Cookies budou zahrnuty pod osobní údaje - ovlivní to cílenou reklamu i provozovatele webových stránek
Cookies, neboli textové soubory, které server umísťuje do počítače uživatele webových stránek a které následně odesílají informace o jeho chování zpět na příslušný server, nacházejí v poslední době široké využití pro tzv. cílenou reklamu i marketing. V souvislosti s tím se Evropská unie obává negativních dopadů jejich využívání na soukromí uživatelů internetu a chystá proto zpřísnění právní úpravy ochrany osobních údajů.
Dne 15. června 2015 schválila Rada EU tzv. obecný přístup k návrhu nařízení o ochraně údajů, podle něhož mají být pod osobní údaje zahrnuty i cookies. Změna právní regulace bude mít vliv i na povinnosti provozovatelů webových stránek v České republice.
„Činnost člověka na internetu, to, jaké akce podniká a na jaké stránky chodí, by měla nově být součástí ochrany osobních údajů, což do dnešní doby nebyla. To má dopad jak na uživatele, tak především na provozovatele internetových stránek - na jejich povinnosti týkající se správy a nakládání s daty,” říká k problému ochrany osobních dat na internetu Petr Kališ, Managing Partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners.
Podle dnes platné legislativy Evropské unie je možné odlišit dva druhy cookies. Mandatorní, které jsou nezbytné k funkčnosti internetových stránek a které lze používat i bez souhlasu uživatele internetu před vstupem na dané stránky, a cookies, které slouží provozovatelům mimojiné ke sběru osobních dat, a které vyžadují předchozí souhlas uživatele internetu k jejich používání. Současná směrnice EU č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací („e-Privacy směrnice“) tak zavazuje členské státy, aby přijaly právní úpravu vyžadující předchozí souhlas s používáním druhé jmenované skupiny cookies.
„Právě tuto směrnici ale podle našeho názoru česká právní úprava nereflektuje nejkvalitněji. Zákon o elektronických komunikacích sice stanoví pro provozovatele internetových stránek povinnost předem prokazatelně informovat o uživatele internetu o rozsahu a účelu zpracování dat získaných pomocí cookies, ale nevyžaduje souhlas uživatele již před uložením cookies na uživatelův počítač. Podle zákona postačuje, aby provozovatel stránek nabídl uživateli možnost používání cookies odmítnout. Provozovatelé internetu v ČR tak mohou zpracovávat informace o uživatelích internetu bez jejich souhlasu,“ dodává k současné úpravě Petr Kališ.
A jak se tedy změní situace po přijetí nařízení EU? Jestliže se bude na cookies nahlížet jako na osobní údaje a na provozovatele webových stránek jako na správce osobních údajů, znamenalo by to nepochybně zpřísnění regulace používání cookies. Již v současné době totiž i česká právní úprava (zákon o ochraně osobních údajů) až na některé výjimky vyžaduje předchozí souhlas dotyčné osoby se zpracováním jejích osobních údajů a rovněž stanovuje další povinnosti pro správce osobních údajů (zejména rozsáhlou informační povinnost vůči subjektu údajů a oznamovací povinnost vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů).
Doporučení pro provozovatele webových stránek
„Lze očekávat, že v souvislosti s plánovanými změnami na unijní úrovni bude Úřad pro ochranu osobních údajů trvat na důsledném plnění informační povinnosti, která vyplývá jak z e-Privacy směrnice, tak ze zákona o elektronických komunikacích. Proto by provozovatelé webových stránek využívající cookies měli uživatele řádně informovat o tom, jaké údaje jsou v souvislosti s využitím stánky ukládány na jeho počítači, dále v jakém rozsahu a za jakým účelem jsou zpracovány a také kým jsou zpracovány a především, jakým způsobem lze zpracování údajů odmítnout,” radí provozovatelům webových stránek Petr Kališ.
Zároveň je možné doporučit, aby provozovatelé webových stránek používali cookies v tzv. režimu opt-in, tzn. aby si vyžádali předchozí informovaný souhlas uživatele. Takový souhlas může být udělen například zakliknutím odkazu v pop-up oknu, které se zobrazí při spuštění webových stránek. Znamená to sice další administrativní zátěž pro provozovatele webových stránek, na druhou stranu se tím vyhnou případným sankcím za porušení ochrany osobních údajů.
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.




