Jak od ledna 2024 funguje povolování větrných a solárních elektráren
Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 vytvářejí pro povolování a umisťování větrných a solárních elektráren už od 1. ledna 2024 mix nových podmínek, které by měly realizaci projektů usnadnit a které shrnují v tomto článku Frank Bold Advokáti. Řada projektů nebude například nově potřebovat EIA.
OZE na nezastavěném území
Důsledkem Lex OZE 1 už od počátku roku 2023 je, že výrobny OZE o instalovaném výkonu 1 MW a více mohou být za určitých podmínek umístěny do nezastavěného území bez změny územního plánu.
Nově o VTE nad 1 MW a FVE nad 5 MW rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad
Výraznou změnou účinnou v důsledku nového stavebního zákona od 1. ledna 2024 je částečná integrace územního a stavebního řízení do jednotného řízení o povolení záměru. Správním orgánem pro výrobny OZE včetně FVE nad 5 MW a VTE nad 1 MW je nově speciální Dopravní a energetický stavební úřad. Právě ten bude tedy nově mimo jiné rozhodovat o tom, jestli je umístění výrobny elektřiny možné v nezastavěném území.
Co mění novela liniového zákona
K tomu, aby se liniový zákon vztahoval na projekty OZE, je nutné naplnit specifické podmínky zákona, což v praxi znamená, že pro většinu energetických projektů novela zákona mění jen dílčí věci. Zejména jde o zkrácení lhůt k podání žalob, specifickou úpravu doručování písemností nebo ustanovení opatrovníka v případě smrti účastníka. Liniový zákon dále obsahuje specifickou úpravu k povolování a vyvlastňování, která se vztahuje na výrobny elektřiny o instalovaném výkonu 100 MW a více.
Stavění menších větrných parků bude možné bez EIA
Zásadní je novela zákona o posuzování vlivů, ze které vyplývá, že nově nebude potřeba provádět zjišťovací řízení, ani řízení EIA u menších větrných parků do tří kusů turbín za předpokladu, že nebudou umístěny v chráněných lokalitách a že do tří kilometrů není umístěna jiná stávající nebo už připravovaná turbína.
Projekty OZE budou nadále ve veřejném zájmu
Na konci roku 2022 vstoupilo v platnost nařízení Rady EU 2022/2577, které stanovilo rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů - všechna tato zařízení jsou podle nařízení považována za projekty převažujícího veřejného zájmu ve vztahu k vyjmenovaným ustanovením směrnic EU. Nařízení bylo zavedeno na 18 měsíců, tedy do poloviny roku 2024.
Nová evropská směrnice RED III obsahuje stejnou úpravu a stanoví povinnost zakotvit ji členskými státy do vnitrostátní legislativy - zavedení presumpce převažujícího veřejného zájmu projektů OZE by měli čeští zákonodárci splnit do února 2024.
Akcelerační zóny až v roce 2026
Všichni na ně čekáme. Proces umisťování a povolování OZE by v takzvaných akceleračních zónách ve vybraných lokalitách Česka měl být zjednodušený a urychlený (zejména s ohledem na výjimku z povinnosti zajistit stanovisko EIA, stanovení lhůt pro maximální délku povolovacích procesů a fikci souhlasu).
Mapování vhodných lokalit by mělo dle směrnice proběhnout nejpozději do poloviny roku 2025. Samotné akcelerační zóny pak mají být vymezeny nejpozději do začátku roku 2026.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
