Konec roamingu vs. Fair use policy - kdo vyjde jako vítěz?
Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se nedávno dohodli nad úplným zrušením roamingových poplatků. Ukončení roamingu by mělo po kompromisní dohodě vejít v platnost od poloviny roku 2017. Jaký dopad bude mít zrušení pro spotřebitele a jaké “zbraně” zůstaly v rukách samotných operátorů?
Po jednání s evropskými zákonodárci oznámilo Lotyšsko odstranění roamingových poplatků, které bude platné od 15. června 2017. Předběžně se na tom shodli zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Jejich dohoda je ale silně kompromisní. Dlouhodobé debaty se vedly především o termínu platnosti. Evropský parlament navrhoval, aby roamingové poplatky skončily již na konci tohoto roku. Rada EU naopak prosazovala odklad platnosti až na rok 2018.
Fair use policy
Kompromisní návrh, který byl předběžně schválen, ponechal operátorům možnost stanovení tzv. Fair use policy. V praxi to bude znamenat, že si operátoři budou moci, avšak nebudou muset, stanovit maximální množství minut, SMS a dat, které budou moci domácí spotřebitelé v zahraničí v rámci bezplatného roamingu využívat.
Docílení tohoto kompromisu obhajují zejména zamezením zneužívání permanentního roamingu, které by měl za následek to, že si zákazník koupí levnější služby operátora z jiné země a bude je využívat doma v rámci bezplatného roamingu a naopak. Operátoři budou mít tedy možnost uživatelům účtovat příplatek za překročení stanovených limitových hranic. Tento poplatek nesmí být vyšší než maximální velkoobchodní sazba, kterou operátoři platí za využívání sítí v jiných zemích EU. Limit pro přiměřené využívání vymezí Komise do 15. prosince 2016. Aby však bylo zrušení roamingových poplatků konstantně udržitelné, musí se snížit velkoobchodní sazby. Přezkumem velkoobchodního roamingového trhu je pověřena Evropská komise, která by měla do června příštího roku vydat nový legislativní návrh.
Protecting open internet
Protecting open internet, neboli ochrana otevřeného internetu. Poprvé v historii předpis EU stanoví pravidla pro poskytování služeb přístupu k internetu. Operátoři budou muset zacházet s datovým provozem rovnocenně. Výjimku budou tvořit situace založené na objektivních technických či bezpečnostních požadavcích, tedy nikoliv na obchodních faktorech. Mezi přípustné situace patří ochrana před kybernetickými útoky či situace, kdy operátoři obdrží soudní příkaz k blokování nelegálního obsahu.
Zvítězil lobbying operátorů?
Zero rating, tedy situace, kdy operátoři na základě komerční spolupráce nezapočítávají data za vybrané služby do FUP, nebude dle dohody zakázaný. Podle komise tato výhoda konkurenci neblokuje, ale naopak rozšiřuje nabídku služeb pro uživatele. Nad zneužíváním zero ratingu a tím, aby nevedl ke snížení konkurence, bude dohlížet antimonopolní úřad. Otázkou ale je, zda se právě tato situace už ze svého principu nedá považovat za zásadní omezování konkurence. V tomto případě by velcí hráči na trhu operátorů byli v jasné výhodě.
EU se již dlouhodobě snaží vytvořit sjednocený telekomunikační trh, který by uživatelům poskytl volné využívání služeb, které dosud v zahraničí právě tímto způsobem omezovali. Přes možnosti určení daných limitů, které si operátoři vydobili, je zrušení roamingových poplatků pro uživatele vítaným krokem. Výrazně tím stoupne využívání nejen samotného volání a internetových dat, ale také mobilních aplikací, které jsou závislé na přístupu k internetu.
Evropský telekomunikační balíček
Snižování roamingovým poplatků začalo již v roce 2007, kdy vzešlo v platnost nařízení EP a Rady (ES) č. 717/2007, o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve znění nařízení EP a Rady (ES) č. 544/2009 a dále nařízení EP a Rady (EU) č. 531/2012. Od roku 2008 je nařízení platné také pro státy Evropského hospodářského prostoru. Nařízení umožnilo spotřebitelům pomocí regulace evropského trhu volat v rámci EU za příznivější ceny. Samotné nařízení nestanovuje ideální výši poplatků za roamingové služby, ale zajišťuje, že tyto poplatky nebudou nepřiměřeně vysoké oproti poplatkům za národní tarify. V této souvislosti Rada Evropské unie uvádí, že od roku 2007 se celkové poplatky za roamingové služby zredukovaly až o 80%.
V rámci snahy o snižování sazeb roamingu vznikl na základě nařízení č. 1211/2009, o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů pro oblast elektronických komunikací, jež je součástí evropského telekomunikačního reformního balíčku, Evropský telekomunikační úřad (tzv. „BEREC“). Ten má za úkol uvést v soulad právní regulaci v rámci celé Evropské unie a dále má posilovat jednotný trh s telekomunikačními službami.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
