Články

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedená zák. č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Stavební uzávěra, přesněji územní opatření o stavební uzávěře, má jednu důležitou funkci: pomáhá obcím chránit území před nežádoucí výstavbou do doby, než bude vydán nový územní plán, který přinese správnou regulaci území. Je upravena zejména ve stavebním zákoně.

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Lékárníci mají v řetězci osob poskytujících zdravotní péči neodmyslitelné postavení. Je jim svěřena velká škála pravomocí, ale také povinností, kterých v poslední době přibývá. S rostoucím počtem povinností souvisí také zvyšující se riziko vzniku odpovědnosti za případná pochybení.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Cílem tohoto textu je upozornit na konflikty mezi etickými standardy právní praxe a etickými standardy akademické činnosti, k nimž dochází (či může docházet) v případech, kdy je právní praxe propojována s právní teorií v téže osobě – osobě praktikujícího právního teoretika. Článek popisuje typické příklady těchto konfliktů, zkoumá ekonomické důvody, z nichž k nim dochází, a mapuje četnost případů a organizační formy, v nichž k propojení právní teorie s právní praxí v České republice dochází.

Novelou zákona č. 137/2020 Sb. byl prodloužen odklad EET do 31. prosince 2020. Nyní je tak evidence tržeb na dobrovolné bázi, od 1. 1. 2021 bude opět povinná. Novelou zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který nabyl účinnosti dne 3. června 2020, byl prodloužen odklad elektronické evidence tržeb až do konce letošního roku, tj. do 31. prosince 2020.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

V poslední době se zvyšuje počet případů, kdy zaměstnavatelé (firmy) porušují zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce). Potvrzují to nejen poznatky advokátů z praxe, na něž se často obracejí zaměstnanci o pomoc, ale i výsledky kontrolní činnosti inspektorátů práce na pracovištích.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Mnohým čtenářům se po zhlédnutí názvu tohoto článku vybaví nejmenovaná populární televizní show, nabízející různé druhy setkání odloučených lidí po mnoha letech, a to před zraky diváků ve studiu i u televizních přijímačů. Jak bude popsáno níže, v českém právním systému však „podobná služba“ existuje a poskytuje ji Ministerstvo vnitra, byť bez televizní publicity.

Žijeme ve světě, kde mezilidské vztahy nepoznaly spory, soudců proto není třeba, kde dlužníci plní své povinnosti, takže soudních exekutorů není třeba, kde se lidé nedostávají do dluhové pasti, a tak insolvenčních správců rovněž není třeba. Čtenáře jistě napadne, jak utopický takový model je.

Stále častější jsou případy rozvádějících se rodičů, jejichž děti navštěvují soukromou školu a kteří navíc k výživnému platí svým dětem také školné. Jeho výše se může často vyšplhat velmi vysoko a placení výživného zároveň s vysokým školným může být i pro vysokopříjmového rodiče, natož pro rodiče s průměrnými či nízkými příjmy, likvidační.

Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí vyjádřil k otázce, jak posuzovat (ne)soulad sjednaných úroků z prodlení s dobrými mravy. Umožňuje rekodifikovaná právní úprava sjednání úroků z prodlení v sazbě 0,5 % denně? K jakým hlediskům musí soud posuzující platnost ujednání o úrocích z prodlení přihlížet?

Nejvyšší soud dospěl v jednom ze svých posledních rozhodnutí k závěru, že sociálně-ekonomické poměry v jednotlivých regionech ČR nemohou ovlivňovat výši mzdy.

České správní soudy důsledně setrvávají na tříprvkovém testu nezbytnosti místního šetření a v této souvislosti kladou důraz na existenci konkrétních indicií a na faktický průběh místního šetření, jenž musí předchozímu podezření přesně odpovídat. Na druhou stranu, soudy už tolik nelpí na samotném formálním vymezení předmětu řízení, ať už v oznámení o zahájení řízení či v pověření ke kontrole.

V současné epidemiologicky hůře než neutěšené době je patrně snahou každého z nás (či by alespoň mělo být) pokusit se svým chováním minimalizovat riziko šíření onoho dnes už bohužel nikomu neznámého viru. Taková snaha se pak projevuje v takřka každém aspektu našich životů, komunikaci s orgány veřejné správy nevyjímaje. Ta samozřejmě fungovat musí, vir-nevir.

Příspěvek [1] je krátkým zamyšlením nad ideou demokratického právního státu, kdy je stručně pojednáno o jak o atributech právního, tak i demokratického státu. Demokratický právní stát a jeho podstatné náležitosti (tzv. materiální ohnisko) jsou klíčovým pojmem ústavní teorie.

Zaměstnanecká karta je povolení k dlouhodobému pobytu cizince ze země mimo EU na území České republiky za účelem zaměstnání. Proces jejího získání může být zdlouhavý. Usnadní vám jej důkladná příprava všech potřebných podkladů.

S přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo v českém právním řádu k nejedné významné změně. Jednou z nich bylo stanovení nového předpokladu pro započitatelnost pohledávek. Konkrétně dle ustanovení § 1987 odst. 2 obč. zákoníku jsou pohledávky „nejisté“ nebo „neurčité“ nezpůsobilé k jednostrannému započtení.

Rozsah odpovědnosti jednatele za dluhy společnosti, ve které je nebo někdy byl jednatelem, a rozsah jeho ručení svým vlastním majetkem je stále diskutovaným tématem. Za dluhy společnosti ručí jednatel svým soukromým majetkem, pokud vzniknou porušením jeho povinnosti péče řádného hospodáře a pokud společnost nedisponuje majetkem potřebným k jejich pokrytí.

Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.

Není pochyb o tom, že přepadová šetření jsou fakticky jediný účinný nástroj Úřadu vedoucí k objasnění (nejen) zakázaných dohod, které jsou mnohdy domlouvány (koordinovány) vysoce konspirativním způsobem. Nutně tak vyvstává otázka, jestli popsané závěry soudů ve věci stavebního kartelu, navazující na vývoj judikatury unijních soudů, neučinil ze šetření na místě bezzubý nástroj a tím výrazně ztížil vynucování soutěžního práva.