Subjekty odpovědnostního vztahu náhrady škody za neoprávněné odběry elektřiny

V poslední době jsme všichni mohli pozorovat negativní jev v podobě dramatického růstu cen energií, mimo jiné také elektřiny. Tomuto stavu nepřispívá ani pád skupiny Bohemia Energy, jako jednoho z největších dodavatelů energií u nás, a přechod mnoha domácností k dodavatelům poslední instance.

S rostoucími cenami energií však lze očekávat i další negativní společenský fenomén v podobě růstu případů neoprávněného odběru elektřiny, protože samotná cena elektřiny je nepochybně jednou ze skutečností, které neoprávněného odběratele k jeho jednání vedou. Na základě neoprávněného odběru elektřiny pak dochází mezi osobou škůdce a poškozeného ke vzniku odpovědnostního vztahu, spočívajícího v povinnosti nahradit škodu takovým odběrem způsobenou. Samotná problematika určení osoby škůdce a poškozeného však není vůbec jednoduchá a jejich správné určení v praxi je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát, a právě tomu se věnuje tento článek.

Osoba odpovědná za neoprávněný odběr elektřiny

Za osobu odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny je dle energetického zákona[1] považována osoba, která neoprávněně odebírá, popřípadě odebírala elektřinu, přičemž neobsahuje její bližší specifikaci.[2] Základní kritérium tedy představuje skutečnost, v čí prospěch je, popřípadě byla elektřina neoprávněně odebírána a spotřebována. Primárně je tedy odpovědnou osoba, která tuto elektřinu skutečně odebírá, respektive spotřebovává ve svých spotřebičích. Je zřejmé, že určení takové osoby je více než komplikované a klade neúměrně vysoké nároky na důkazní břemeno ze strany poškozeného. Na tuto skutečnost ostatně zareagovala i judikatura Nejvyššího soudu, který dovodil, že ve sporných případech může být za osobu odpovědnou považována i osoba, kterou s odběrným místem pojí určitý relevantní vztah, který může být věcný, faktický nebo obligační.[3]

Ve sporných případech tedy poškozený není povinen prokazovat, která konkrétní osoba v rámci odběrného místa/domácnosti skutečně tuto elektřinu spotřebovávala. K založení odpovědnosti k náhradě škody postačuje dokázat pouhou existenci relevantního vztahu odpovědné osoby k odběrnému místu, například prostřednictvím nájemní smlouvy k nemovitosti, kde k neoprávněnému odběru došlo. S tímto právním názorem se ztotožňuji, a to zejména s ohledem na skutečnost, že právě osoba poškozeného se na vzniku odpovědnostního vztahu prostřednictvím svého právního či faktického jednání nijak nepodílela a odpovědnost k náhradě škody vznikla v důsledku neoprávněného zásahu do jejích absolutních práv. Opačný závěr by navíc vedl k objektivní nemožnosti poškozeného případný nárok na náhradu škody z titulu neoprávněného odběru elektřiny vymoci, což by bylo v přímém rozporu s úmyslem zákonodárce, který se zakotvením objektivní odpovědnosti[4], tj. odpovědnosti bez ohledu na zavinění za neoprávněný odběr elektřiny, pokusil postavení poškozeného v případných sporech posílit a umožnit tak efektivní prosazení jeho nároku.

Osoba poškozená neoprávněným odběrem elektřiny

Druhou stranu odpovědnostního vztahu k náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny představuje osoba poškozeného. Tato osoba se liší v závislosti na skutečnosti, která skutková podstata neoprávněného odběru elektřiny byla naplněna. Ve většině případů se bude jednat o provozovatele elektrizační distribuční soustavy.[5] Existují však případy, kdy bude osobou poškozenou primárně dodavatel elektřiny. Typickým případem takové situace je neoprávněný odběr elektřiny spočívající v opakovaném neplnění platebních povinností.[6]

V praxi mohou nastat i situace, kde je poškozených více, k tomu dochází například tehdy, kdy v rámci jednoho odběrného místa došlo k naplnění více skutkových podstat neoprávněného odběru elektřiny.[7]

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že určování osoby poškozeného a škůdce ve sporech o náhradu škody za neoprávněné odběry elektřiny představuje v praxi složitou problematiku, kdy určení těchto osob v jednotlivém případě není vždy jednoznačné a je tak potřeba uplatnit pravidla dovozená judikaturou. Správné určené osoby škůdce a poškozeného totiž představuje nutný předpoklad pro úspěšné uplatnění nároku v případném sporu, a je tedy nutné věnovat této problematice dostatečnou pozornost.

[1] Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění (energetický zákon).

[2] ZDVIHAL, Zdeněk. In ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 925

[3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017.

[4] ZDVIHAL, Zdeněk. In ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 925.

[5] ŠABATA, Karel. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie. Soukromé právo, 2019, č. 11, s 29.

[6] Ust. § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění (energetický zákon).

[7] ZDVIHAL, Zdeněk. In ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s, 926.