Občanské právo
Jak to myslel Ústavní soud se střídavou péčí a jak o ní budou přemýšlet soudci obecných soudů
Stalo se již téměř zvykem, že na stránkách Právního prostoru komentuji rozhodnutí Ústavního soudu, a ač jsem chtěl v létě psát původně o něčem jiném, nakonec jsem téma změnil, neboť se v myšlenkách stále vracím k jeho nedávným nálezům ve věcech střídavé péče (nález ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 a ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13).
Komentář k NOZ: § 486 - Opatrovnictví právnické osoby
(1) Soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. (2) Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.
Rozhovor: Irena Pelikánová - Je ve veřejném zájmu udělat změny co nejdříve
Soudkyně tribunálu Soudního dvora Evropské unie prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. momentálně zasedá ve čtyřčlenné expertní komisi, která pomáhá ministerstvu s přípravou novely občanského zákoníku. Její názor na podobu a rozsah novelizace jsme zjišťovali v přestávce mezi intenzivními jednáními, která probíhala předminulý týden v prostorách Zotavovny Přední Labská.
Rozhovor: Ljubomír Drápal - Občanský zákoník musí být lidem srozumitelný
Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ljubomír Drápal je přesvědčen, že novela občanského zákoníku je nezbytná. I proto přijal nabídku členství v expertní komisi, která má pomoci ministerstvu doladit stávající právní úpravu s ohledem na požadavky praxe.
Komentář k NOZ: § 161 - Jednání za právnickou osobu
Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Ochrana nájemníka při skončení nájmu bytu
Tento článek navazuje na předchozí část o ochraně nájemníka dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, při vzniku nájemního vztahu. Tato další část by měla zmíněný text doplnit o výklad ochrany nájemníka při skončení nájemního vztahu, kdy je otázkou, zda nový občanský zákoník vyvažuje zvýšenou ochranu nájemníka tomuto poskytovanou při vzniku nájmu bytu posílením postavení pronajimatele. Právě pro právní úpravu skončení nájmu bytu pak platí jako zásada spíše druhý z uvedených principů.
Souhlas valné hromady s převodem části závodu ve světle nového občanského zákoníku
Na úvod je nutné upozornit, že v souvislosti s proběhlou rekodifikací soukromého práva doznala řada odborných termínů značných změn. Taková změna v terminologii se dotkla i pojmu "podnik“, kdy občanský zákoník již nepoužívá pojem "podnik“ ale "obchodní závod“ (resp. “závod“). Samotná definice pojmu „obchodní závod“ je pak obsažena v § 502 občanského zákoníku.
Forma nájemní smlouvy k bytu po 1. 1. 2014
Mimo mnoha jiných revolučních změn, jež nám přinesl občanský zákoník č. 89/2012 v oblasti nájmu bytu je jednou z nejpodstatnějších změna týkající se formy nájemní smlouvy. Tato změna je uvedena v ustanovení § 2237 tohoto zákona. Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajimatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.
Vybrané otázky aplikace přechodných ustanovení
Přechodná ustanovení o věcných právech jsou zásadní. Leitmotivem těchto ustanovení je snaha, aby se stavby staly součástí pozemku. Nový občanský zákoník přišel opětovně se zásadou superficies solo cedit podle § 506, tzn. všechno to, co je pevně spojeno s pozemkem, a co s ním tvoří hospodářskou jednotu, funkční celek, nemělo by být právem rozdělováno, izolováno, ale naopak chráněno a podporováno.
Úvaha nad významem osob, především právnických
Podle nového občanského zákoníku stát přizná právní osobnost právnickým osobám[1]. Pozitivní text upřednostnil teorii fikce nad teorií reality. Právnická osoba je osobou v právu, protože tak stanoví právní předpis, který jejich statusové otázky obecně upraví, nemohou existovat per se (samy o sobě).
Odškodňování újmy na zdraví – aneb ohlédnutí několik let zpět a vyhlédnutí do budoucna zároveň
Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu (nález ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 3367/13, vyhlášený dne 19. 6. 2014) k problematice odškodňování škody (újmy) na zdraví by mě snad ani blíže nezaujal, neboť se danou problematikou již téměř deset let nezabývám (rozuměj – nesoudím ji). Přesto jsem však v něm nakonec „zalistoval“. Už jen proto, že jsem dříve spory o náhradu škody na zdraví několik let soudil a že rozhodnutí bylo mediálně komentováno.
Ochrana nájemníka bytu při vzniku nájmu po 1. 1. 2014
Stejně jako do jiných smluvních typů, přinesl občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 revoluční změny také do právní úpravy nájmu bytu (§ 2235 – 2301 občanského zákoníku). Je zajímavé sledovat, nakolik je dle této nové právní úpravy posílena či naopak upřena ochrana nájemníkovi bytu.
