Právními předpisy neupravené překážky v práci na straně zaměstnance
V zákoníku práce je uveden výčet překážek v práci, ale tento výčet není uzavřený, což znamená, že vedle zákonem přímo upravených překážek mohou existovat i jiné, které nejsou v zákoně výslovně zmíněny.
Tyto překážky, přestože nejsou přímo zakotveny v právních předpisech, vedou k tomu, že zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci a nesmí z ní vyvozovat žádné důsledky. To, že zákon (ani prováděcí nařízení vlády) neupravuje překážky vyčerpávajícím způsobem, plyne z judikatury, jmenovitě z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 4411/2007.
Tento článek se zabývá různými situacemi, kdy dochází k překážkám v práci na straně zaměstnance, které nejsou výslovně upraveny zákoníkem práce.
Výčet hlavních neupravených překážek
(A) Klidový režim po lékařském vyšetření
Pokud zaměstnanec musí po lékařském vyšetření nebo ošetření dodržovat klidový režim, mělo by se jednat o překážku v práci zákonem výslovně neupravenou. Podle autora článku by náhrada mzdy měla být poskytnuta pouze za dobu, kterou by zaměstnanec potřeboval k návratu do zaměstnání. Zbytek směny by měl být klasifikován jako překážka bez náhrady.[1]
(B) Ztráta dokladů
Pokud zaměstnanec potřebuje pracovní volno kvůli ztrátě občanského průkazu nebo řidičského průkazu, může požádat o volno za účelem splnění souvisejících občanských povinností. Tuto situaci však zákon neřadí mezi typické případy občanské povinnosti, a proto se jedná o překážku bez náhrady mzdy.[2]
(C) Zdravotní nezpůsobilost k práci
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci, zaměstnavatel by měl zvážit, zda mu nabídnout jinou práci. Pokud žádná jiná práce není k dispozici, může být situace posouzena jako překážka na straně zaměstnance bez náhrady mzdy.
(D) Doprovod dítěte do školy
Další důvod, pro který lze čerpat pracovní volno, je doprovod dítěte do školy a zpět, zejména pokud jde o první školní den. Přestože tento důvod pro pracovní volno není přímo uveden v zákoníku práce, lze využít analogii se zákonem o státní službě, který tuto možnost výslovně připouští. Podle tohoto zákona má státní zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou platu k doprovodu dítěte do školy v první školní den – smysl a účel tohoto pravidla lze obdobně aplikovat i na pracovní vztahy v soukromém sektoru vzhledem k tomu, že první školní den představuje významnou událost pro dítě i rodiče, je zaměstnavatel povinen poskytnout toto volno, aby podpořil harmonizaci rodinného a pracovního života. Zároveň nevidím legitimní důvod pro rozlišování mezi doprovodem dítěte k lékaři a jeho doprovodem do školy.
Musíme však zohledňovat i zájmy na straně zaměstnavatele, a proto tento typ volna může čerpat jeden z rodičů.
(E) Vzetí do vazby nebo výkon trestu odnětí svobody
Zaměstnanec, který je vzat do vazby nebo vykonává trest odnětí svobody, nemůže být v práci přítomen. Zaměstnavatel mu podle převažujících názorů, s nimiž souzním, musí tuto nepřítomnost omluvit, ačkoliv přímo z právních předpisů tato povinnost nevyplývá.
Závěrem
Závěrem lze zopakovat, že i právním předpisem neupravené překážky v práci mohou vést k tomu, že zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance, aniž by z ní vyvozoval jakékoliv sankce. Tento princip vyplývá nejen z judikatury, konkrétně z rozhodnutí Nejvyššího soudu (21 Cdo 4411/2007), ale také z logiky pracovněprávních vztahů, které musí respektovat práva zaměstnanců.
V tomto článku jsme stručně zmínili, co mezi takové překážky patří.
[1] Shodně BUKOVJAN, P. Jiné než právními předpisy upravené překážky v práci. Praktická personalistika č. 11-12/2019, str. 33 - 38.
[2] Viz tamtéž.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.



