Články

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Účinností této novely byl do českého právního řádu znovuzaveden institut předkupního práva spoluvlastníků k nemovité věci, který z právního řádu vypadl zrušením zákona č. 40/1964 Sb., tzv. starého občanského zákoníku, který byl nahrazen s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., který v původním znění předkupní právo spoluvlastníků k nemovité věci až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) nezakotvoval.

Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je vyloučeno vybudování alternativních zařízení.

Datové schránky se staly rozšířeným pomocníkem při doručování písemností, a to zejména díky zákonné preferenci tohoto způsobu dodávání písemných vyhotovení různorodých úkonů orgánů veřejné moci. Datové zprávy také skýtají celou řadu výhod.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Před koncem roku 2017 vydal Soudní dvůr Evropské unie (ESD) poměrně zajímavé rozhodnutí, které určitě stojí za pozornost. V jeho souvislosti je vhodné si připomenout, jaká úskalí přináší švarcsystém.

Nálezem Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 (dále jen „Nález“) Ústavní soud zrušil vybrané části zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v platném znění, týkající se především povinnosti vedení elektronické evidence tržeb u bezhotovostních plateb. Evidence tržeb se tak od nyní již nebude vztahovat například na karetní transakce, platby prováděné prostřednictvím platebních bran a další formy bezhotovostních plateb. Řadě podnikatelů, kteří měli povinnost tržby evidovat jen a pouze kvůli příjmu bezhotovostních plateb (zejm. e-shopy, poskytovatelé online služeb atd.), se nyní uleví, jelikož nemalá administrativní zátěž související s jejich evidencí jim zcela odpadne.

V následujícím příspěvku naleznete shrnutí nejdůležitějších legislativních změn, které vstupují v letošním roce v účinnost, společně s přehledem důležitých termínů pro nejdůležitější podání.

Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část třetí zákona č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“). Touto novelou se zřizuje Evidence údajů o skutečném majiteli; právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku jsou podle ZVR ve znění účinném od 1. ledna 2018 povinny uvést do neveřejné části veřejného rejstříku aktuální údaje o skutečných majitelích podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále „AMLZ“).

Od 1. února mohou být díky otcovské dávce novopečení tatínci v období šestinedělí snáze nablízku jak matce svého dítěte, tak svému čerstvě narozenému potomkovi. Tzv. otcovská má především pomoci stmelit rodinu v klíčovém období těsně po narození dítěte nebo převzetí dítěte do péče a motivovat muže se co nejdříve zapojit do péče o dítě i o domácnost.

Koncem minulého roku došlo k několika zásadním rozhodnutím českých soudů, která se dotýkají významných právních - a nutno říci, že i společenských - témat. Nejen na význam a důsledky těchto rozhodnutí, ale i na otázky z oblasti trestní odpovědnosti právnických osob a pro bono aktivit advokátní kanceláře Bříza & Trubač jsme se zeptali jejího partnera, JUDr. Ondřeje Trubače, Ph.D., LL.M.

Druhá část příspěvku se zabývá dalšími povinnostmi správců a zpracovatelů dat, a to ohlašováním porušení zabezpečení osobních údajů, posouzením vlivu na ochranu osobních údajů, předchozími konzultacemi a rolí pověřence pro ochranu osobních údajů.

Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu.

Kdo by řekl, že analýza judikatury může být strhujícím čtivem, jakým jsou detektivky z pera Agathy Christie. A přece. Její rozbor je o to pozoruhodnější, když příběh píše sám život… Okolnosti případu, který Vám přiblížím, se udály hluboko v první polovině 20. století, v době, kdy moderní finanční, resp. bankovní právo bylo v právním systému common law v plenkách. Řeč bude o slavném případu Banco de Portugal v. Waterlow & Sons Ltd [1932] AC 452, který byl rozhodnut až ve Sněmovně Lordů („House of Lords“).

Článek Povinnosti správců a zpracovatelů ve světle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů seznamuje čtenáře s právními novinkami, které s sebou toto nařízení přináší. Cílem článku je informovat čtenáře o základ­ních ustanoveních nového nařízení, přičemž pozornost je věnována přede­vším skupině primárně odpovědné za zpracování údajů, tedy správcům a zpracovatelům osobních údajů.

Za prvních 14 dní (quasi)povinné elektronické preskripce předepsalo 11 tisíc zdravotnických zařízení a 23 tisíc lékařů 1.702.755 eReceptů, z nichž 87 % vydalo 2 670 lékáren. Jaké další kroky v digitalizaci poskytování zdravotních služeb je nutno očekávat?

Společnost Seminaria uspořádala 23. ledna 2018 již čtvrtou celostátní konferenci na téma GDPR – ochrana osobních údajů, pod odbornou záštitou Spolku pro ochranu osobních údajů a Asociace za lepší ICT řešení.

Práce s právními texty, stejně jako s literaturou, není pouze pasivním vstřebáváním informací. Literatura nám pomáhá poznávat nepoznané a dosáhnout nedosažitelného. Pomáhá nám interpretovat mnohé systémy a poznat mnohé skutečnosti. Toho si byli vědomi i John Henry Wigmore a Richard H. Weisberg, kteří literatuře pro pochopení základních principů společnosti, k jejíž ochraně právo slouží a jež tvoří jeho základní kameny, přikládali více než velký význam.

Príspevok sa zaoberá vplyvom internetového diskurzu o práve na diskurz práva a politiky v ostatných rokoch. Pri výskume sociálnych javov sa nedá abstrahovať od ich sociálnej reflexie – sociálna reflexia sociálneho javu môže byť neadekvátna, skreslená, nepatričná, ale nemožno ju ignorovať, pretože má vplyv na sociálny jav. Príspevok tento vplyv v prípade diskurzu práva analyzuje a navrhuje možné cesty, ako zmierniť jeho negatívne dôsledky.

Ve druhé části článku se autorka zabývá další problematickou situací související s dříve vysloveným přáním, a to možným střetem mezi vůlí pacienta a jeho blízkých.

Dne 30. 9. 2017 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 296/2017 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změnám v úpravě institutu předběžného opatření, kdy změnou v ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ byla zásadním způsobem rozšířena použitelnost institutu doplatku jistoty k zajištění náhrady škody.

Tento článek pojednává o problematice uzavírání užívacích právních titulů (typicky pachtovních nebo nájemních smluv) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků a o jejich případných nedostatcích vedoucích v krajních případech až k absolutní neplatnosti.

Posledních několik měsíců je nezvykle bohatých na nejrůznější ústavněprávní témata – ať už se jedná o parlamentní či prezidentské volby, sestavování vlády nebo výročí vstupu Ústavy v účinnost. Na některé aktuální otázky jsme se proto zeptali experta na Ústavu doc. Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.

Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.