Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně

Jednou z chystaných změn je, že nové žádosti podané během tzv. fikce pobytu budou automaticky považovány za nepřijatelné. Cizinci tak ztratí možnost reagovat na nečekané životní změny během řízení. Jaký je pro to důvod a jak se změní dosavadní praxe?

1. Co je fikce pobytu?

Fikce pobytu je klíčový institut českého migračního práva. Nejlépe se vysvětluje na příkladu:

Manželé Gabriel a Valentina jsou občané Ekvádoru. Oba v České republice pobývají na základě zaměstnanecké karty, což je povolení k pobytu vydané za účelem zaměstnání. Gabrielovo povolení je platné do 31.10.2025. Dne 15.10.2025 podá žádost o prodloužení doby platnosti povolení. Ministerstvo vnitra má na rozhodnutí o jeho žádosti lhůtu 60 dnů. Dne 01.12.2025 Gabriel uvidí v informačním portálu, že byla jeho žádost schválena. Objedná se na první volný termín focení na nový průkaz, což je 26.01.2026. Hotový průkaz si vyzvedne dne 09.02.2026, čímž je řízení o žádosti dokončeno.

V období od 01.11.2025 do 09.02.2026 Gabriel v ČR pobýval a pracoval legálně, neboť se na něj vztahovala fikce pobytu – díky včasně podané žádosti se jeho dosavadní povolení k pobytu považovalo za platné. Zjednodušeně řečeno, fikce pobytu je v zákoně proto, že

1. cizinec musí mít k pobytu na území ČR povolení,
2. povolení k pobytu se vydává na určitou dobu platnosti,
3. cizinec může podat žádost o prodloužení doby platnosti až do posledního dne platnosti dosavadního povolení, a
4. ministerstvo z praktických důvodů nemůže o žádosti rozhodnout okamžitě, na rozhodnutí má lhůtu v řádu měsíců.

K bodu 3 je nutné upřesnit, že cizinec nemusí žádat jen o prodloužení doby platnosti dosavadního povolení (jako žádal Gabriel o prodloužení zaměstnanecké karty), ale může žádat o vydání nového povolení (za jiným účelem, např. podnikání nebo studium). Praktický důsledek vyhovění žádosti je sice v obou případech stejný – cizinci se „prodlouží pobyt” a bude dál v ČR pobýval legálně – zákon ale mezi těmito žádostmi rozlišuje.[4]

Rozlišujeme dva základní typy fikcí. Výše uvedený příklad nám představil první typ, což je fikce, která udržuje v platnosti vydané povolení. Díky ní může cizinec v ČR zůstat i v době, kdy uplynula platnost jeho předchozího povolení, pokud včas požádal o nové a ministerstvo o žádosti ještě nerozhodlo. Do právní moci nového povolení se to dosavadní považuje za platné. O tomto typu fikce je tento článek. Nejběžnější podoba tohoto typu fikce je upravena v § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců (ZPC)[5]. Toto ustanovení se vztahuje na občany třetích zemí, tedy nikoliv na občany EU a jejich rodinné příslušníky.

Druhým typem fikce se tento článek nezabývá, ale pro úplnost uvádím, že se jedná o fikci existence vydaného povolení, o jehož vydání má být teprve rozhodnuto. Jednoduše řečeno, zákon během řízení o žádosti předstírá, že požadované povolení k pobytu již bylo vydáno. Příkladem může být žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU (§ 87y ZPC). Tento typ fikce nemusí vzniknout jen podáním žádosti, ale například i narozením cizince na území (§ 88 ZPC).

2. Podání žádosti během fikce – současný stav

2.1 Problém

Zákonná úprava pobytu cizinců je komplikovaná, tudíž nepřekvapí, že se vyrojila řada otázek i kolem fikce pobytu.[6] Karel Moravec již v roce 2013 jako jeden z hlavních problémů tehdejší úpravy označil otázku přípustnosti podání nové žádosti během fikce.[7] Může cizinec během fikce podat žádost o vydání nového povolení k pobytu?

