Správní právo

Článek se v této první části zabývá právními, etickými a historickými aspekty eutanazie a asistovaného sebeusmrcení a dalšími rozhodovacími procesy na konci života.

Od 13. prosince 2024 platí v celé Evropské unii nové nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), které má za cíl zvýšit bezpečnost výrobků na trhu a lépe chránit spotřebitele, jakož i zajistit rovné podmínky pro podniky. Toto nařízení nahrazuje starší Směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a reaguje na nové výzvy spojené s globalizací, digitalizací a moderními obchodními modely.

Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července 2024 se jedním slovem nepovedla a byla zrušena. Co se bude dít v přechodném období vývoje nových systémů a jaký to bude mít dopad na české stavebnictví?

Nedávno mne jeden student nepřímo upozornil, že i v dnešní době stále existují komunální politici, kteří používají jako svou (pracovní, veřejnou) e-mailovou adresu, svoji soukromou „freemailovou e-mailovku“.

Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost významné změny týkající se vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (ÚSC) a nových povinností vzdělávacích institucí. Novelou zákona o úřednících ÚSC dochází ke zjednodušení některých procesů, zavádí se však i nová pravidla, která musí vzdělávací instituce dodržovat, pokud chtějí v této oblasti nadále působit. Mezi stěžejní změny patří úprava podmínek akreditací, jejich platnost a sankce v případě porušení pravidel. Pojďme si představit, co přesně novela přináší.

Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR) je novým klíčovým nástrojem v právním rámci EU v boji o bezpečnost výrobků, který od 13. prosince 2024 nahrazuje současnou směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a směrnici o výrobcích napodobujících potraviny.

V internetovém prostředí se recentně začal výrazně častěji objevovat obchodní model „consent or pay“, který lze do češtiny přeložit jako „souhlas, nebo zaplať“.

Řada případů z posledních let dokládá, že přijetí pravidel pro spolupráci měst s developery, kteří do měst přicházejí s novými stavebními záměry, pomáhá samosprávám efektivně řešit jejich udržitelný rozvoj. Developeři často vítají nastavení jasných a transparentních podmínek pro všechny, samosprávy zase díky zásadám získávají část prostředků na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, včetně občanské vybavenosti, jako jsou třeba školy, parky a další. Případ Kutné Hory a developerské společnosti MARLO však ilustruje, co se stane, když se pravidla přijmou bez kvalitní přípravy celého procesu na straně města.

Od ledna 2026 vstoupí v účinnost novela zákona o státní službě, jejímž důsledkem bude přechod nejvyššího státního úředníka pod Úřad vlády. Tato změna, schválená Poslaneckou sněmovnou (sněmovní tisk č. 673/0 dne 16. 4. 2024. Senát má lhůtu na projednání do 12.12.2024), znamená zásadní přenastavení kompetencí v rámci řízení státní správy.

Každý, kdo je subjektem údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“)[1] a kdo se zároveň domnívá, že jeho práva na ochranu osobních údajů nejsou dostatečně respektována, má právo podat v souladu s článkem 77 GDPR stížnost u tzv. dozorového úřadu.

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 3. Novela zavádí akumulaci elektřiny a takzvanou agregaci flexibility, která sdružuje výrobu a spotřebu elektřiny kvůli vyrovnávání a stabilizaci zatížení sítě. Návrh zároveň doplňuje i některá ustanovení ke sdílení elektřiny. Poslanci ve čtvrtek a pátek diskutovali o pěti desítkách pozměňovacích návrhů.

Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.

Jako vlastníkovi pozemku se vám může stát, že územní plán obce, kde se místo nachází, stavbu neumožňuje. Přesto lze situaci řešit změnou územního plánu. Tento proces se však nedávno změnil a je důležité vědět, co vás čeká.

Novela zákona o vojácích z povolání je nyní v připomínkovém řízení, což znamená, že se nacházíme v klíčové fázi legislativního procesu. Tento návrh přináší řadu zásadních změn, které mají za cíl modernizovat a zefektivnit nábor a řízení lidských zdrojů v armádě České republiky.

Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?

Nový stavební zákon přinesl povinnost používat digitální informační systémy při územním plánování a povolování staveb. Tyto systémy však stále vykazují řadu chyb, které komplikují procesy a mohou způsobit škody stavebníkům, obcím i dalším osobám.

Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.

V legislativním procesu se nachází významná novela zákona č. 361/2003 Sb., týkající se služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tato novela představuje komplexní změnu, která reaguje na dlouhodobé potřeby modernizace a přizpůsobení služebního poměru současným společenským podmínkám a odstraňuje duplicity správního řízení.

Článek se zabývá nedostatky v dosavadní praxi Ministerstva zdravotnictví při rozhodování o odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s právem.

Reklama na léčivé přípravky je vysoce regulovanou oblastí, nad níž vykonává dohled Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jak se za poslední roky vyvíjí jeho dozorová činnost? Dochází k úbytku podnětů a snižování pokut? Nebo je to přesně naopak? A co by si z aktuální statistiky měli odnést provozovatelé lékáren?

Podnikatelé mohou být ze strany živnostenského úřadu a finančního úřadu podrobeni různým kontrolám. Na co si dát pozor a jak se na ně připravit?

Novela zákona o úřednících územních samosprávných celků přináší významné změny i pro státní službu. Propustnost mezi státní službou a územní samosprávou je dlouhodobě žádoucím cílem, který podporuje flexibilitu a profesní rozvoj úředníků, ale i státních zaměstnanců. Nová právní úprava tento trend dále posiluje a přináší několik významných změn.

Česká republika stojí před klíčovou výzvou transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům, ve které sehraje významnou roli mimo jiné i propojování větších výrobců energie z obnovitelných zdrojů s těmi, kteří by zelenou energii rádi odebírali, typicky výrobními nebo jinými většími firmami.

Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.

S účinností od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost nový zákon č. 196/2024 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který přináší několik zásadních změn mimo jiné v oblasti vstupního vzdělávání úředníků.