Odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu
Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2019 vyjádřil k tématu, které je nyní díky komplikacím v souvislosti s výskytem pandemie Covid-19 velmi aktuální. Jaké dopady má odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu?
V době vzniku tohoto článku vrcholí pandemie Covidu-19 a chod obchodních společností v České republice i po celém světě se prakticky zastavil, což pro řadu z nich bude mít velmi negativní následky. Rozhodli jsme se proto připomenout usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2019, které se vyjadřuje k dopadům odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu.
Dne 17. 9. 2017 rejstříkový soud nevyhověl návrhu jednatele společnosti na jeho výmaz z obchodního rejstříku s odvoláním na ustanovení § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), dle kterého „Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.“ Společnost se nacházela v nelehké situaci, neboť rozhodnutím jediného společníka byla zrušena s likvidací a funkci likvidátora dočasně zastával jednatel, který podal již zmíněný návrh na svůj výmaz z obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu rejstříkový soud považoval odstoupení jednatele za neplatné, neboť bylo učiněno v době zcela nevhodné. Jednatel s rozhodnutím rejstříkového soudu nesouhlasil a proti rozhodnutí se odvolal. Odvolací soud potvrdil právní názor rejstříkového soudu a projednávaná věc tak skončila u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“).
Nejvyšší soud konstatoval, že § 59 odst. 5 ZOK neupravuje důsledky porušení popsaného zákazu a ponechává prostor pro zvážení aplikace institutů neplatnosti odstoupení z funkce, či odpovědnosti za újmu vzniklou odstoupením v nevhodné době. Dále odkázal na § 574 a § 584 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), podle kterých je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, přičemž na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
Jednatel je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře (§ 159 OZ) a dle Nejvyššího soudu je smyslem citované části § 59 odst. 5 ZOK vztáhnout péči řádného hospodáře i na odstoupení z funkce. Porušení zákazu odstoupit z funkce člena orgánu obchodní korporace v době pro korporaci nevhodné je tak porušením péče řádného hospodáře a takové jednání může mít za následek vznik povinnosti k náhradě újmy tím způsobené, nicméně samotné odstoupení je platné. Na závěr ještě doplňujeme, že od 1. 1. 2021 je účinná novela ZOK, která citovanou část § 59 odst. 5 ruší a pravidla pro odstoupení z funkce upravuje v samostatném § 58 ZOK. Spornou citovanou část již nový § 58 ZOK neobsahuje: To jen potvrzuje právní názor Nejvyššího soudu, že i v budoucnu je třeba odstoupení orgánu obchodní korporace v nevhodné době řešit přes obecný institut péče řádného hospodáře.
Zdroj: bnt journal
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3367/2018
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