Moravec navrhoval tuto možnost zakázat. Chtěl tak předejít zneužívání fikce řetězením žádostí, tj. situaci, kdy by cizinec během fikce podával opakovaně další žádosti, čímž by vytvořil neukončitelný řetěz povolení k pobytu.[8] V případě zásadní změny okolností by ale mělo být dle Moravce umožněno změnit obsah podané žádosti.

Přípustnost podání nové žádosti během fikce pobytu je doposud sporná, což má nový cizinecký zákon změnit. Než se k tomu ale dostaneme, je potřeba vysvětlit, proč by cizinec vůbec žádost během fikce podával.

2.2 Proč podávat žádost během fikce?

Systém dlouhodobých víz a dlouhodobých pobytů (tj. povolení k pobytu, kterých se tato problematika týká) je v českém právu založen na zásadě účelovosti: cizinci je povolení k pobytu vydáno za určitým účelem, který vyžaduje cizincovu přítomnost na území. Takovým účelem může být třeba studium, zaměstnání, soužití s rodinou nebo podnikání.[9] Cizinec musí po vydání povolení deklarovaný účel skutečně plnit.[10] Neplnění účelu může vést ke zrušení povolení, neprodloužení doby platnosti povolení či nevydání nového povolení.

Pokud se tedy cizinec dostane do situace, kdy deklarovaný účel neplní, musí co nejdříve podat žádost o vydání nového povolení (§ 45 ZPC). Jinými slovy, pokud je schopen odůvodnit potřebu pobývat v ČR jiným důvodem, má možnost na tento alternativní účel svůj pobyt navázat.

Pro lepší pochopení se vraťme zpátky k výše uvedenému příkladu s Gabrielem. Nyní ale nepůjde vše tak hladce:

Gabriel má zaměstnaneckou kartu platnou do 31.10.2025 a dne 15.10.2025 podá žádost o prodloužení její platnosti. Ačkoliv má ministerstvo na rozhodnutí lhůtu 60 dnů, v pátek 27.02.2026 stále není rozhodnuto. Téhož dne mu zaměstnavatel dá výpověď, neboť společnost ruší svoji českou pobočku. Jeho pracovní poměr tak skončí po uplynutí výpovědní doby dne 27.04.2026. Gabriel musí co nejdříve nahlásit nového zaměstnavatele ministerstvu, jinak bude jeho žádost zamítnuta. Nedaří se mu ale najít novou práci. Kamarád mu řekne, že když má jeho manželka Valentina také v ČR povolený pobyt, může požádat o vydání povolení k pobytu za účelem soužití s rodinou.

Je to právě nepředvídatelná změna, která cizince přinutí k podání žádosti během fikce. V pobytových řízeních běžně dochází k průtahům[11] a změna životní situace během fikce proto není nic výjimečného.[12]

Dále se může stát, že cizinec ani neví, o jaké povolení včas žádat:

Samira je z Egypta a v ČR studuje vysokou školu. K tomu jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s platnosti do 31.08.2025. Termín poslední části státnic jí univerzita bohužel stanovila až na 15.09.2025. Ona ale musí podat pobytovou žádost včas, tedy před koncem svého povolení dne 31.08.2025. Samira je objednána na pracoviště ministerstva k podání žádosti na den 29.08.2025, ale tou dobou ještě neví, zda studium úspěšně dokončí, zda v něm bude pokračovat, případně – pokud se jedná o poslední opravný termín zkoušky – zda nebude ze studia vyloučena. Co když podá žádost, která po státnicích již nebude odpovídat jejímu účelu pobytu?

2.3 Současný stav

Popsané situace je v současné praxi možné vyřešit tak, že cizinec podá žádost o nové povolení k pobytu během fikce pobytu. Gabriel by požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Samira by po úspěšných státnicích podala žádost o zaměstnaneckou kartu. Takový postup doporučují pracovníci ministerstva cizincům na pracovištích, po telefonu či e-mailem. Dokonce jej lze najít v odůvodnění rozhodnutí.[13]

V řízeních před soudy ale může být situace jiná – ministerstvo může argumentovat, že během fikce pobytu nelze na území ČR podat žádost o vydání povolení k pobytu. Žádost je nepřijatelná dle § 169r odst. 1 písm. c) ZPC, neboť fikce pobytu není „plnohodnotným” povolením k pobytu, a jejím účelem není umožnit cizinci podávat další žádosti. Soudy tuto argumentaci v poslední době akceptují.[14] Vývoj judikatury v této otázce a řadu dalších aspektů pobytové fikce již precizně analyzoval Filip Černý; v podrobnostech proto vřele doporučuji jeho práci.[15]

