Spory o nízké částky se prodraží
Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.
Podle novelizovaného advokátního tarifu je snížena náhrada za úkon právní služby učiněný do podání návrhu na zahájení řízení (tedy do podání žaloby), pokud (i) je použita formulářová žaloba, (ii) je žalováno na peněžité plnění do 50.000,- Kč a (iii) žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
„Formulářovou žalobou“ se rozumí návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech; v praxi jsou velmi často používány elektronické formuláře. Ačkoli pojem „formulářová žaloba“ zákon nezná, je standardně používán v judikatuře i v literatuře a označuje návrh, který má podobu vzoru, jenž se od své původní verze liší jen v minimální míře. Ústavní soud například za formulářové žaloby označuje ty, které „se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce“ (nález sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dle názoru Ústavního soudu se tedy jedná spíše o administrativní úkon.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, je odměna za úkon právní služby do podání žaloby (včetně samotného podání žaloby) ve sporech o nižší částky rozdělena do tří úrovní. U pohledávek do výše 10.000,- Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 200,- Kč, ve sporech od 10.000,- Kč do 30.000,- Kč pak činí 300,- Kč a ve sporech, jejichž předmětem je peněžitá částka do 50.000,- Kč, činí 500,- Kč. Zároveň se u těchto sporů snižuje i paušální částka náhrady hotových výdajů, a to na 100,- ve sporech do 30.000,- Kč.
Ačkoli je smysl novely správný, může vést k situacím, kdy se věřitelům nevyplatí domáhat se svého práva a nízkou pohledávku žalovat, jelikož výše uvedené částky nepokryjí účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



