Systémové riziko podjatosti

Judikatura k problematice systémové podjatosti bude nejspíš narůstat, jak se bude tuto námitku v řízeních pokoušet použít čím dál více odpůrců různých veřejných projektů. Pojďme si povědět, proč tato námitka neuspěla u Krajského soudu v Českých Budějovicích, v letošním případu sp. zn. 65 A 3/2025, ve věci výstavby zařízení pro energetické využití odpadu. Podle žalobců měli být podjati všichni zaměstnanci kraje, jelikož hejtman tento záměr veřejně podporoval.

Je důležité uvést, že podle § 14 odst. 2 správního řádu není úřední osoba vyloučena, pokud pochybnost o její nepodjatosti je vyvolána toliko jejím služebním poměrem, pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku. K systémovému riziku podjatosti je tedy třeba existence dalších závažných skutečnostní, které by naznačovaly zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání úředních osob.

Soud nepovažoval z pohledu rizika systémové podjatosti za problematické mediální vyjádření hejtmana, jelikož veřejná vystoupení politiků jsou v případě místně důležitých nebo kontroverzních staveb běžným jevem – politická vyjádření tak nelze automaticky považovat za důvod podjatosti úředníků vystupujících v zaměstnaneckém či obdobném poměru vůči korporaci, kterou tito političtí představitelé zastupují.

Usnesení Krajského soudu v ČB sp. zn. 65 A 3/2025