Pro naše účely lze shrnout, že ministerstvo v současné době „zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.”[16] Cizinec se může řídit doporučením pracovníků ministerstva a podat žádost během fikce, aby následně obdržel usnesení o zastavení řízení, neboť jeho žádost je nepřijatelná. Nejasnost správní praxe je pochopitelně nežádoucí, neboť vytváří prostor pro libovůli – pobytová situace cizince je závislá na tom, zda k němu bude ministerstvo vstřícné. Nový cizinecký zákon (NCZ) se k otázce staví jednoznačně.

3. Navrhovaná úprava

3.1 Žádost podaná během fikce bude výslovně nepřijatelná

NCZ fikci pobytu obecně upravuje v § 229 odst. 1 NCZ,[17] a to velmi podobně jako ZPC. Na rozdíl od ZPC ale nová úprava obsahuje § 235 NCZ, který podání žádosti během fikce výslovně vylučuje.[18] Žádost bude vyhodnocena jako nepřijatelná podle § 591 odst. 2 písm. d) NCZ. Nepřijatelnost žádosti znamená, že se na žádost hledí, jakoby nebyla vůbec podána. Řízení není zahájeno.[19]

V budoucnu by zmíněné případy mohly končit třeba takto:

Gabriel se doma na počítači přihlásil do svého cizineckého účtu, aby dle rady kamaráda podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Tlačítko k podání žádosti ale v systému zmizelo.[20] Když zavolal na infolinku ministerstva, bylo mu sděleno, že je na fikci a podat žádost nemůže.

Samira se ohledně své situace obrátila na studijní oddělení univerzity. Poradili jí, aby před koncem platnosti povolení k pobytu podala žádost o prodloužení dosavadního studijního pobytu,  když je přeci stále studentkou. V září úspěšně obhájila diplomovou práci a další den šla na pohovor k budoucímu zaměstnavateli. Personalista jí oznámil, že ji nemůžou vzít, neboť na fikci pobytu již nemůže změnit svůj účel pobytu na zaměstnání.

Zákaz podání žádosti během fikce je výrazné omezení práv cizinců legálně pobývajících na území ČR. Ministerstvo si samo zakazuje postup, kterým dnes popsané situace úspěšně řeší. Očekával bych, že změnu přesvědčivě odůvodní a nabídne náhradní řešení.

3.2 Proč má být žádost nepřijatelná?

V důvodové zprávě se k § 235 NCZ dozvídáme: „Nově se výslovně stanoví, že žádost o jiné pobytové oprávnění nelze podat v době, kdy cizinec na území pobývá sice oprávněně, ovšem již pouze na základě ustanovení této hlavy. Podle tohoto ustanovení je taková žádost nepřijatelná. Tento důvod nepřijatelnosti je také uveden v § 591 návrhu.”[21] Důvodová zpráva tedy pouze přeříkává znění zákona, aniž bychom se dozvěděli cokoliv o smyslu, účelu či potřebnosti ustanovení.

K ustanovení § 591 NCZ důvodová zpráva uvádí: „Novinkou je nepřípustnost žádosti v případě, že je podávána cizincem, který na území pobývá na základě oprávnění podle § 227 (§ 229 navrženého znění, pozn. autora) návrhu, tedy v době, kdy se jeho dosavadní oprávnění k pobytu za platné již pouze považuje. Ve smyslu § 233 (§ 235 navrženého znění, pozn. autora) návrhu totiž v době, kdy je cizinec oprávněn pobývat na území pouze na základě tzv. fikce není oprávněn podat žádost o jiné pobytové oprávnění. Tento důvod nepřijatelnosti dopadá pouze na žádosti o pobytová oprávnění adresovaná ministerstvu.”[22]