Střídavá péče novým standardem v péči o nezletilé?
Ústavní soud v minulém měsíci podstatným způsobem změnil pohled na péči o nezletilé, a to dvěma novými nálezy, kterými otevřel cestu doposud nedostatečně využívanému institutu střídavé výchovy směrem k jejímu aktivnímu „znovuzavedení“ v českém právním prostředí. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva tak Ústavní soud zdůraznil roli zájmu dítěte a jeho práva na péči obou rodičů a označil střídavou výchovu za pravidlo, jehož odmítnutí by mělo být řádně prokázáno.
Úprava podílu ve společném jmění
V souvislosti se změnami, které s sebou do českého právního řádu počátkem tohoto roku přinesla rekodifikace soukromého práva, vyvstala řada otázek, týkajících se výkladu jednotlivých ustanovení a skutečného záměru zákonodárce, kterého chtěl při tvorbě předmětných ustanovení docílit.
Bytové náhrady po 1. 1. 2014
Snad všichni jsme zaregistrovali, že největší změnou občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 u nás v oblasti nájmu bytů je absolutní vypuštění bytových náhrad.
Předmět nájmu bytu po 1. 1. 2014
Občanský zákoník u nás účinný od 1. 1. 2014 přinesl mimo jiných revolučních změn v oblasti nájmu bytu také naprosto odlišný přístup k vymezení předmětu nájmu. Opouští se dosavadní tradiční koncepce, kdy bytem bylo to, co bylo stavebním úřadem jako byt kolaudováno.
NOZ v praxi - Konflikt předkupních práv k nemovitým věcem
Bulletin Advokacie online: Nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jakožto základní předpis soukromého práva, mění celou jednu ucelenou oblast práva. Vzhledem ke komplexitě takové změny, jež český právní řád prodělal, nemusela být věnována dostatečná pozornost některým - na první pohled ne zcela viditelným - souvztažnostem týkajícím se zavedení o. z.
Vliv nového občanského zákoníku na provádění pitev
Rekodifikace soukromého práva přinesla početné množství změn a s nimi souvisejících nejasností. Krom již mnohokrát propíraných a veřejnosti tak známých problematik nastala změna také v oblasti, kde to širší veřejnost možná dosud nezaregistrovala. Jedná se o nakládání s mrtvým tělem a pitvání zemřelých.
Nejvyšší soud motorem soukromoprávní rekodifikace
Dva měsíce po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se s konečnou platností otevřela klec starého práva, kdy Nejvyšší soud jako první v této oblasti judikoval zásadní otázky týkající se nového občanského zákoníku (dále jen o. z.).
GPS na pranýři aneb sledování zaměstnanců
O GPS sledování vozidel už bylo napsáno mnoho. Všichni vědí, že malý sledovací čip instalovaný do služebního vozidla může pomoci k velkým úsporám, neboť je při vyhodnocení trasy auta poměrně snadno zjistitelné, že vozidlo neslouží pouze k pracovním účelům, ale také k privátním, pochopitelně nežádoucím, zajížďkám.
Nabytí vlastnického práva od nevlastníka podle nového občanského zákoníku
V současné době již účinný nový občanský zákoník upravuje nabytí vlastnického práva od nevlastníka (tedy od osoby, která není vlastníkem a která ani nemá právo vlastnické právo převést) oproti předchozí právní úpravě jednotně, tedy shodně pro podnikatele i nepodnikatele. Současná právní úprava je oproti té předchozí také poměrně podrobná.
Právo módního průmyslu: výstřelek, nebo perspektivní obor?
Módní průmysl je nezanedbatelným průmyslovým odvětvím, kterého se dotýkají právní normy na vnitrostátní, evropské i světové úrovni, zahrnující nejen oblast práva duševního vlastnictví, ale také oblast mezinárodního obchodu, daňového práva, pracovního práva a dalších souvisejících oborů.
Pět otázek pro JUDr. Romana Fialu
JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, bude v úterý 15. dubna 2014 přednášet na kongresu Právní prostor 2014 na téma "Rekodifikace civilního procesu". Čeho se bude jeho příspěvek týkat? A jak hodnotí první měsíce účinnosti nového občanského zákoníku?
Věcná příslušnost u sporů mezi společenství vlastníků a jejich členy.
Společenství vlastníků jednotek (dále také „SVJ“), tento zvláštní subjekt, který je právnickou osobou vzniknuvší ze zákona, je specifický v mnoha směrech. Tato právnická osoba nese určité úskalí toho, že subjekty, které se na ní podílejí, neměly ve většině případů na vybranou.
Věcná práva v NOZ - držba
Příspěvek prof. Eliáše k držbě, ze Semináře k novému občanskému zákoníku pro zástupce krajů, který se konal v roce 2012.





