Dočká se byznys realitních makléřů regulace?
Činnost realitních zprostředkovatelů není zatím v České republice nijak regulována. To by se však od roku 2019 mohlo konečně změnit.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má opět připraven návrh zákona o realitním zprostředkování a bude jej nyní předkládat do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh tohoto zákona MMR již v minulosti předkládalo k projednání, z kraje roku 2017 byl však návrh zákona vrácen Legislativní radou vlády ministerstvu k přepracování.
Hlavním cílem nově navrhovaného zákona je především ochrana klientů a zvýšení kvality služeb realitních zprostředkovatelů. Zákon o realitním zprostředkování by měl stanovit pravidla pro výkon této činnosti. MMR počítá s tím, že realitní zprostředkování by mělo být nově živností vázanou. Na realitní zprostředkovatele by tak byly kladeny požadavky na odbornou způsobilost. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá i se vznikem veřejně přístupného seznamu realitních zprostředkovatelů. Všechny tyto nástroje by měly vést ke zvýšení dozoru nad výkonem této profese a ke snížení počtu nepoctivých realitních makléřů.
Vedle podmínek pro výkon činnosti realitních zprostředkovatelů by měl zákon podrobně upravovat i smlouvu o realitním zprostředkování. Vedle vymezení obsahových náležitostí a stanovení písemné formy smlouvy by měl zákon upravovat i možnosti ukončení smlouvy o realitním zprostředkování a vznik nároku realitních zprostředkovatelů na provizi. Realitním zprostředkovatelům by měly v souvislosti s uzavíráním smlouvy o realitním zprostředkování vzniknout nové povinnosti ve vztahu ke klientům, zejména informačního charakteru.
Návrh zákona o realitním zprostředkování však čeká dlouhá legislativní cesta a teprve uvidíme, zda se realitní trh zákonné úpravy realitního zprostředkování dočká a kdy. Dle MMR by zákon mohl vstoupit v účinnost už počátkem roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
