Články

Pokračování příspěvku Mgr. Jakuba Grafnettera, který zadavatelům přináší praktické tipy a rady v oblasti veřejných zakázek.

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

Tento příspěvek jsem se rozhodl zaměřit na veřejné zakázky s tím, že se pokusím zdůraznit otázky, se kterými se v praxi setkávám čím dál častěji. Jde především o to, že zadavatelé si sami ztěžují svou již tak obtížnou situaci a díky předpisům, kterými jsou při zadávání vázáni, a víceméně úplně triviálními chybami anebo nepochopením některých systémů, které zadávací řízení přináší, si odbourávají možnost uzavření smluv ve veřejných zakázkách tam, kde by k tomu docházet nemuselo.

Další dvě obvinění padla v Ústeckém kraji za kupčení s hlasy během říjnových komunálních voleb. Policisté trestně stíhají 24letého a 28letého muže, kteří měli v Bílině na Teplicku několika osobám nabídnout peníze za volbu konkrétní politické strany.

Poslední díl článku, který je tentokrát zaměřen na české ústavní zakotvení a otázku, kam státní zastupitelství z pohledu dělby moci zařadit - jde o součást moci výkonné, nebo snad o čtvrtou, nezávislou moc ve státě? A jaký vztah k tomu má odpovědnost a nezávislost?

Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.

Pokračování příspěvku Mgr. Františka Korbela, Ph.D., který se v něm zabývá právem na informace a problematikou veřejného registru smluv.

(1) Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. (2) Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti.

Jaký je stávající stav zveřejňování a zároveň poskytování smluv, které uzavírají povinné subjekty ať již s byznysem nebo s nepodnikajícími fyzickými a právnickými osobami případně i mezi sebou navzájem? Legislativní úprava je dvojí. Můžeme ji rozlišit na aktivní zveřejňování a poskytování na základě žádosti.

Plénum Soudního dvora vydalo dne 18. prosince 2014 dlouho očekávaný posudek č. 2/2013, jehož předmětem je žádost Evropské komise dle čl. 218 odst. 11 SFEU ze dne 4. července 2013, týkající se splnění závazku z primárního práva. Tímto závazkem se míní ustanovení čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, které ukládá Unii, aby přistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dne 30. října Ústavní soud svým nálezem sp. zn. III. ÚS 3844/13 zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 a usnesení Obvodního ředitelství policie Praha III, čímž vyhověl stížnosti stěžovatele, který byl danými usneseními poškozen na ústavně zaručených právech, zejména na právu ochrany soukromí.

Systém prokuratur (veřejné žaloby, státního zastupitelství) je v evropských státech velmi rozmanitý v závislosti na historickém vývoji.

Pokračování příspěvku JUDr. Petra Tégla, Ph.D., ve kterém se zabývá některými problematickými pasážemi občanského zákoníku v oblasti právní úpravy nemovitých věcí.

Rozhodnutí soudu: (1) Omezit svéprávnost člověka může jen soud. (2) Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.

Od přeměny prokuratury ve státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se vede diskuze, zda je výsledný model správný, jaké mají být vztahy mezi jednotlivými stupni uvnitř státního zastupitelství a jaké vztahy mezi státním zastupitelstvím navenek k jiným vrcholným státním orgánům. Zastánce každého modelu si může najít zahraniční vzor, jelikož způsoby fungování státního zastupitelství v evropských zemích jsou různorodé.

Příspěvek JUDr. Petra Tégla, Ph.D., se zabývá problematickými pasážemi občanského zákoníku, které se týkají nemovitých věcí.

Třetí část vícedílné série pojednání o vztahu exekučního a insolvenčního řízení se týká problematiky nákladů exekuce a jejich uplatňování v rámci insolvenčního řízení za situace, kdy v dosavadním průběhu exekuce soudní exekutor nevymohl žádné plnění.

Institut rozkladu představuje řádný opravný prostředek uplatňovaný v rámci správního řízení proti nepravomocným rozhodnutím v případech, kdy je již v prvním stupni rozhodováno na nejvyšší (ústřední) úrovni státní správy. Jedná se tedy o dispozitivní právo účastníků řízení napadnout prvoinstanční rozhodnutí ústředního správního úřadu či osoby stojící v jeho čele (ministra, příp. vedoucího). Právní úprava dlouhodobě počítá i s rozhodováním na úrovni státních tajemníků ministerstev na základě tzv. služebního zákona.

Slovenská veřejnost kladně přijímá fakt, že pachatelům méně závažných trestných činů stát nebude „platit pobyt“ ve vězení, říká k projektu elektronického systému monitoringu osob, který na Slovensku začne fungovat v pilotním provozu už v příštím roce, vedoucí služebního úřadu Ministerstva spravedlnosti SR a předsedkyně řídícího výboru projektu Ľubomíra Vrobelová.

Pokračování příspěvku Mgr. et Mgr. Dany Prudíkové, Ph.D., bývalé ředitelky legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Pavel Salák, Ph.D., odborný asistent Katedry dějin státu a práva Masarykovy univerzity v Brně. To nejzajímavější z rozhovoru přinášíme ve verifikovaném přepisu. Jaký je vztah římského práva a (nového) občanského zákoníku a jak tento legislativní počin hodnotí doktor Salák?

Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ“) zařadil mezi podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat tři podpůrná opatření, tj. předběžné prohlášení (§ 38 až 44), nápomoc při rozhodování (§ 45 až 48) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54).

V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.

Cílem mého příspěvku je nastínit, co se stalo v prvním roce účinnosti nového občanského zákoníku. Nevím, zda budu schopna naplnit veškerá očekávání, která by nadpis tohoto textu mohl vyvolat. Zřejmě vám neřeknu, jak to bude s technickou nebo koncepční novelou, protože již na Ministerstvu spravedlnosti nepůsobím a práce na novele mám tedy víceméně zprostředkované.