Články

Koncem minulého roku prošel téměř bez povšimnutí připomínkovým řízením vládní návrh zákona, kterým se mění mimo jiné i trestní zákoník v oblasti hospodářských trestných činů. Novela by měla zásadním způsobem modifikovat zejména trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Hostem pořadu Právo o páté byl docent JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z Katedry trestního práva Masarykovy univerzity v Brně. Zažívá trestní právo několik let po začátku nového milénia nějaký zásadní vývojový milník? Jak se dívá na dohodu o vině a trestu, institut korunního svědka nebo trest smrti?

Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.

Letošní pražský Job Fair Kontakt 2015 se konal již tradičně v prostorách tzv. bazénu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti tak měli unikátní příležitost setkat se ve dnech 17. a 18. března se zástupci předních advokátních kanceláří, na své si přišli též zájemci o práci ve státní správě.

Poslanecká sněmovna PČR v úterý 10. února 2015 přijala novelu zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (ZEIA). Původně navrhovaný v zásadě automatický odkladný účinek žalob proti tzv. navazujícím rozhodnutím (územní rozhodnutí, stavební povolení apod.) týkajícím se záměrů podléhajících posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) neprošel senátem a sněmovna na návrh senátu povinnost soudu přiznávat žalobám odkladný účinek omezila.

Má Vaše společnost nebo obchodní partner v Ruské federaci zahraniční zastoupení a nechcete, aby bylo k 1. 4. 2015 zrušeno automaticky ze zákona? Působí v Rusku Vaše dceřiné společnosti nebo společný podnik a chcete nastavit korporátní vztahy tak, jak je to obvyklé v České republice nebo v Německu? Pokud je toto Váš případ, měla by Vaše firma zohlednit novou legislativu, která byla v RF přijata v průběhu loňského roku a s příchodem roku 2015 nabyla účinnosti.

JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze, věnuje se advokátní praxi a je též členem Komise k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce) předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí - a právě whistleblowing je tématem následujících pěti otázek a odpovědí.

Rozsah kriminalizace jednání právnických osob je v České republice diskutovaným tématem již od počátku legislativního procesu. Nálady odborné veřejnosti jednoznačně reflektují skutečnost, že výčet trestných činů, kterých se může právnická dopustit, není úplně postačující a že trestně postižitelná by měla být i některá další jednání právnických osob.[1]

BYOD neboli Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“, je bezpochyby trendem posledních několika let. Tento přístup sám o sobě není však žádnou novinkou, de facto od vzniku notebooků jako přenosných počítačů se právě této jejich vlastnosti využívalo i k pracovním účelům a zprvu byly doménou právě těch lidí z business sektoru, kteří měli největší potřebu mít s sebou svou práci na cestách vždy po ruce.

Dne 5. 2. 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

Jaký obraz má Česká republika v oblasti lidských práv? Jak jsme se v této oblasti za pětadvacet let existence státu posunuli? A jsme na konci tohoto lidskoprávního vývoje? Hostem pořadu Právo o páté byla JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., senátorka a bývalá ústavní soudkyně.

Když se dnes zeptáte předsedy odvolacího senátu kteréhokoliv krajského soudu v republice, čím se převážně v odvolací agendě zabývá, tak vám pravděpodobně odpoví, že náklady řízení. A z nákladů řízení náklady právního zastoupení. Odvolací senáty řeší úkony, půlúkony právní služby, vyhodnocují kvalifikované výzvy k plnění a výzvy prosté, počítají náklady nalézacího i odvolacího řízení (nutno dodat – namísto toho, aby se věnovali opravdovému souzení), až se z nich, obrazně řečeno, kouří.

§ 59: Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. § 60: Změní-li se okolnosti, soud své rozhodnutí bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu.

Jak známo, ve středověku byla lichva křesťany považována za jeden z nejtěžších hříchů, jako taková jim byla zapovězena a naopak představovala jednu z mála činností, kterou mohli vykonávat židé. Mnohý z nás má jistě již z dětské literatury v paměti obrázek škaredého, shrbeného lichváře, který měl nejen svou vizáží daleko k poctivému obchodníkovi.

V Kosovu prokurátor vede v zásadě celé vyšetřování, říká v rozhovoru o fungování kosovské justice český státní zástupce Miroslav Pecka, který působil tři roky - až do podzimu 2014 - v civilní misi EULEX v kosovské Prištině.

Od letošního roku došlo k zásadní novelizaci zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích týkající se stanovení přísnějších podmínek při zápisu nového vlastníka v registru silničních vozidel. Zákonodárce uvedený proces uchopil relativně nešťastně a v praxi to přináší řadu komplikací a problémů.

Vztah podnikatelů a kolektivních správců autorských práv je často diskutovaným tématem. Leckdy se při řešení této problematiky můžeme setkat s velmi vyhrocenými názory, padají výrazy typu „vybírání výpalného“ a věc se zdá být dokonce natolik závažnou, že politické strany do svých programů zahrnuly změnu či dokonce úplné zrušení kolektivní správy jako takové. Bohužel informace v médiích jsou často poněkud zkreslené a mnohý podnikatel pak ani neví, jaká má vlastně ve vztahu ke kolektivní správě práva a povinnosti.

Pokud dojde k porušení povinnosti statutárního orgánu či likvidátora podat insolvenční návrh, dopustí se jednání, resp. nejednání, které zapříčiní vznik odpovědnosti vůči věřitelům, kterým může tímto způsobit škodu či jinou újmu.

Motto: „(…) the privilege is not available to a corporation. It has no body to be kicked or soul to be damned…“[1]

Ačkoliv evropská směrnice, která byla prostřednictvím tohoto paragrafu transponována do českého právního řádu, směřuje proti zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a proti nedovolenému přistěhovalectví, český zákonodárce ustanovení § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“), vztáhl na všechny zaměstnance bez rozdílu (prý za účelem lepšího postihování nelegální práce).

„Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“ Kdo by neznal slavnou hlášku z korupční aféry, která na jaře roku 2004 otřásla domácí fotbalovou scénou. Po více jak deseti letech od jejího vypuknutí by bylo bláhové si myslet, že nebezpečí "podmáznutých“ zápasů českému fotbalu, resp. světovému sportu jako takovému, nehrozí. Co více, hrozba ovlivňování sportovních událostí díky internetu a rozmachu nelegálního sázení dosáhla takových rozměrů, že bez nadsázky ohrožuje samotné kořeny sportovního zápolení.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na třetím místě, zkoumá vlivy angloamerickéhp právního systému na systém, který je nám vlastní - tedy ten kontinentální. Druhou část této práce si můžete přečíst dnes.

Je s údivem, jak často se ve svém pracovním i osobním životě již několik měsíců setkávám s pojmem „společné jmění manželů“. Prakticky neustále, a to nesporně v souvislosti se změnami, které přinesl předpis č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „NOZ“), je uvedený pojem skloňován ve vztahu k exekučnímu právu, či obecněji řečeno, k problematice závazků jako takové.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na třetím místě, zkoumá vlivy angloamerického právního systému na systém, který je nám vlastní - tedy ten kontinentální.

Bulletin advokacie online - vybíráme pro Vás z odborných článků. Tentokrát jde o příspěvek JUDr. Evy Ondřejové, LL.M., pražské advokátky, která se ve svém příspěvku věnuje rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva ke čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech.