Články

Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.

Nálezem ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, rozhodl Ústavní soud o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ačkoli samotný návrh byl zamítnut, Ústavní soud ve výroku II. vymezil ústavně konformní výklad dotčeného ustanovení, totiž že zásadu rovnosti účastníků řízení naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů i účastníkovi řízení, který není zastoupen advokátem.

Zatímco v České republice jsme si v září připomínali jednu z nejvýznamnějších ústavněprávních kauz známou jako případ Melčák, v jiných státech na své „Melčáky“ teprve čekají. Do jisté míry to platí i o Moldávii, kterou česká veřejnost zná především v kontextu její produkce vína a nedávných diskuzí ohledně situace v separatistické Podněsterské republice po ruské anexi Krymu. Co nicméně ušlo i velké části odborné veřejnosti bylo rozhodnutí moldavského ústavního soudu z června letošního roku.

JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. (*1979) vystudoval Právnickou fakultu UK a obor politilogie na Filosofické fakultě UK. Se svým společníkem Petrem Tesaříkem v roce 1998 založil společnost Internet Info, která provozuje web o českém internetu Lupa.cz. Zajímá se mimo jiné i o volby a volební systémy.

(1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu.

Institut odposlechu je relativně obšírně upraven v § 88 an. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“. Základní vstupní podmínkou je vedení trestního řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let pro vyjmenované zločiny nebo jiné úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Poskytování ochrany obětem trestného činu je významná část trestního práva, která v poslední době nabírá na síle. Je to vývoj, který lze jednoznačně kvitovat. Nejedná se o pozitivní trend jen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy.

O jeho práci, Organizaci spojených národů a jaderné bezpečnosti jsme si povídali s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

Ústecký soud poslal 25letého muže obviněného z vraždy devítileté dívky z Klášterce nad Ohří do vazby. Policistům se v přípravném řízení k činu přiznal. Muž pocházející z Chomutova je příbuzným dívčiny rodiny, podle soudce nemá stálý domov. Policisty obviněný dovedl i k oblečení dívky, které pravděpodobně ze strachu z odhalení ukryl.

European Law Student’s Association (ELSA) je největší mezinárodní organizací studentů práv na světě. Historie ELSA se datuje již od roku 1981. Dnes působí ve 41 zemích, na více než 260 fakultách s bezmála 41 000 členy. V České republice má své lokální skupiny v Praze, Brně, Plzni a Olomouci. ELSA Praha je jeden z pěti pražských spolků, které fungují na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

(1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich.

Již deset měsíců účinnosti má nový občanský zákoník (OZ) za sebou a diskuze okolo něj stále neutichly, naopak. Připravuje se snad ještě novější občanský zákoník? Doufejme, že nikoli a aktivity ministerstva spravedlnosti budou v tomto směru mířit jen k technické variantě úpravy stávající podoby kodexu. Co všechno nám však za těch 10 měsíců přinesl? Funguje vše tak, jak asi to jeho autoři představovali? A jaký je vůbec jeho vztah k doprovodné legislativě?

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., vystudovala práva, politologii a žurnalistiku v Brně. Začínala jako novinářka a dále se věnovala právu v legislativním odboru Kanceláře poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2008 působila jako ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících. V současnosti pracuje jako ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky a dále se věnuje přednášení a osvětě občanského zákoníku.

O potřebě nového řádu, tedy nového civilně-procesního kodexu, jsem psal již v červnu tohoto roku. Nyní se k tématu vracím, neboť se v poslední době staly jisté události, o něž bych se chtěl s čtenáři Právního prostoru podělit. Především se v Brně, „na půdě“ Nejvyššího soudu, konala dne 16. 9. 2014 první schůzka rekodifikační komise pro civilní právo procesní, jejímž nelehkým úkolem je vytvořit nový řád (soudní).

Září přineslo českému právnickému prostředí jednu z největších konferencí tohoto roku. V hlavním městě Praze se na popud European Society of Criminology (Evropská asociace pro kriminologii) a The Czech Society of Criminology (Česká asociace pro kriminologii) konala ve dnech 10. až 13. září 2014 již 14. výroční konference ESC, neboli EUROCRIM 2014.

V nedávné době informovala internetová média o kauze muže podezřelého z vraždy,[1] následně obviněného a postaveného před vazební soud. Na první pohled nic ojedinělého. Neobvyklou však tuto kauzu lze spatřovat v okolnostech probíhajícího řízení. Z právního hlediska totiž nejsou jádrem skutková zjištění, ale údajné procesní pochybení soudce rozhodujícího o vazbě, který měl takto činit bez přítomnosti obhájce obviněného.

Při státem inzerované oblíbené rétorice o tzv. nulové toleranci k pachatelům přestupků, popř. trestných činů, v silniční dopravě, zejména ve vztahu k nedodržování povolené rychlosti a konzumaci alkoholu, vzniká zásadní otázka, nejen ohledně možné tvrdosti postihu, ale ohledně samotné existence mnohých takových omezení.

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Univerzitní profesor a odborník v oblasti práva, ekonomie, řízení rizik a bezpečnosti informačních systémů profesor Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., odpovídal na otázky týkající se eGovernmentu, tedy elektronizace veřejné správy.

Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

Blíží se tradiční podzimní konference "Právo ve veřejné správě" a proto se budeme vydávat na radnice za lidmi, kteří nejsou mediálně známí, ale přitom se každý den musejí pohybovat v právním prostoru veřejné správy.

Milí čtenáři, především kolegové, dovolte mi po více než půl roce účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ), zákona o obchodních korporacích (ZOK) a množství doprovodných předpisů ulevit si od každodenního marasmu následujícím zobecněním.

Virtualizace světa informačních technologií, aplikací, služeb, úložných kapacit je fenoménem dnešní doby. Využívání cloudových služeb včetně virtuálních úložišť přináší řadu rizik, s nimiž je nutné se nejdříve podrobně seznámit. Obchodní podmínky poskytovatelů cloudových řešení jsou totiž velmi různorodé. A to nejen v přístupu jednotlivých poskytovatelů, ale i v přístupu jednoho poskytovatele k zákazníkům z různých sfér – privátní, firemní apod.

Rekodifikace soukromého práva, s níž od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, přinesla komplikaci téměř dvěma třetinám (61 %) podnikatelů. Na druhé straně představuje pro více než třetinu (37 %) respondentů ulehčení v podnikatelské činnosti. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, který na konci září 2014 zrealizovala mezi podnikateli na Moravě.