Zákon o realitním zprostředkování přináší nové povinnosti realitním kancelářím i makléřům

Obsah realitní činnosti

V českém právní řádu dosud obsah realitní činnosti nebyl detailněji vymezen. Tuto absenci realitní zákon odstraňuje. Výslovně uvádí, že realitní činnost vždy zahrnuje vyhledání zájemce o uzavření smlouvy o koupi, pronájem či darování nemovitosti. Realitní činností však je i poskytnutí inzertní nebo marketingové služby, posouzení stavu nemovité věci a obstarání stavebně technické dokumentace, zpracování návrhu nabídkové ceny, zajištění prohlídky nemovitosti a také zprostředkování poskytnutí právních služeb a úschovy peněžitých plnění souvisejících s realitní činností.

Realitní zákon = nové povinnosti pro makléře

Realitní činnost se stala tzv. vázanou živností, s čímž jsou spojeny zvýšené nároky na kvalifikaci realitních zprostředkovatelů (makléřů). Nově tak makléři vedle bezúhonnosti musí mít odborné vysokoškolské vzdělání, nebo vyšší odborné či středoškolské vzdělání kombinované s povinnou tříletou praxí, případně tyto nedostatky ve kvalifikaci napravit získáním osvědčení na základě vykonání státem certifikované zkoušky a k tomu 1 rok praxe.

Dalším nutným krokem pro nabízení realitních služeb je i zákonem dané pojištění odpovědnosti. Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování. Limit pojistného plnění musí být nejméně ve výši 1.750.000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši 3.500.000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. Takovou pojistnou smlouvu je realitní zprostředkovatel povinen do 10 pracovních dnů od uzavření doložit Ministerstvu pro místní rozvoj.

Úschova peněz

Za účelem předcházení neoprávněné manipulaci s finančními prostředky klientů zakazuje realitní zákon realitním zprostředkovatelům přímo nabízet služby úschovy finančních prostředků a ukládá jim tyto služby zprostředkovávat pouze u bank, notářů, advokátů, případně soudních exekutorů v souvislosti s exekučním řízením.

Úschovu může realitní zprostředkovatel provést pouze po výslovné písemné žádosti zájemce, Současně však musí se zájemcem uzavřít písemnou smlouvu o úschově a pro každého zájemce zřídit samostatný úschovný účet na své jméno.

Náležitosti smluvní dokumentace

V neposlední řadě pak realitní zákon definuje požadavky na formu a obsah smlouvy o realitním zprostředkování, splatnost provize, možnost výpovědí a jednoznačně stanovuje maximální výpovědní dobu.

Realitní zákon také s realitní činností výslovně spojuje informační povinnosti realitních zprostředkovatelů vůči zájemcům. Ukládá jim povinnost před nebo při podpisu smluv předkládat dokumenty jako je aktuální výpis z katastru nemovitostí k předmětu realitního zprostředkování a upozornění na faktické i právní vady nemovitostí, o kterých realitní zprostředkovatel v průběhu realitní činnosti dozvěděl.