Speciální úprava v Zákoně o účetnictví omezující výplaty podílu na zisku
Novelou zákona o účetnictví došlo od 1.1.2018 ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Výzkum se již nepovažuje za nehmotný majetek. Tato skutečnost má vliv na výplatu podílů na zisku.
I když se na první pohled může zdát, že účetní legislativa v oblasti dlouhodobého nehmotného majetku neprošla žádnými změnami, není to tak úplně pravda. Od 1. 1. 2018 již výzkum není nehmotným majetkem.
Připomeňme, že výzkum je původní plánované zkoumání s cílem získat vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, přičemž zde není jistota výsledků ani časového horizontu. Na proti tomu vývoj je použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, výrobků, postupů, systémů nebo služeb a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití. U vývoje je tedy na rozdíl od výzkumu kritériem technická proveditelnost, možnost prokázat užitečnost a schopnost účetní jednotky ho využít či prodat.
Speciální úprava v Zákoně o účetnictví váže na zákaz výplaty podílu na zisku v § 28, který omezuje výplaty podílu na zisku, pokud jsou náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy:
„Jsou -li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“
Pokud máte ve své rozvaze zachyceny náklady na vývoj, buďte obezřetní při jejich vykazování v účetní závěrce a při vyplácení podílů na zisku.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
