Legislativní revoluce pod olympijskými kruhy: Novinky pro lyžaře v Itálii a evoluce sněžného práva

Článek předkládá odbornou právní analýzu nejnovějších změn v italské legislativě upravující bezpečnost zimních sportů, jejichž vývoj vyvrcholil v roce 2025 přijetím zákona č. 119/2025. Tato právní úprava, úzce spjatá s přípravami na Zimní olympijské hry Miláno-Cortina 2026 a reagující na sérii tragických nehod, představuje další kvalitativní posun v kodifikaci „sněžného práva” (Diritto della neve). Autor se zaměřuje na analýzu klíčových institutů novely, zejména univerzální povinnost ochranné přilby, redefinice technických parametrů tratí a absolutní přednost mechanických prostředků. Text zasazuje tyto změny do kontextu specifického italského legislativního procesu (Decreto Legge vs. Legge), analyzuje reakci na tragické události (Mottarone, Lorenzi, Franzoso) a nabízí komparaci s českým právním prostředím, včetně úvahy nad právní povahou skipasu a sankčním mechanismem jeho odebrání.

1. Úvod: Od zákona 363/2003 k olympijskému maximalismu

Právní regulace zimních sportů v Itálii, pro niž se v doktríně vžil termín sněžné právo (Diritto della neve), se již více než dvě dekády vyznačuje vysokou mírou kodifikace. Itálie se vydala cestou přísné zákonné regulace již v roce 2003 přijetím zákona č. 363/2003, který jako první v alpském prostoru povýšil pravidla chování na sjezdových tratích na úroveň zákona. Tento trend pokračoval komplexní reformou v roce 2021 (legislativní dekret č. 40/2021), která systém modernizovala a zavedla detailní kogentní normy. Přesto rok 2025 představuje v tomto vývoji další významný milník.

Italská republika, hostitel nadcházejících XXV. zimních olympijských her, přistoupila pod tlakem nutnosti zajistit maximální bezpečnostní standardy a v reakci na celospolečenskou poptávku po ochraně veřejného zdraví k dalšímu zpřísnění norem. Prostřednictvím zákona č. 119/2025 (Legge n. 119/2025) dochází k novelizaci klíčového předpisu Decreto Legislativo 40/2021. Cílem tohoto článku je poskytnout české odborné veřejnosti detailní rozbor této „legislativní revoluce”, která redefinuje odpovědnostní vztahy na svazích a zavádí prvky, jež mohou být inspirací i varováním pro českého zákonodárce.

2. Legislativní proces: Specifika italského „Decreto Legge”

Pro správnou interpretaci nové úpravy je nezbytné pochopit procesní nástroje, které italská vláda využila. Z důvodu časové tísně dané blížící se zimní sezónou a olympijskými hrami nebyl zvolen standardní legislativní proces, nýbrž cesta mimořádných opatření.[1]

Změny byly iniciovány formou Decreto Legge (č. 96/2025, tzv. „Decreto Sport”). V italském ústavním systému jde o akt s mocí zákona, který vláda přijímá v „mimořádných případech nutnosti a naléhavosti” (casi straordinari di necessità e d’urgenza). Tento akt je okamžitě účinný, avšak má provizorní povahu – musí být do 60 dnů konvertován parlamentem v řádný zákon (Legge), jinak pozbývá platnosti od počátku (ex tunc).

V tomto případě došlo k úspěšné konverzi zákonem č. 119 ze dne 8. srpna 2025 (Legge 8 agosto 2025, n. 119). Zákonodárce využil tohoto „legislativního nosiče” k tomu, aby vedle infrastrukturních a finančních otázek ZOH prosadil i hmotněprávní úpravu bezpečnosti lyžování, čímž fakticky novelizoval stávající kodex – Decreto Legislativo č. 40/2021.

3. Tragické katalyzátory legislativních změn

Přísnost a detailnost nové úpravy nejsou pouze výsledkem byrokratické činnosti, nýbrž přímou reakcí na tragické události, které formovaly veřejné mínění a politickou vůli.

