Vražda seniorů v Koněšíně

Pachatel v dovolání argumentoval podjatostí policie, která na něj měla vyvíjet nepřiměřený nátlak (výslech trval celý den), avšak jelikož podjatost lze uplatnit pouze proti orgánu, který vydal napadané rozhodnutí, nemohl se Nejvyšší soud těmito argumenty věcně zabývat.

Dále uváděl, že při prvním, dlouhém a únavném výslechu policie neměl k dispozici obhájce. Obhájce však pachatel musí mít až ve fázi trestního řízení; pokud si jej již v přípravném řízení neobstará, nejde o vadu řízení. Nejvyšší soud i zde dovolání musel posoudit jako neopodstatněné.

Veškeré ostatní argumenty směřovaly proti dokazování, např. že nebyl zjištěn jeho motiv, nebyla nalezena vražedná zbraň atd. V dovolacím řízení je však Nejvyšší soud skutkovými zjištěními nižších soudů v podstatě vázán. Mohl by zasáhnout pouze pokud by zjistil zásadní rozpor mezi důkazy a skutkovými zjištěními, avšak podle Nejvyššího soudu byla celá záležitost zjištěna dostatečně a soud se nemohl k dílčím aspektům kauzy vyjadřovat.

Pachatel tak byl ve svém dovolání neúspěšný.

Mediální zpráva je dostupná např. zde