Jistota (kauce) při nájmu bytu
Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.
Předně se mění maximální výše jistoty. Dle starého občanského zákoníku byl pronajímatel oprávněn požadovat kauci v maximální výši trojnásobku měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Nový občanský zákoník oproti tomu připouští, aby si pronajímatel a nájemce sjednali jistotu až do výše šestinásobku měsíčního nájemného.
Dále se rozšiřuje okruh dluhů nájemce, které jsou jistotou zajištěny. Starý občanský zákoník stanovil, že kauci může pronajímatel použít výhradně na úhradu pohledávek na nájemném a na úhradu plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu nebo na úhradu jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nový občanský zákoník již neobsahuje omezení, co se týče pohledávek, na jejichž úhradu může být jistota použita a jistota tak může zajišťovat splnění jakýchkoliv závazků nájemce plynoucích z nájmu bytu.
Důležitou novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je právo nájemce aby mu pronajímatel jistotu (po započtení toho, co mu nájemce dluží) vrátil spolu úrokem z jistoty ode dne jejího poskytnutí, a to ve výši alespoň zákonné sazby. Zákonnou sazbou úroku je v tomto případě obvyklá výše úroku požadovaná za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník vylučuje smluvní ujednání mezí nájemcem a pronajímatelem, které by zkracovaly práva nájemce, bylo by ujednání, které nájemcovo právo na úroky vylučuje, nebo které stanoví nižší než zákonný úrok, neplatné.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: krystof.kobeda@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
