká televize pod novým vedením připravila ke Dni dezinformací speciální program. Kromě živého přenosu z oficiálního státního ceremoniálu, pracovně označovaného jako „Průvod lží“, budou po celý den vysílány pouze dezinformační pořady. Například bude odvysílán speciální díl AZ-kvízu, kde se namísto správnosti odpovědi bude posuzovat její přesvědčivost a dramatičnost, pořadem Deepfake bude diváky provázet Karel Gott, který zavzpomíná na svá setkání s ilumináty, a program završí celovečerní soutěž o nejlepší hoax Lže celá země. Na dotaz, zda bude změnou programu dotčeno i zpravodajství, dramaturg pořadu Události odpověděl: „Pro nás je ten den jako každý jiný, my nic měnit nemusíme“ a spiklenecky přitom pomrkával.
! NEPŘEHLÉDNĚTE V souvislosti se Dnem dezinformací premiér ve videu na TikToku ohlásil také vznik nové kryptoměny AprilCrypto, která je krytá zlatem nigerijského prince. Moje teta, která v životě neinvestovala, díky ní za pár dní pohádkově zbohatla. Nevystavujte se riziku střízlivého úsudku a investujte veškeré své životní úspory do AprilCrypto ještě dnes!
APRÍL!
Další články
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.



