Články

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V dnešním a příštím příspěvku se podíváme na hlavní důvody neplatnosti právního jednání.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Rozhovor s JUDr. Jakubem Haraštou, jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V současné době se zabývá kybernetickou bezpečností a právní informatikou s důrazem na svobodný přístup k právu. Na konferenci se bude zabývat tématem "Elektronické zpřístupňování práva", o kterém je i dnešních pět otázek.

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

V blízkých dnech zřejmě opustí soudce a místopředseda Městského soudu v Praze JUDr. Jaromír Jirsa své současné působiště, aby se stal novým soudcem Ústavního soudu. Jeho jmenování posvětil Senát svým souhlasem minulý týden. Vzápětí poté, co Jaromír Jirsa složí slib ústavního soudce, bude brněnský soud ochrany ústavnosti opět ve své kompletní patnáctičlenné sestavě. Nejen o jeho budoucím působení na Ústavním soudě se dočtete v dnešním rozhovoru.

Mezi základní cíle Evropské unie patří poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva dle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o EU, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva se EU zavázala přijímat v oblasti soudní spolupráce opatření, která jsou nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu. Mezi zásadní otázky dopadající na každodenní život občana EU, jež využívá volného pohybu v rámci EU, jsou mj. věci dědické.

Novela zákoníku práce, která je účinná k 1. 10. 2015, přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, kdy se bude měnit nejen hodnota jednoho bodu, ale i počty bodů za konkrétní úrazy.

Již zítra, 1. října 2015, nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Dnes vám přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn v bodech. V následujících týdnech navážeme rozborem každé z uvedených změn, který bude doplněn o metodický výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, který se momentálně na ministerstvu finalizuje.

Za dva roky fungování mediace v České republice se z tohoto alternativního způsobu řešení sporů stal fenomén, který v odborné právnické veřejnosti nechává klidným jen málokoho. Právní prostor připravil ve spolupráci s předním českým mediátorem JUDr. Martinem Svatošem, Ph.D. seriál Úvod do mediace. Dnes vám přinášíme jeho druhý díl.

Tento článek je založen na přednášce Cyber War and Law capt. Pascala Brangetta z NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) ze dne 05. srpna 2015 v rámci 3rd Brno Summer School on IT Law. V rámci ní se cpt. Brangetto zaměřil zejména na právní problematiku útoků v kyberprostoru, přičemž představil NATO CCDCOE a Tallinský manuál, což je příručka vypracovaná CCDCOE, která mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru.

Termín „množírna“ je v poslední době médii velmi používaným slovem. Nabízí se otázka, co uvedený pojem vlastně znamená a jakými prostředky lze činnost takzvaných množitelů postihovat. Odpověď poskytuje následující článek předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE - advokátky JUDr. et PhDr. Zuzany Rennerové, která je členkou expertní skupiny PS PČR k problematice zájmových chovů zvířat.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes nás seznámí s všeobecnými ustanoveními o neplatností právních jednání.

Přestože se institut bankovní záruky vyvinul v praxi mezinárodního obchodu, jsou bankovní záruky jako efektivní nástroj zajištění dluhu téměř jakékoliv povahy využívány hojně též v prostředí České republiky. Využití se bankovním zárukám dostává zejména v investiční výstavbě.

Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.

Příspěvek se zabývá otázkou, zda je možné legislativním zakotvením jednotlivých forem atypického zaměstnávání v pracovním právu či v právu občanském dosáhnout vyšší zaměstnanosti. Ve svém příspěvku se budu v rámci atypického zaměstnávání věnovat pouze některým z jeho forem, konkrétně práci na zkrácený pracovní úvazek, práci na dálku a sdílenému zaměstnání.

Je dost možné, že čtenář se při čtení titulku tohoto článku s pojmem dodatečná odměna setká poprvé. Není divu – institut dodatečné odměny je sice užitečný, ale bohužel také prakticky neznámý a nepoužívaný. Což v praxi může být doslova škoda, protože nejeden autor se pouhou neznalostí možnosti uplatnit nárok na dodatečnou odměnu připravil o velké peníze. Pojďme si tento institut v krátkosti představit.

Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.

Na konci srpna letošního roku byla prezidentem České republiky, po předchozím schválení v Poslanecké sněmovně a Senátu, bez většího zájmu zákonodárců posvěcena „technická" novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Schválené změny by mohly v blízké budoucnosti způsobit drobnou revoluci v oblasti zpracování informací. Novela je účinná od 10. září 2015.

Obecná právní úprava bankovní záruky je v našem právním řádu obsažena v § 2029 a následujících občanského zákoníku, kam byla převzata bez významnějších změn úprava bankovní záruky z § 313 až 322 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Toto pojednání navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství, a tentokrát se zabývá srovnáním právní úpravy postavení manželů a partnerů ohledně majetkových vztahů za trvání jejich svazku. Páry, ať již jsou sezdány či nikoli, jsou subjekty majetkových práv. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich majetková práva týkají dvou osob, je vždy situace poněkud komplikovanější než u jednotlivce.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt byl prvním, kdo použil termín Spojené národy v kontextu, v jakém jej známe dnes. Stalo se tomu 1. ledna 1942 v Deklaraci Spojených národů, kde se 26 členských států zavázalo vést boj proti mocnostem Osy a neuzavírat separátní mír. Jednou ze zemí, které tuto deklaraci podepsaly, bylo i Československo.

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.

Shora uvedené rčení bývá obvykle spojováno s mentalitou galérky, s podsvětím, zkrátka s podnikateli na půdě zločinu. My, ostatní občané, co recidivisté nejsme, si takhle románově představujeme přístup celoživotních pachatelů k životu, kdy opakovaná zatčení, uvalení vazby a pobyty ve výkonu trestu jsou chápána jako riziko podnikání, jako specifická daň. A možná, že to tak fatalisticky vnímají opravdu i někteří recidivisté.

Exekutorům je v § 46 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, stanovena povinnost postupovat v exekuci rychle a účelně, přičemž při tom mají dbát ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jejich postupem. V tomto článku se budeme zabývat povinností součinnosti třetích osob při vedení exekučního řízení a uvedeme ji do vztahu k novele exekučního řádu, jež byla přijata jako zákon č. 139/2015, a je účinná od 1. července 2015.

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.