Články

Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Příspěvek rozebírá materiální stránku procesní činnosti stran. Nejprve je pozornost zaměřena na základní otázky o stranách sporu, na procesní subjektivitu, procesní způsobilost a zastoupení v procesu. Ve sporném řízení mají strany opačné postavení, čemuž odpovídá uplatňování jejich protichůdných zájmů.

Dne 31. července 2019 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále jen „směrnice“). Směrnice zavádí pro všechny členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce a procesní důsledky takového souběhu.

Alkohol na pracovišti je častým neduhem, který přidělává vrásky nejednomu zaměstnavateli. Zaměstnanci pod vlivem alkoholu mají obvykle sníženou pracovní morálku a výkonnost, navíc mohou být nebezpeční nejen sami sobě, ale i svému okolí. Jakým způsobem může zaměstnavatel alkohol na pracovišti kontrolovat a postihovat?

Institut nájmu patří v praxi k velmi hojně se vyskytujícím závazkům. V souvislosti s rekodifikací civilního práva hmotného došlo v roce 2014 ke zrušení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, přičemž zákonodárce přemístil úpravu do občanského zákoníku, jenž tento druh nájmu nazývá nájmem prostor sloužících podnikání. A právě této modalitě nájmu je zasvěcen dnešní rozhovor.

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou.

Dne 17. 2. 2020 byl ve Sbírce zákonů pod č. 39/2020 Sb. publikován zákon o realitním zprostředkování (dále jen „realitní zákon“). Realitní zákon má především poskytnout ochranu klientům realitních kanceláři tím, že určuje podmínky pro poskytování realitního zprostředkování, zvyšuje dozor nad řádným vykonáváním této profese a sbližuje podmínky pro poskytování realitního zprostředkování v ČR s ostatními státy EU.

Sdělovací prostředky jsou v současné době plné zpráv o šíření tzv. koronaviru (přesněji COVID-19) po světě. Virus se nyní vyskytuje již i na evropském kontinentu a prognózy hovoří o jeho dalším šíření. Cílem tohoto článku není šířit paniku, ale poskytnout základní pohled na problematiku šíření viru z pohledu zaměstnavatele ve vztahu k jeho zaměstnancům a nastínit, co mohou čeští zaměstnavatelé dělat pro to, aby minimalizovali rizika zavlečení viru na své pracoviště.

Přemýšlíte o otevření pobočky na Slovensku? Nebo tam snad hodláte pronajímat kanceláře? A už máte prostory zkolaudovány? Pokud ne, měli byste zpozornět. Zatímco v České republice lze uzavřít nájemní smlouvu i na nezkolaudované či dokonce dosud neexistující prostory, na Slovensku je situace komplikovanější. Jak zjistíte v tomto článku, právní úprava našich sousedů dopadající na uzavírání nájemních smluv se od té naší značné liší. Nebylo tomu tak ale vždy.

Evropský soudní dvůr se v rozsudku C-249/17 Ryanair zabýval sporem týkajícím se odpočtu daně z přidané hodnoty zaplaceného na vstupu ve vztahu k výdajům vynaloženým za účelem uskutečňování budoucích příjmů, kterých v konečném důsledku nebylo dosaženo.

V úvodu letošního roku dochází k řadě změn nejen na poli farmaceutického práva. V dnešním článku si přiblížíme již účinné změny platného práva, v druhé části článku se podíváme na to, co nás ještě v letošním roce čeká.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „Zákon o realitním zprostředkování“), který nabyde účinnosti dne 3. 3. 2020.

V závazkových vztazích se někdy stává, že si smluvní strana rozmyslí již učiněné právní jednání a hodlá jeho účinky zvrátit. Tak tomu bývá například u výpovědí, nezřídka také v pracovním právu u výpovědí z pracovního poměru. Motivy mohou být různé, zaměstnanec nebo zaměstnavatel si danou výpověď může rozmyslet s ohledem na předchozí emotivní či zbrklé jednání, případně se jedné ze stran (častěji zaměstnavateli) podaří druhou stranu přesvědčit a motivovat příznivou změnu pracovního poměru (jinou pracovní dobou, vyšší mzdou, přeřazením do jiného pracovního kolektivu apod.). Jak v těchto případech správně postupovat?

Již několik let se intenzivně připravuje právní úprava zástupných (hromadných) žalob, jednak vnitrostátní (aktuální návrh českého zákona o hromadných žalobách byl zveřejněn dne 22. ledna 2020, „Návrh zákona“), jednak evropská (aktuální návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů byl schválen dne 28. listopadu 2019 Radou EU, „Návrh směrnice“), přičemž se obě vyvíjejí paralelně, nikoliv však jednotně.

Řízení před Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) se zřídkakdy dostane do pozornosti odborných periodik. Nejde o téma tak zajímavé a mediálně vděčné na rozdíl od daňových věcí, ochrany hospodářské soutěže či ochrany osobních údajů.

Česko zažilo z pohledu transakcí skvělý rok. Od finanční krize možná nejlepší. Ekonomika jede na pozitivní vlně a podnikatelé vnímají tuto dobu jako ideální příležitost pro prodej své společnosti, a to nejen z důvodu finančního. „Ekonomický faktor není jediný. Dochází k lámání generací, kdy podnikatelé z 90. let stojí před rozhodnutím, co dál. Zda podnik nechat řídit management, prodat, či předat další generaci,“ říká Adam Páleníček, ekonom a expert na transakce ze společnosti KPMG.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.

Do legislativního procesu vstupuje nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Zákon zavádí zásadní omezení skutečného majitele, který není zapsaný v evidenci, a zavádí pokuty pro společnosti, které se o zápis svých skutečných majitelů nepostarají.

Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu. Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku. Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou.

V kontextu rozvoje moderních technologií je dnes pro každého zaměstnavatele relevantní otázka, jakým způsobem přiměřeně zajistit právo na soukromí zaměstnance na pracovišti a současně zavést rámec kontrolních mechanismů, které by sloužily jako ochrana majetku a také jako dostatečný kontrolní mechanismus efektivního plnění pracovněprávních povinností zaměstnance.

Pokud dojde ke sporu a řízení týkajícího se dítěte, je třeba se zabývat i názorem dítěte. S ohledem na vývoj posledních let, zejména judikaturu Ústavního soudu k této problematice, již není pochyb o tom, že dítěti musí být zásadně umožněno účastnit se jednání a vyjádřit se k věci. Tento článek má za cíl podívat se na některé aspekty týkající se zjišťování názoru dítěte a k provádění jeho výslechu.

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současné společnosti. Nová Evropská Komise již od svého počátku avizovala, že tato oblast bude jednou z jejích priorit. Proto 11. prosince 2019 Komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, politický dokument, ve kterém nadefinovala svůj plán růstu a transformace Evropské unie ve světle klimatické změny.