Články

S rozmachem internetu v posledních letech může dnes většina lidí i společností říci, že kromě reálného života žijí ještě život druhý – virtuální. I o internetu však platí známé pořekadlo o tom, že dokáže být dobrým sluhou, ale zlým pánem, a tak se s donedávna na reálný svět omezenými jednáními jako je šikana, obtěžování či stalking, můžeme stále častěji setkat i v realitě virtuální. A jelikož internet funguje nepřetržitě a mnoho činností v lidském životě je na něm více či méně závislých, uniknout před kybernetickými útoky je mnohdy velmi složité.

S koncem roku přichází nejvyšší čas zrekapitulovat, co zajímavého se událo v oblasti práva módního průmyslu v roce 2014.

Pokračování článku o agendě státní podpory, ve kterém se dozvíte především o pravidlech vymáhání regulace státních podpor a pravidlu de minimis.

Vražda nebo zabití? Na první pohled se hranice mezi těmito dvěma trestnými činy může zdát jasnou, zejména díky znění trestního zákoníku,[1] dle kterého je za vraždu považováno „úmyslné usmrcení“, kdežto zabitím je myšleno „úmyslné usmrcení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“.

Je tomu téměř rok, co v České republice vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a tak bych v několika následujících řádcích rád zhodnotil zefektivnění náhrady škody v o.z., ke kterému podle mého názoru dochází oproti úpravě platné do 31.12. 2013.

Ve svém článku se zaměřím na agendu státní podpory z nadhledu, obecně se zamyslím nad tím, proč by nás všechny, veřejnou sféru i soukromou, celkem měla zajímat, jaká jsou hlavní úskalí regulace a co s tím – jak k tomu přistoupit, aby se státní podporou měl co nejméně trablů jak úředník, tak i soukromá sféra.

Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem? Odpověď nejen na tuto otázku hledali účastníci konference organizované Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve čtvrtek 18. prosince 2014.

Předpoklady omezení: (1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. (2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

V současné době se zdá, že odstranění trestného činu pomluvy z trestního zákoníku není v centru pozornosti českých zákonodárců a případná změna situace je zatím v nedohlednu. Přesným opakem je však tato problematika na mezinárodní úrovni, kde mezinárodní organizace již řadu let apelují na dekriminalizaci této skutkové podstaty.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Radim Chalupa, Ph.D., odborný asistent Katedry občanského práva Masarykovy Univerzity v Brně a expert na problematiku směnečného práva. Přepis části vysílání, která se týkala právě problematiky směnečného práva, přinášíme právě nyní.

Na začátku svého článku bych se s Vámi rád podělil o tři krátké příběhy. Následně se dozvíte, co mají společného a čím se liší.

Případ českého státního občana pana Františka Ryneše postavil před Evropský soudní dvůr otázku, která ze dvou práv chráněných nejen Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, ale i Listinou základních práv Evropské unie, má přednost.

Státní správa je klíčovým nástrojem naší republiky. Zajištuje jak fungování a rozvoj společnosti, tak vládu práva. Zpravidla je prováděna přímo státními orgány, jako jsou ústřední orgány státní správy, územní orgány státní správy nebo jiné orgány, na které stát přenesl určitou pravomoc. Jejich odlišnosti jsou velmi často nemalé a jedná se jak o působnost a vymezení, tak o rozsah pravomocí, které mají.

Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.

Ve srovnání se zahraničím si vedeme velmi dobře, říká o vzdělávací činnosti Justiční akademie její ředitel Mgr. Filip Glotzmann. Mělo by být vzdělávání soudců povinné? O jaké programy je největší zájem a v jaké oblasti se chce Justiční akademie zlepšit?

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Rejstříkový zákon“), který v sobě nově koncentruje jednotnou hmotněprávní regulaci veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, dále upravuje řízení ve věcech veřejného rejstříku s tím, že nadále již bude občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále též „OSŘ“) plnit roli subsidiárního právního předpisu, a konečně normuje možnost zápisu do veřejných rejstříků notářem.

Pokračování příspěvku Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, která se věnuje v posledních měsících velmi probíranému tématu právní úpravy státní služby v České republice.

„Probační a mediační služba odvádí velký kus práce. Je to instituce, kde pracují velmi zkušení profesionálové s dlouholetými zkušenostmi. Málokdo ale ví, že dokázali během několika málo let vytvořit nevětší poradenskou síť pro oběti trestných činů v České republice,“ říká v rozhovoru ředitelka Probační a mediační služby (PMS) Jitka Čádová.

Smluvní pokuta se řadí mezi právní instituty, jimiž lze zajistit plnění závazku. Má sankční charakter, neboť subjekty, které poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit. V posledním období vyvstala do popředí otázka smluvní pokuty sjednané ve spotřebitelských smlouvách.

S rapidním rozvojem moderních technologií je samozřejmostí, že většina agendy jak na úřadech, tak v obchodních společnostech se přenesla do digitální podoby. Rychlost a globální propojení prostřednictvím internetu mnoho záležitostí nesmírně ulehčilo a zjednodušilo.

V rámci tohoto příspěvku se Vám pokusím představit nejen základní principy státní služby a právní regulace v České republice, ale zejména novelu služebního zákona, která byla 6. listopadu 2014 vyhlášena ve Sbírce zákonů a vstoupila v platnost.

"Do života zločinců se nezapojujeme", říká Mgr. Jan Rozum, tajemník Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Tato výzkumná organizace zejména zkoumá projevy a příčiny kriminality a s ní spojené sociálně patologické jevy a prognózuje jejich vývoj. Zabývá se otázkami trestní a bezpečnostní politiky a kontroly zločinnosti jak z hlediska trestní represe, tak i prevence.

V měsíci listopadu mě z judikatorních novinek zaujala na internetu zpráva o rozhodnutí Ústavního soudu, který částečně vyhověl stížnosti ženy soudící se sedm let o náhradu nákladů na svoji výživu po smrti manžela.

Pod záštitou České advokátní komory a České národní skupiny AIPPI (Mezinárodní asociace pro ochranu duševního vlastnictví) se dne 25. listopadu 2014 konalo v paláci Dunaj fórum pod názvem „Aktuální otázky práva duševního vlastnictví“.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Olomouci, který uložil žákovi 9. třídy základní školy podmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Žák se dle něj dopustil trestného činu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 a výtržnictví dle § 358 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen TrZ), ve formě pokusu dle § 21 odst. 1 TrZ.