Víc toho k navrhované změně v důvodové zprávě není. Je to v souladu s legislativními pravidly vlády?[23] Domnívám se, že nikoliv. Z citovaných pasáží se alespoň dozvídáme, jak ministerstvo o fikci pobytu uvažuje. Všimněme si, kolikrát je v citacích použito slovo pouze a v jakém významu. Navrhovatel fikci vnímá jako cosi nižší právní kvality než „skutečný” povolený pobyt. Jedná se tedy o stejný pohled, jaký ministerstvo zastává u soudů. Jenže pokud zákon říká, že se něco považuje za X, lze z toho bez dalšího dovodit, že to něco má jiné kvality, než X?[24]

V rámci odborných diskuzí k NCZ ministerstvo uvedlo, že smyslem je zabránit zneužití fikce jejím řetězením. Ministerstvo tedy přebírá již zmíněnou Moravcovu argumentaci z roku 2013. Bylo by samozřejmě absurdní, kdyby cizinec v době trvání fikce podával další a další žádosti a každá taková žádost zakládala novou fikci – pobyt cizince by nešlo ukončit. Již v roce 2015 na toto riziko reagoval zákonodárce novelou, která ve shodě s tehdejší judikaturou stanovila, že žádost podaná během fikce již další fikci nezakládá (§ 47 odst. 11 ZPC). Ať podá cizinec během fikce žádostí kolik chce, právní mocí negativního rozhodnutí o původní žádosti (té, kterou podal včas a která fikci založila), je pobyt ukončen.

Přesvědčivý důvod pro zákaz neznáme.

3.3 Řešení?

Půjde nějak zabránit tomu, aby Gabriel a Samira o své pobyty nepřišli?

Za normálních okolností by se nabízelo žádat o změnu obsahu podané žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu. To je ostatně i způsob, kterým Moravec navrhoval zákaz podání žádosti během fikce vybalancovat. Změnu obsahu žádosti ale zakazuje § 538 NCZ.[25]

Dále existuje institut opožděné žádosti dle § 228 odst. 3 NCZ, ale k jeho úspěšnému využití by cizinec musel tvrdit a prokázat, že včasnému podání žádosti zabránily důvody na jeho vůli nezávislé. Lze si jen těžko představit scénář, ve kterém by ministerstvo toto ustanovení vztáhlo i na situace podání žádosti během fikce.

Cizinec by se mohl chránit preventivním podáním několika různých žádostí před koncem platnosti povolení k pobytu. Bylo by paradoxní, kdyby NCZ, který má za cíl „snížit administrativní zátěž na straně úřadu i cizince”[26], způsobil pravý opak. Navíc není jisté, zda cizinecký účet vůbec souběh řízení o více žádostech umožní.

Gabrielovi proto zaměstnanecká karta zanikne po 90 dnech od skončení pracovního poměru (§ 175 NCZ). Samiry pobyt skončí zastavením řízení, ledaže by urychleně nastoupila ke studiu nějaké vysoké školy. Cizinci budou moci požádat o vydání nového povolení k pobytu na zastupitelském úřadě. Kromě zbytečných nákladů a životních komplikací to znamená také přerušení doby pobytu pro účely žádosti o trvalý pobyt.[27] Zbytečná administrativní zátěž vznikne i na straně českých správních orgánů.

4. Závěr

Je omezování procesních práv cizinců tím správným nástrojem ke snížení administrativní zátěže ministerstva? Můžeme se spolehnout na to, že digitalizace procesu odstraní průtahy, cizinci budou podávat žádosti o prodloužení s dostatečným předstihem a vždy zvolí ten správný účel?

Smyslem novelizace je konstruktivním způsobem reagovat na známé problémy a implementovat dobrou praxi. Moderní cizinecký zákon by měl vyřizování pobytových záležitostí usnadňovat všem aktérům. Pokud je tedy nutné do pravidel fikce zasahovat, zákaz podání žádosti by měl být vyrovnán možností změnit obsah žádosti. Za jasně definovaných podmínek a prostřednictvím cizineckého účtu by to nemuselo nutně znamenat zvýšenou administrativní zátěž.

Pokud chceme, aby se cizinci integrovali do české majority, neměli bychom je od začátku vyčlenit do separátního a bezdůvodně přísného systému.

---

[1] Verze schválená vládou dne 16.03.2026. ODok Portál – VeKLEP: Návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon). Dostupné z: https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDQ6FEQB9. [cit. 25.03.2026].

