Zrušení předkupního práva k nemovitostem k 1.7.2020
Předkupní právo k nemovitostem bude od 1. 7. 2020 (až na jedinou výjimku) zrušeno. Na začátku dubna (3. 4. 2020) prezident republiky podepsal novelu občanského zákoníku, díky které dojde s účinností od 1. 7. 2020 ke zrušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků nemovité věci.
Předkupní právo existovalo v českém právním řádu do roku 2014. S příchodem „nového“ občanského zákoníku však bylo (až na pár výjimek) zrušeno, následně bylo do občanského zákoníku navráceno v roce 2018. Důvodem byl nátlak spoluvlastníků nemovitostí, kteří chtěli mít možnost ovlivnit, s kým budou nemovitost spoluvlastnit. Zvolená právní úprava však nakonec způsobila vlastníkům nemovitostí mnoho potíží, zejména při převodech bytových jednotek, se kterými funkčně souvisely podíly na garážích nebo např. na sklepních prostorech. Pokud jste v posledních dvou letech prodávali byt v bytovém domě, ke kterému patřilo garážové stání, určitě s námi budete souhlasit. Prodávající doposud byli nuceni řešit prodej bytu s garážovým stáním tak, že podíl na nebytovém prostoru – garážovém stání, museli nabídnout ostatním spoluvlastníkům v domě. Hodnota prodávaného bytu samozřejmě v případě uplatnění předkupního práva jiným spoluvlastníkem často výrazně klesla.
Novelou občanského zákoníku se tedy od července 2020 vracíme k právní úpravě, která platila v letech 2014-2017. Pokud jste podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, nemusíte při prodeji nebo darování svůj podíl na nemovitosti žádnému ze spoluvlastníků již nabízet. Předkupní právo bude stále platné pouze v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit - pokud jste nemovitost např. zdědili, budete mít tuto povinnost jen 6 měsíců od vzniku spoluvlastnictví. Po uplynutí 6 měsíců již nemovitosti ostatním spoluvlastníkům nemusíte nabízet ke koupi.
Zrušení předkupního práva je účinné až od 1. 7. 2020, do konce června proto platí stávající pravidla pro předkupní právo. Z tohoto důvodu doporučujeme, abyste s prodejem bytu, ke kterému patří garážové stání nebo jiný nebytový prostor, případně s jinými potenciálně problematickými převody nemovitostí počkali na účinnost novely zákona.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
