Články s tagem: rovnost
Směrnice o transparentním odměňování je za dveřmi. Jak se vyhnout sporům se zaměstnanci i pokutám
Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?
Směrnice o transparentnosti odměňování
Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.
Diskriminace na základě rodičovství končí: přelomový nález Ústavního soudu
Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.
Zásada rovného odměňování: rozsudek 21 Cdo 2000/2024 a implementace nové směrnice EU
Zásada rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je jedním z klíčových principů pracovního práva, který chrání práva zaměstnanců a zajišťuje férové zacházení. Je tomu ale skutečně tak?
Směrnice o transparentním odměňování – co přinese?
Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.
Soud přiřkl odškodnění doručovateli, který bral míň než kolega
Praha 30. září (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 1 přiřkl bývalému olomouckému doručovateli Petru Hradilovi odškodnění za to, že pobíral nižší mzdu než jeho pražský kolega na stejné pracovní pozici. Česká pošta mu má vyplatit 101.000 korun s úroky.
EU požaduje tvorbu genderově vyvážených orgánů společností
Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.
Státní zástupce jako součást obhajoby
Právníci to vědí, ale většina laiků netuší, že trestní proces před soudem není soubojem rovných šancí a stejného procesního postavení obou stran, tedy obžaloby a obhajoby. A to se vůbec nechci pouštět do úvah o postavení poškozeného a případných dalších účastníků řízení.
Umělá inteligence jako nositelka základních práv?
Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.
Zakotvení rozhodování zdravotních pojišťoven o nárocích pojištěnců
Článek přibližuje vývoj zakotvení rozhodování zdravotních pojišťoven a jeho navrhovanou podobu, kterou Poslanecká sněmovna projednala v prvním čtení.
Rovné zacházení při odměňování za práci
Zákoník práce stanoví v § 16 odst. 1 zaměstnavatelům povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Pošta podá ústavní stížnost proti zamítnutí rozdílných mezd
Praha 28. srpna (ČTK) - Česká pošta podá ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, že nemůže vyplácet rozdílnou mzdu za stejnou práci v různých regionech. ČTK to dnes řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Platforma Rozumné právo: Zákoník práce by neměl bránit v zohlednění podmínek na regionálních trzích při odměňování
V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru, že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda § 110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění sociálněekonomických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru, že nikoli.



