Správní právo

Zatímco evropská i vnitrostátní legislativa neustále zpřísňuje pravidla pro potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, aplikační praxe v České republice odhaluje hluboké systémové trhliny. Střet zákona o omezení plateb v hotovosti, AML zákona a specifické úpravy zákona o realitním zprostředkování vytváří prostor, v němž se povinnost identifikace a kontroly klienta stává v mnoha případech pouze formální proklamací bez reálného dopadu. Tento článek podrobuje kritické analýze mechanismy obcházení těchto norem a navrhuje de lege ferenda opatření k posílení transparentnosti finančních toků.

Druhý díl série o věnované kritické infrastruktuře se zaměřuje na praktické dopady zařazení subjektu na seznam kritické infrastruktury, shrnuje nové povinnosti, jako je hlášení incidentů, řízení rizik či zajištění odolnosti, stejně jako práva, která mají zajistit nepřerušené poskytování základních služeb.

Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.

Od roku 2026 je v českém právu trvalé uvazování psů považováno za týrání bez ohledu na použitý prostředek či intenzitu zásahu. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání tak výrazně zpřísnila pravidla pro chovatele a posunula posuzování od škodlivosti konkrétního způsobu uvázání k samotnému faktu dlouhodobého omezení pohybu psa.

Nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury zásadně mění dosavadní systém ochrany kritické infrastruktury v České republice. Namísto dosavadního modelu založeného na jednotlivých prvcích zavádí přístup zaměřený na subjekty poskytující tzv. základní služby. V prvním článku naší série vysvětlujeme, jak poznat, zda se na vaši organizaci může nový zákon vztahovat, co jsou základní služby a kritéria významnosti a jaký je rozdíl mezi poskytovatelem základní služby a subjektem kritické infrastruktury.

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

V nedávné době mediálním prostorem zarezonovaly zprávy o stovkách zvláštních povolení vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství, jež své držitele opravňují rybařit prakticky kdekoliv a kdykoliv bez ohledu na cokoliv dalšího. Kde takovou možnost v českém právním řádu vlastně nalezneme a jak přesně je koncipována?

Využití přímého odkazu ve veřejných zakázkách označuje situaci, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách zpravidla odkazuje přímo na konkrétní výrobky nebo dodavatele.

Právo stavby se v Česku stále častěji uplatňuje jako praktický nástroj pro výstavbu na pozemcích, které jejich vlastníci nechtějí nebo nemohou prodat – typicky obce, stát, církve či institucionální vlastníci. Zkušenosti z praxe ukazují, jak důležité je v takových případech správné smluvní nastavení, vymezení účelu pro katastr a zajištění bankovně financovatelných podmínek.

S účinností od 1. prosince 2025 vstoupila v platnost novela zákona o pyrotechnice, vtělená do zákona č. 344/2025 Sb.

Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.

Veřejné zakázky představují jeden z nejvýznamnějších institutů redistribuce veřejných prostředků. Jejich prostřednictvím veřejný sektor zajišťuje nezbytné dodávky, služby a stavební práce. Spektrum těchto plnění sahá od výstavby dopravní infrastruktury přes digitalizaci státní správy až po vybavení nemocnic. Vzhledem k tomu, že se jedná o nakládání s veřejnými rozpočty, podléhá tento proces přísné regulaci, jejímž cílem je zajistit efektivitu a transparentnost.

Můžete si na registrační značku přelepit znak EU českým lvem nebo červeným křížkem? A je to přestupek? Článek na základě aktuální judikatury NSS vysvětluje, které části registrační značky jsou z právního pohledu „nedotknutelné“ a kde naopak rozhoduje spíše její skutečná čitelnost a identifikační funkce než striktní formalismus.

S účinností od počátku roku 2026 byla v českém vnitrostátním právním řádu poprvé systematičtěji legislativně uchopena možnost provozu motorových vozidel vybavených automatizovanými funkcemi řízení. Jak ji zákonodárce pojal? To se pokusím v následujících řádcích přiblížit.

Nejpozději do 1. března mají vybrané firmy povinnost označit se za subjekty, které nově spadají pod zákon o odolnosti kritické infrastruktury (č. 266/2025 Sb.), a následně začít přijímat další opatření. A bude jich výrazně více než doposud.