[2] Jedná se totiž o oblast migračního práva, která je pro českou veřejnost alespoň trochu pochopitelná. Např. ŠVIHEL, P. Nový cizinecký zákon zkomplikuje život smíšeným rodinám. Seznam Zprávy, 4. 7. 2026. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-novy-cizinecky-zakon-zkomplikuje-zivot-smisenym-rodinam-309464. [cit. 04.07.2026]. PAUSZ, M. Znevýhodní chystaný zákon některé cizince? Otestuje se na nich digitalizace, varuje právník. CNN Prima NEWS, 17. 6. 2026. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/povede-chystany-zakon-k-znevyhodneni-cizincu-otestuje-se-na-nich-digitalizace-varuji-experti-514397 [cit. 04.07.2026].

[3] K tomu více obecně SIMA ČR. Stanovisko Sdružení imigračních advokátů v České republice k návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců (2026). 30.04.2026. Dostupné z: https://simacr.cz/stanovisko-nzpc2026. [cit. 21.06.2026].

[4] Důvodem je, že povolení k pobytu, o kterých je v tomto článku řeč, se z pravidla vydávají za určitým účelem. K tomu se ještě vrátíme.

[5] Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

[6] Kupříkladu samotné ustanovení § 47 odst. 4 ZPC řeší tři různé pobytové situace: přechod z dlouhodobého víza na dlouhodobý pobyt, prodloužení doby platnosti stávajícího povolení k dlouhodobému pobytu a vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu (změnu účelu pobytu).

[7] MORAVEC, K. Fikce platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu po uplynutí doby platnosti tohoto pobytového oprávnění. In: JÍLEK, D. a POŘÍZEK, P. (ed*.*). Sborník ze semináře. Pobyt cizinců: vybrané právní problémy. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2014, s. 170. ISBN 978-80-87949-02-3.

[8] To bylo později vyřešeno pravidlem, že žádost podaná během fikce již fikci nevytváří, k čemuž se také ještě dostaneme.

[9] Některé účely jsou zákonem pojmenované a mají svoji speciální úpravu, v zásadě se ale jedná o neuzavřený výčet.

[10] Viz např. rozsudek NSS ze dne 30.04.2026, č. j. 4 Azs 176/2024-37. K tomu více HONUSKOVÁ, V. FLÍDROVÁ, E. a ZAIMOVIĆ, E. (ed.). Migrační právo. Praha: Právnická fakulta UK, 2025, s. 118. ISBN 978-80-7630-057-6.

[11] Až třetina řízení o pobytových žádostí podávaných na území je vyřizována po lhůtě, viz Důvodová zpráva k novému cizineckému zákonu, s. 292. Dostupné z: https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDQ6FEQB9. [cit. 03.05.2026].

[12] Viz Připomínky veřejného ochránce práv k návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon) ze dne 08.06.2023, č. j. KVOP-21786/2023/S, bod 49.

[13] Viz usnesení ministerstva ze dne 26.02.2026, č. j. OAM-30076-12/DP-2025, kterým bylo cizinci na fikci pobytu zastaveno řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání: „Nad rámec výše uvedeného správní orgán uvádí, že jelikož účastník řízení na území ČR úspěšně absolvoval studium na vysoké škole dle ust. § 64 zákona č. 326/1999 Sb., je oprávněn podat žádost o vydání dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání/zahájení podnikání v době do pravomocného rozhodnutí o této žádosti.”

[14] Např. rozsudky NSS ze dne 22.11.2017, č. j. 1 Azs 268/2017-22, ze dne 24.04.2019, č. j. 6 Azs 36/2019-19, nebo ze dne 24.04.2026, č. j. 5 Azs 264/2025-37.

[15] ČERNÝ, F. Povaha pobytu cizince na tzv. fikci dle § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. O jaké oprávnění se jedná a jak se k němu staví judikatura? In: JÍLEK, D. a POŘÍZEK, P. (ed*.*). Ročenka uprchlického a cizineckého práva 2024. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 2025, s. 132. ISBN 978-80-7631-160-2.

[16] CIMRMAN Jára, SVĚRÁK Zdeněk. Akt. Divadlo Járy Cimrmana. Premiéra 04.10.1967.