3.1 Stín Mottarone a systémová bezpečnost

Předchozí velká reforma, která vyústila v přijetí Decreto Legislativo 40/2021, byla silně ovlivněna pádem kabiny lanovky na hoře Mottarone v roce 2021. Tato tragédie, byť primárně spojená s provozem přepravních zařízení, vedla k paradigmatické změně v přístupu k odpovědnosti provozovatelů areálů a zdůraznila nutnost preventivního přístupu k riziku a státního dohledu.

3.2 Matilde Lorenzi a Matteo Franzoso: Ochrana života sportovců

Aktuální novela z roku 2025 reaguje na sérii fatálních úrazů mladých profesionálních sportovců. Smrt 19leté reprezentantky Matilde Lorenzi na podzim 2024 při tréninku ve Val Senales a následná tragická nehoda jejího kolegy Mattea Franzosa otřásly italskou sportovní i laickou veřejností. Vyšetřování ukázalo, že i při použití nejlepší dostupné výstroje a na zabezpečené trati mohou být následky pádů fatální, zejména v důsledku kraniocerebrálních traumat a poranění trupu.

Tyto události vedly k závěru, že pokud jsou ohroženi elitní závodníci, je běžná lyžařská veřejnost vystavena neakceptovatelnému riziku. Itálie proto ambiciózně usiluje o vytvoření „nejbezpečnějšího lyžařského prostředí na světě”, což se promítlo do zavedení povinných ochranných prvků pro širokou veřejnost i závodníky.

4. Analýza nové italské právní úpravy bezpečnosti zimních sportů

4.1 Univerzální povinnost ochranné přilby

Nejzásadnějším zásahem do sféry osobní svobody lyžaře je novelizace článku 17 Decreto Legislativo 40/2021. Původní znění omezovalo povinnost nosit homologovanou ochrannou přilbu na osoby mladší 18 let. Zákon č. 119/2025 toto věkové omezení vypouští.

S účinností od sezóny 2025/2026 je tak nošení ochranné přilby povinné pro všechny osoby bez rozdílu věku. Tato povinnost se vztahuje nejen na sjezdové lyžování a snowboarding, ale explicitně i na telemark, sáňkování a bobování. U telemarku jde o potvrzení jeho subsumpce pod lyžařské disciplíny, aby nedocházelo k výkladovým nejasnostem. Důraz je kladen na homologaci – vyztužené čepice či běžné cyklistické přilby (pokud nemají dvojí certifikaci) nejsou z pohledu zákona dostačující; vyžaduje se přilba odpovídající normě EN 1077 a požadavkům na osobní ochranné prostředky podle nařízení (EU) 2016/425. Itálie tímto krokem zavádí standard, který nemá v alpských zemích obdoby, a nadřazuje ochranu veřejného zdraví nad individuální volbu dospělého jedince.

4.2 Ochrana páteře a trupu: Zpřísnění pro organizovaný sport

V přímé reakci na nehody Lorenzi a Franzosa reagovala vedle státu i Italská federace zimních sportů (FISI). Pro oblast organizovaného sportu (závody a tréninky pod hlavičkou federace) byla zavedena povinnost používání certifikovaných chráničů páteře (tzv. „páteřáků”) pro všechny mládežnické kategorie. U rychlostních disciplín se navíc postupně zavádí povinnost používání ochranných prvků odolných proti proříznutí a airbagových vest. Ačkoliv pro rekreační lyžaře zůstává „páteřák” v rovině doporučení, vývoj v závodním lyžování často predikuje budoucí standardy pro širokou veřejnost.

4.3 Technické parametry sjezdových tratí

Zákonodárce přistoupil rovněž k pragmatické úpravě definic sjezdových tratí v čl. 5 a 8 Decreto Legislativo 40/2021:

Sklon: Maximální povolený podélný sklon pro „snadné” (modré) tratě byl ve srovnání s korektivní novelou z roku 2023 (D.Lgs. 120/2023) zvýšen z 15 % zpět na 25 %. Tím se právní úprava vrací k parametru, který platil již v původním „sněžném kodexu” z roku 2021. Pro běžného lyžaře tak nejde o dramatickou novinku, ale spíše o ukončení krátkého období výrazně restriktivnějšího limitu, který neodpovídal geomorfologii řady stávajících tratí.

