Návrh směrnice o zelených tvrzeních aneb jak EU bojuje proti greenwashingu
Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.
Evropská komise vydala 22. března 2023 návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (tzv. green claims). Cílem návrhu je eliminovat nekalé obchodní praktiky využívající zavádějící tvrzení, ale také chránit spotřebitele a životní prostředí současně.
Co je greenwashing?
„Fast fashion“ značky propagující recyklaci materiálů k dosažení udržitelnosti, energetické společnosti vyzdvihující fosilní paliva jako cestu k obnovitelné energii nebo dopravní společnosti využívající uhlíkové kompenzace ke kompenzaci vlastních emisí. To všechno jsou příklady greenwashingu z každodenního života. O co tedy jde?
Greenwashing označuje chování, jehož cílem je šířit dezinformace k vyvolání dojmu, že jsou výrobky či společnosti environmentálně odpovědné. Jde tedy o formu marketingu, která se snaží přesvědčit veřejnost (resp. potenciální zákazníky) o tom, že jsou produkty podnikatele šetrné k životnímu prostředí. Greenwashing se stává čím dál více rozšířenou praktikou v Evropské unii vzhledem k výraznému trendu, jímž udržitelnost v posledních letech je.
Přestože je greenwashing poměrně širokým pojmem, rozeznáváme i jeho konkrétnější formy. Těmi jsou například tzv. greencrowding (snaha „schovat se v davu“), greenlighting (vyzdvihování ekologického přínosu k odvrácení pozornosti od environmentálně škodlivých aktivit), greenshifting (přenášení viny na spotřebitele), greenlabeling (označování výrobků za ekologické, přestože nejsou), greenrising [pravidelné změny cílů udržitelnosti podle průběžně (ne)dosahovaných výsledků] nebo greenhushing (cílené skrývání některých informací).
Evropská unie se proti zmíněným nekalým obchodním praktikám v oblasti ochrany životního prostředí rozhodla bojovat prostřednictvím nové směrnice, která určuje nové povinnosti.
Co na to nový návrh směrnice?
Návrh směrnice míří na výslovná environmentální tvrzení v textové podobě nebo ta, která jsou součástí ekologického štítku, resp. podobného označení nebo certifikace (to znamená jakéhokoliv certifikátu, označení nebo štítku, který garantuje ekologické nebo jinak udržitelné vlastnosti daného produktu). K tomu návrh směrnice vymezuje tři další podmínky působnosti, a to:
-
výrobce tvrdí environmentální informace spotřebitelům dobrovolně; -
tvrzení se týkají dopadů na životní prostředí, aspekty nebo účinky produktů či přístupu samotných výrobců k ochraně životního prostředí; -
konkrétní tvrzení dosud nejsou upravena jinými pravidly Evropské unie.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