[17] „*Pokud doba pobytu na základě dlouhodobého víza nebo dlouhodobého pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o prodloužení dlouhodobého víza nebo o žádosti o udělení nebo prodloužení dlouhodobého pobytu, považují se dosavadní dlouhodobé vízum nebo dlouhodobý pobyt za platné do nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti (…).*”

[18] „Na žádost o udělení jiného oprávnění k pobytu, kde podmínkou podání žádosti je pobyt občana třetí země na území na základě dlouhodobého víza, dlouhodobého pobytu nebo oprávnění pobývat bez víza, podávanou občanem třetí země v době, kdy na území pobývá podle této hlavy, se hledí, jako by nebyla podána.” Zmíněnou hlavou je hlava IV části čtvrté NCZ. Jedná se o hlavu nazvanou Společná ustanovení o prodlužování doby pobytu a o zachování oprávněnosti pobytu. Během fikce tak bude moci cizinec žádat pouze o povolení k pobytu určená k řešení zcela výjimečných situací, např. dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území podle § 217 NCZ, oprávnění k pobytu pro dítě narozené na území dle části osmé NCZ, osvědčení o strpění na území dle § 326 NCZ nahrazující současné vízum za účelem strpění. Dále bude možné žádat o povolení dle části páté a šesté NCZ, která určená pro rodinné příslušníky občana EU nebo občana ČR.

[19] Zajímavostí je, že dle NCZ správní orgán nepřijatelnou žádost cizinci vrací spolu se všemi doloženými podklady, kromě uhrazeného poplatku. Ten si nově ponechá. Viz důvodová zpráva k NCZ, s. 554.

[20] Jedná se samozřejmě o poněkud dystopický scénář. Zatím nevíme, jak přesně bude elektronický systém vypadat. Nepřijatelné žádosti může systém přijmout k běžnému vyřízení úředníkem. Na výsledku to ale nic nemění.

[21] Důvodová zpráva k NCZ, s. 426.

[22] Důvodová zpráva k NCZ, s. 553. Totéž je pak ještě jednou zmíněno na s. 554.

[23] Čl. 9 odst. 4 LPV: „Zvláštní část důvodové zprávy obsahuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona, vysvětlení jejich účelu, principů, nezbytnosti, případně obsahuje i srovnání s platným právním stavem. Zvláštní část důvodové zprávy dále v odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona obsahuje popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností. Do odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení se nepřejímá text těchto ustanovení, ani text a argumentace, obsažené v obecné části důvodové zprávy.”

[24] Otázkou je tedy samotná podstata právní fikce, k čemuž opět doporučuji článek Filipa Černého.

[25] „Žadatel není oprávněn měnit obsah žádosti ani požádat o povolení změny obsahu žádosti podané ministerstvu v případě, že změna spočívá v a) druhu požadovaného oprávnění k pobytu, b) druhu požadovaného cestovního dokladu, c) účelu dlouhodobého víza nebo dlouhodobého pobytu (…).“ Opět se jedná o drastický zásah, který je ale v důvodové zprávě odůvodněn velmi vágně a nelogicky. V tomto kontextu je zajímavé, že NSS v rozsudku ze dne 01.12.2021, č. j. 6 Azs 398/2020-34, naopak zdůraznil, že základní zásady správního řízení správním orgánům ukládají volit takové postupy, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co nejméně zatěžovaly. Je-li možné situaci řešit připuštěním změny obsahu původní podané žádosti, není případné odkazovat cizince na podání nových žádostí.

[26] Důvodová zpráva k NCZ, s. 293.

[27] Ve prospěch cizince by šlo argumentovat, že vydání nového povolení před skončením fikce by mohlo kontinuitu zachovat. Pro tento případ je ale v návrhu § 247 písm. d) NCZ, dle kterého se pobyt na fikci nezapočítává pro účely trvalého pobytu, ledaže by byla žádost později schválena. Jedná se o pravidlo, které dříve bylo i v ZPC, ale novelou č. 173/2023 Sb. byl předmětný § 68 odst. 3 písm. f) ZPC změněn. Důvodová zpráva k NCZ k tomu nic neuvádí.