Šířka: Minimální šířka tratí byla snížena z 20 na 15 metrů, což fakticky legalizuje stávající užší tratě zejména v úzkých horských údolích a umožňuje, aby byly i nadále vedeny jako „modré”, pokud splní ostatní bezpečnostní požadavky.

Z hlediska odpovědnosti za škodu zůstává významné, že „modrá” sjezdovka nemusí být vnímána jako „neriziková” a může obsahovat úseky s citelnějším sklonem, než jaký by odpovídal laické představě „cvičné” nebo „rodinné” tratě. Právní přesun parametru z 15 % zpět na 25 % tedy spíše potvrzuje dosavadní praxi, než že by ji měnil, a současně zvyšuje význam informovanosti a sebeodpovědnosti uživatelů.

4.4 Mechanické prostředky: Absolutní přednost

Významnou změnou z hlediska prevence kolizí je nová úprava v čl. 25, týkající se pohybu mechanických prostředků (mezzi meccanici – rolby, skútry). Novela stanoví, že lyžaři musí v každém případě dát přednost těmto prostředkům a umožnit jejich plynulý průjezd. Vozidla musí být vybavena světelnou a zvukovou signalizací. Zákon zde reflektuje omezené manévrovací schopnosti těžké techniky na sněhu a přenáší břemeno opatrnosti plně na lyžaře.

5. Sankční mechanismy a právní povaha skipasu

Italská legislativa není lex imperfecta. Sankční režim byl zpřísněn a precizován.

5.1 Pokuty a odebrání přepravního titulu

Za porušení povinnosti nosit přilbu hrozí správní pokuta ve výši 100–150 EUR. Zásadní novinkou je však důsledné uplatňování vedlejší sankce v případě recidivy nebo závažného porušení pravidel: odebrání přepravního titulu (ritiro del titolo di transito), tedy skipasu, na dobu 1 až 3 dnů.

Tato sankce je zajímavá z civilistického hlediska. Skipas v italském právu (a analogicky v českém) představuje doklad o uzavření smíšené smlouvy, která kombinuje prvky nominátní smlouvy o přepravě a inominátní smlouvy o právu užít sjezdovou trať a související infrastrukturu. Odebrání skipasu orgánem veřejné moci (policie, carabinieri) představuje veřejnoprávní zásah do tohoto soukromoprávního vztahu, kdy je lyžaři de facto znemožněno konzumovat zaplacenou službu z důvodu porušení veřejného pořádku na trati.

5.2 Odpovědnost za atypická nebezpečí

Provozovatel areálu má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost tratí a chránit uživatele před tzv. atypickými nebezpečími (insidia o trabocchetto). Jde o skrytá rizika (neoznačená jáma, křížící lano), která lyžař nemůže předvídat. Za typická rizika spojená s povahou sportu (led, boule) naopak provozovatel neodpovídá. Platí přísná povinnost provozovatele trať uzavřít, pokud nelze atypické nebezpečí odstranit.

6. Alkohol a podnapilost

Článek 31 Decreto Legislativo 40/2021 zakazuje lyžování ve stavu „podnapilosti” (stato di ebbrezza) v důsledku požití alkoholu. Ačkoliv zákon nestanoví explicitní číselný limit přímo v textu zákona o lyžování, odborná literatura a aplikační praxe s odkazem na předpisy o silničním provozu obvykle vycházejí z tolerance 0,5 g/l. Nejedná se tedy o nulovou toleranci, ale o sankcionování stavu, který vylučuje bezpečnou jízdu a narušuje psychomotorické funkce.

