Judikatura

Požadavek nezaměnitelnosti skutku v žádném případě neznamená, že musejí být přesně objasněny všechny okolnosti vážící se k danému jednání, postačuje zpravidla jejich co nejúplnější popis z pohledu zjištěných a prokázaných skutečností rozhodných pro posouzení trestnosti jednání. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2014, sp. zn. 11 To 106/2014

Nejvyšší soud poprvé řešil otázku, zda je dána pravomoc českých soudů v řízení o odpůrčí žalobě vedené proti žalovanému se sídlem ve Slovenské republice jako spor vyvolaný insolvenčním řízením (incidenční spor) vedeným na majetek dlužníka v České republice.

Jsou-li okolnosti spáchání trestné činnosti znakem kvalifikovaných skutkových podstat, například útok proti osobě mladší patnácti, resp. osmnácti let, útok na osobu svěřenou do jeho péče a zavrženíhodná pohnutka, pak je nelze považovat zároveň jako okolnosti přitěžující. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 2 To 112/2014

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda osobě ve výkonu trestu odnětí svobody přísluší právo svobodně si vybrat způsob léčby nabízený alternativně lékaři, a zda Vězeňská služba ČR může bránit výběru takové léčby, kterou sama není schopna poskytnout, není možné v podmínkách vězeňské nemocnice provést a není možné takto zajistit ani adekvátní pooperační péči.

Dne 30. 12. 2014 vydal Ústavní soud nález sp. zn. I. ÚS 1554/14, v němž posuzoval podmínky, za kterých lze odepřít střídavou péči mezi rodiči, pokud jsou jinak způsobilí nezletilého vychovávat.

Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, lze závěr o jeho beztrestnosti učinit v případě, že skutkové okolnosti, za nichž čin spáchal, nesvědčí tomu, že se mohl omylu vyvarovat.

Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným orgánem za přestupek, není vztahem pracovněprávním, a to ani v případě, že se zaměstnanec přestupku dopustil při plnění svých pracovních úkolů.

Oznámení o zvýšení nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, je při špatně vypočtené (vyšší) částce neplatné jako celek.

Smlouva o dílo, na jejíž předmět nebylo vydáno stavební povolení, je platná.

Pojem "informovaný uživatel" nelze ztotožňovat s pojmem průměrného uživatele.

Jestliže soudce prvního stupně meritorně rozhodne ve věci svéprávnosti člověka, aniž by člověka osobně zhlédl, nejde bez dalšího o takové procesní pochybení, které má za následek zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. Komentář k usnesení krajského soudu v Plzni, ze dne 24. 9. 2014, č.j. 12 Co 306/2014 - 185

Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.

Navrhovatel předběžného opatření musí splnit dvě procesní povinnosti, aby bylo jeho návrhu vyhověno – musí alespoň osvědčit existenci žalovaného nároku a vedle toho prokázat skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon budoucího rozhodnutí mohl být ohrožen. Rozdíl pojmů „osvědčit“ a „prokázat“ spočívá v míře jistoty o pravdivosti zatím pouze tvrzeného skutkového stavu věci. Komentář usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.9.2014, č.j. 1 Cmo 162/2014-222

Dne 17. 12. 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek sp. zn. 9 As 185/2014, kterým posuzoval zákonnost měření rychlosti měřícími zařízeními soukromé společnosti. V daném případě však nešlo o pouhý pronájem měřících zařízení, ale o širokou participaci soukromých subjektů na přestupkovém řízení, včetně hmotné zainteresovanosti na jeho výsledku (60% z uhrazených pokut).

Nejvyšší správní soud rozsudkem sp. zn. 6 As 146/2013 poprvé řešil situaci, kdy cizinec zajištěný v režimu zákona o pobytu cizinců, následně zajištěný podle zákon o azylu, má být opětovně zajištěn v režimu zákona o pobytu cizinců.

Dne 14.1.2015 Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 4 Tdo 1644/2014 odmítnul dovolání epileptika, který ztratil kontrolu nad svým vozidlem, a považoval svůj epileptický záchvat v době nehody za nedostatečně prokázaný.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 6 Tdo 29/2015 odmítl dovolání mladíka, který ubodal dědečka své přítelkyně a jeho partnerku. Mladík se nejdříve policii přiznal. Později vše popřel a tvrdil, že byl pod tlakem kriminalistů, kteří mu prý vraždu vsugerovali.

Dne 24. 9. 2014 Nejvyšší soud vydal rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1982/2012, jímž posuzoval případ dcery, která svépomocí pořídila vzorek DNA svého zemřelého biologického otce a na základě tohoto důkazu chtěla popřít otcovství svého matrikového otce.

Pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak jemu, tak i jeho zákonným zástupcům. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1041/14

Dne 27. 11. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 posuzoval, zda při založení obchodní společnosti jediným zakladatelem postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem. Podle § 441 odst. 2 in fine občanského zákoníku je třeba, aby plná moc měla stejnou formu, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Přitom podle zákona o obchodních korporacích je kapitálovou společnost při založení jediným zakladatelem třeba založit ve formě notářského zápisu.

Obviněný ze svého počítače vložil na veřejné filehostingové servery 372 filmových děl a 33 hudebních děl, ačkoli věděl, že jde o díla chráněná autorským právem a k jejich šíření mu nebyl majiteli autorských práv udělen souhlas, a na různých internetových diskusních fórech pak zveřejnil odkazy, kde je možné uvedená díla stáhnout. Byl odsouzen k úhradě škody ve výši 11 milionů korun, proti čemuž se ohradil a Nejvyšší soud mu dal za pravdu.

Hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či jiné veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy a důkaz tajným zvukovým záznamem takových hovorů proto není v občanském soudním řízení nepřípustný. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14

Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem, na základě něhož by mohl soud učinit skutková zjištění. Ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013

Ve smyslu ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. může soud stanovit žalovanému dodatečnou (novou) lhůtu k vyjádření k žalobě, pokud žalovaný sdělí soudu před uplynutím původní stanovené lhůty, že nemůže z vážných důvodů podat písemné vyjádření k žalobě, uvede důvod, který mu v podání vyjádření brání a na výzvu soudu prokáže. Komentář k usnesení Vrchního soudu ze dne 23.5.2014, č.j. 12 Cmo 102/2014-66

Shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění jen tehdy, obsahují-li poznatky o skutkové stránce věci. Účastníci mohou učinit nespornými skutkové okolnosti, nikoliv jejich právní hodnocení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 4 Cmo 171/2014