Zrušení předkupního práva k nemovitostem k 1.7.2020
Předkupní právo k nemovitostem bude od 1. 7. 2020 (až na jedinou výjimku) zrušeno. Na začátku dubna (3. 4. 2020) prezident republiky podepsal novelu občanského zákoníku, díky které dojde s účinností od 1. 7. 2020 ke zrušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků nemovité věci.
Předkupní právo existovalo v českém právním řádu do roku 2014. S příchodem „nového“ občanského zákoníku však bylo (až na pár výjimek) zrušeno, následně bylo do občanského zákoníku navráceno v roce 2018. Důvodem byl nátlak spoluvlastníků nemovitostí, kteří chtěli mít možnost ovlivnit, s kým budou nemovitost spoluvlastnit. Zvolená právní úprava však nakonec způsobila vlastníkům nemovitostí mnoho potíží, zejména při převodech bytových jednotek, se kterými funkčně souvisely podíly na garážích nebo např. na sklepních prostorech. Pokud jste v posledních dvou letech prodávali byt v bytovém domě, ke kterému patřilo garážové stání, určitě s námi budete souhlasit. Prodávající doposud byli nuceni řešit prodej bytu s garážovým stáním tak, že podíl na nebytovém prostoru – garážovém stání, museli nabídnout ostatním spoluvlastníkům v domě. Hodnota prodávaného bytu samozřejmě v případě uplatnění předkupního práva jiným spoluvlastníkem často výrazně klesla.
Novelou občanského zákoníku se tedy od července 2020 vracíme k právní úpravě, která platila v letech 2014-2017. Pokud jste podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, nemusíte při prodeji nebo darování svůj podíl na nemovitosti žádnému ze spoluvlastníků již nabízet. Předkupní právo bude stále platné pouze v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit - pokud jste nemovitost např. zdědili, budete mít tuto povinnost jen 6 měsíců od vzniku spoluvlastnictví. Po uplynutí 6 měsíců již nemovitosti ostatním spoluvlastníkům nemusíte nabízet ke koupi.
Zrušení předkupního práva je účinné až od 1. 7. 2020, do konce června proto platí stávající pravidla pro předkupní právo. Z tohoto důvodu doporučujeme, abyste s prodejem bytu, ke kterému patří garážové stání nebo jiný nebytový prostor, případně s jinými potenciálně problematickými převody nemovitostí počkali na účinnost novely zákona.
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