7. Komparace s Českou republikou a závěr

Italská cesta představuje ostrý kontrast k situaci v České republice. Zatímco Itálie disponuje komplexním „sněžným kodexem”, v ČR speciální zákon o bezpečnosti lyžování neexistuje. Problematika je řešena obecnými ustanoveními občanského zákoníku (prevenční povinnost) a technickými normami (ČSN 01 8027), na které odkazuje § 11c zákona č. 159/1999 Sb. Pravidla FIS jsou u nás aplikována pouze zprostředkovaně jako „metaprávní kodex norem” skrze judikaturu Nejvyššího soudu (např. NS sp. zn. 25 Cdo 1506/2004).

Nejvíce alarmujícím rozdílem je absence povinnosti nosit přilbu v ČR, a to i u dětí, přestože pro cyklisty do 18 let tato povinnost platí. Tento stav je paradoxní, uvážíme-li, že index úrazovosti a závažnosti zranění (zejména hlavy a páteře) je u lyžování vyšší než u cyklistiky.

Itálie nám ukazuje, že stát může aktivně vstoupit do regulace rizikových sportů ve jménu ochrany veřejného zdraví. Nabízí se tedy zásadní otázka: Bude česká politická reprezentace čekat na podobné tragické události, jako byly ty v Itálii, nebo bude jednat odpovědně a preventivně a přikročí k modernizaci právního rámce bezpečnosti zimních sportů tak, aby se Česká republika přiblížila standardům alpských zemí? Vývoj v Itálii jasně signalizuje konec benevolentního přístupu k bezpečnosti na horách v Evropě.

[1] Vysvětlení italské legislativy: Legge (Zákon) je standardní akt přijatý parlamentem. Decreto Legge (D.L.) je vládní nařízení s mocí zákona přijímané v naléhavých případech, které musí být do 60 dnů potvrzeno parlamentem (konverze). Decreto Legislativo (D.Lgs.) je vládní legislativní akt přijatý na základě zmocnění parlamentem, typický pro rozsáhlé a technické kodifikace.

Autor

Mgr. Ladislav Jack Janků, Ph.D., LL.M.

Předseda správní rady IUSKI - Institut lyžařského práva

Soudní znalec – obor sport - specializace bezpečnost lyžování / Instruktor sjezdového lyžování I. tř. SLČR

Základní lyžování SLČR, p.s. - předseda

IUSKI – Institut lyžařského práva

www.iuski.cz | janku@iuski.cz

Dedikace a afiliace

Tento článek vznikl v rámci interního výzkumného projektu Výzkumného a znaleckého ústavu IUSKI – Institut lyžařského práva s názvem „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky”, který navazuje na původní projekt GAUK č. 700119 řešený na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Seznam zkratek:

CONI: Comitato Olimpico Nazionale Italiano (Italský národní olympijský výbor)
D.L.: Decreto Legge (Dekret-zákon)
D.Lgs.: Decreto Legislativo (Legislativní dekret)
FIS: Fédération Internationale de Ski (Mezinárodní lyžařská federace)
FISI: Federazione Italiana Sport Invernali (Italská federace zimních sportů)
ZOH: Zimní olympijské hry

Seznam použitých zdrojů (dle ČSN ISO 690):

ITÁLIE. Legge 8 agosto 2025, n. 119. Conversione in legge, con modificazioni, del decreto-legge 30 giugno 2025, n. 96… In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2025, n. 184.

ITÁLIE. Decreto Legislativo 28 febbraio 2021, n. 40. Attuazione dell’articolo 9 della legge 8 agosto 2019, n. 86… In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2021, n. 68.

ITÁLIE. Legge 24 dicembre 2003, n. 363. Norme in materia di sicurezza nella pratica degli sport invernali… In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2004, n. 3.

ITÁLIE. Decreto Legge 30 giugno 2025, n. 96. Disposizioni urgenti per l’organizzazione e lo svolgimento di grandi eventi sportivi… In: Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 2025, n. 149.

NEJVYŠŠÍ SOUD. Rozsudek ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004.