Dopad novely AML zákona na realitní trh
Novela AML zákona významně rozšiřuje okruh povinných osob o každého, kdo nakupuje nebo prodává nemovité věci nebo je realitním zprostředkovatelem.
Každý, kdo v rámci své podnikatelské činnosti nakupuje a prodává nemovité věci, je povinen se podřídit do 2. 3. 2021 AML zákonu. Což v praxi znamená, že je v této lhůtě povinen zejména vypracovat vlastní AML program. V případě porušení těchto povinností hrozí povinným osobám milionové pokuty.
Evropská unie vypracovala rozsáhlou legislativu, která si klade za cíl bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu a jednotlivé státy ji na základě národní legislativy implementují do svých právních řádů. Jedním ze zákonů, kterými je tato evropská legislativa implementována v České republice, je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro který se vžila zkratka AML zákon („AML zákon“).
Nicméně AML zákon neklade povinnosti každému, ale pouze osobám, které naplňují definici povinné osoby dle AML zákona a koncem minulého roku byla schválena rozsáhlá novela AML zákona, která krom jiného od 1. 1. 2021 výrazně rozšiřuje okruh těchto povinných osob, na které povinnosti AML zákona dopadají. V oblasti realitního trhu je nově povinnou osobou každý, kdo:
- nakupuje nebo prodává nemovité věci,
- je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování, jde-li o nájem, podnájem nebo pacht, však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby nebo poměrná část výnosu z nemovité věci poskytnutá propachtovateli přepočtená na jeden měsíc, případně jejich součet, dosáhne alespoň 10000 EUR.
Krom realitních zprostředkovatelů důvodová zpráva k novele AML zákona jako příklad přímo uvádí developery, a to jak fyzické, tak právnické osoby, které investují do výstavby nemovitých věcí určených k dalšímu prodeji nebo pronájmu. Povinnou osobou samozřejmě nebude obyčejný člověk, který prodává svůj vlastní byt, neboť povinnou osobou může být jen ten, kdo danou činnost vykonává v souvislosti s podnikáním.
Povinné osoby, na které AML zákon nově dopadá, mají povinnost do 60 dnů ode dne, kdy se staly povinnou osobou (v posuzovaném případě do 2. 3. 2021), podřídit se povinnostem stanoveným v AML zákoně.
Povinnosti dle AML zákona lze rozdělit do dvou kategorií: povinnosti vztahující se k určitému obchodu (např. identifikace a kontrola klienta) a povinnosti vztahující se k samotnému statusu povinné osoby. Sem řadíme zejména povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených AML zákonem, včetně písemného hodnocení rizik („AML program“).
AML program představuje systém vnitřních zásad, jejichž zavedení a uplatňování sleduje účel zmírnění a účinného řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která jsou identifikována v části hodnocení rizik, jež mohou nastat v předmětu činnosti povinné osoby a k naplnění dalších povinností stanovených AML zákonem. Jako příklad lze uvést AML směrnici, AML formulář, pravidla hodnocení rizik atd. Jedná se o poměrně komplexní set dokumentů a spadá sem např. i dostatečné proškolení zaměstnanců.
Novela AML zákona rovněž výrazně navyšuje pokuty za přestupky. Povinná osoba se dopustí přestupku mimo jiné tím, že nezavede systém vnitřních zásad dle AML zákona. Za tento přestupek ji může být uložena pokuta až ve výši 10.000.000 Kč. V případě opakovaného porušení může být pokuta ještě vyšší a v krajním případě lze povinné osobě uložit i zákaz činnosti. Proto doporučujeme povinnosti vyplývající z AML zákona nepodceňovat.
Zdroj: Nařízení EP a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. 10. 2020
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




