Směrnice o transparentnosti odměňování
Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování posiluje uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Reaguje na přetrvávající rozdíl ve výdělcích žen a mužů a především na praktické bariéry jako jsou netransparentní systémy odměňování, nejasnosti v pojmu práce stejné hodnoty a nedostatek informací, bez nichž se pracovníci obtížně domáhají svých práv.
Směrnice používá pojem ‚pracovník‘ pro osoby v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu dle vnitrostátního práva a zahrnuje i jiné netypické formy zaměstnávání, pokud naplňují znaky pracovněprávního vztahu. V českém právu již existuje povinnost rovného zacházení a rovné odměny, avšak pojetí hodnoty práce se liší. Česká úprava posuzuje hodnotu práce podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a též pracovních podmínek, výkonnosti a výsledků. Směrnice pak naproti tomu akcentuje dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky.
Z hlediska povinností zavádí směrnice povinnost transparentnosti před vznikem pracovního vztahu (uvedení počáteční odměny či rozpětí v inzerci, zákaz dotazů na mzdovou historii, genderově neutrální nábor), dále vnitřní transparentnost kritérií odměňování a široce pojaté právo na informace. V rámci tohoto práva na informace bude zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost muset písemně sdělit individuální úroveň odměny a průměrné úrovně v kategoriích pracovníků rozlišené podle pohlaví.
Vedle toho přichází povinnost reportování rozdílů v odměňování státním orgánům, povinně pro zaměstnavatele nad 100 zaměstnanců. Pokud jde o reportování, počítá se s tím, že budou stanoveny intervaly jeden až tři roky, ve kterých budou mít zaměstnavatelé podle počtu zaměstnanců povinnost zprávu o rozdílech v odměňování vyhotovit.
Transpozice má – nedojde-li k odkladu anebo neuplatní-li se pro Českou republiku výjimka – proběhnout do června 2026 a první povinný reporting se tedy má vztahovat již na celý rok 2026 a bude platit pro zaměstnavatele s více než 150 pracovníky, proto je potřeba se na otázku odměňování podívat již nyní a kriticky vyhodnotit, zda je systém odměňování na různých úrovních zaměstnavatele transparentní a rovný zároveň.
Směrnice reportovací povinnost nestanoví pro zaměstnavatele s méně než 100 pracovníky, není však vyloučeno, že se tato povinnost vztáhne na základě vnitrostátních právních předpisů také na tyto kategorie zaměstnavatelů.
Zaměstnavatelům tak doporučujeme včas definovat jednotlivé kategorie pracovníků a případně upravit metodiku hodnocení práce tak, aby byla genderově neutrální a opírala se o jasná, auditovatelná kritéria. Dále doporučujeme věnovat pozornost náborovému procesu včetně inzerce.
S bližším rozpracováním konkrétních postupů a nastavením či dotazy k této problematice Vám rádi pomůžeme.
Zdroj:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentním odměňování
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?



