Články

Velká i menší města v poslední době pociťují nedostatek vlastního bytového fondu. Řešením může být rezidenční development ve spolupráci s profesionálními developery. Při nastavování obchodně-právních parametrů takové spolupráce je ale třeba mít na paměti regulaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

Velice často se ve své praxi setkávám s klienty, jejichž rodinní příslušníci byli mnohokrát odmítnuti s žádostí o vydání krátkodobých schengenských víz, tj. víz na základě kterých smí cizinec pobývat na území schengenského prostoru po dobu maximálně 90 dnů. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak je to s právním nárokem na udělení krátkodobých schengenských víz rodinnému příslušníkovi občana EU.

Europoslanci v polovině března podpořili plán na dosažení klimaticky neutrálního sektoru budov. Podpořili tak revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která radikálně promění celé stavebnictví a development. Co za změny sektor budov čeká a kdy? A jakým způsobem se propisují požadavky na udržitelnost do byznysu developerů nebo nemovitostních fondů? Experti Frank Bold Advisory přináší souhrn toho nejdůležitějšího.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma zřízení, vzniku a následného zániku svěřenského fondu. Postupně bude rozebrán proces zřízení a vzniku svěřenského fondu, a to včetně rozlišení svěřenského fondu zřízeného inter vivos a mortis causa.

Účty na nejrůznějších sociálních sítích (na Facebooku, Instagramu, Twitteru, TikToku, Discordu, VKontaktě atd.) jsou pro mnoho lidí natolik důležité, že by jejich zablokování vnímali jako osobní tragédii. Přišli by totiž o veškeré zprávy se svými blízkými, o fotografie a další obsah, který sdíleli, i o všechny další užitečné funkcionality.

Jiří Mulák je advokát, společník Advokátní kanceláře Forejtová Pelc Partners s.r.o. a vysokoškolský pedagog působící na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je také vítězem celojustiční soutěže Právník roku 2018 v kategorii Talent roku. V dnešním rozhovoru vám prozradíme mimo jiné téma příspěvku, se kterým vystoupí na letošním Kongresu Právní prostor.

Článek se věnuje otázce, zda mimořádné vládnutí probíhá ve sféře práva, anebo jde o fenomén ze své podstaty čistě mimoprávní.

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu

Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.

Jednou ze změn zavedenou tzv. konfuzní novelou je zastavování exekucí po šesti letech. Ačkoli se to na první pohled nejeví zřejmé, došlo tím k jedné z největších systémových změn v exekučním právu s daleko systémovějšími dopady, než kdybychom milostivá léta počítali na desítky.

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

Od 15. ledna 2023 částečně nabyl účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. Díky němu by mělo být založení společnosti s ručením omezeným o krok rychlejší a jednodušší.

Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.

Konfuzní novelou zákona č. 120/2001, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), tj. zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo zavedeno několik nových důvodů k zastavení exekučního řízení.

V lednu byl na webu Právního prostoru zveřejněn dvojdílný článek „20 otázek: co učitelé smějí a co nesmějí, ale přesto to často dělají“.[1] S některými závěry se neztotožňuji, a proto se k tématu vracím. Ke všem 20 otázkám připojuji svůj pohled.

Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.

Odměňování akademických pracovníků vysokých škol je v prostředí vysokého školství aktuálně hojně diskutované téma. Zatímco platy učitelů na základních a středních školách v posledních letech výrazně rostly jak absolutně, tak ve srovnání s průměrnou mzdou, mzdy akademických pracovníků takový růst nezaznamenaly.

Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.

Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.

V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.

Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Možné navýšení sociálních odvodů OSVČ si pak začalo žít svým vlastním životem.

Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech.

Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

Trh s léčebným konopím byl dosud omezen. Od nového roku se může o licenci ucházet více pěstitelů. Lukáš Havel prozradí, kdo může licenci získat a jaká je návratnost investice.